Po slavném svůdníkovi jménem Giacomo Casanova vzdychaly ženy už za jeho života a mnohé v tom pokračovaly i v následujících staletích. V Čechách nenajdeme místo, kde by bylo možné si to vzdychání po svůdnické legendě užít tak jako na zámku v Duchcově.

Nejstarší panské sídlo stávalo na místě dnešního duchcovského zámku už na konci 14. století, ale po čtyřiceti letech ho požár navždy vymazal z historie a muselo se začít zase od základů. Další tvrz se pak stala polotovarem pro zámek, který měl ale k dnešní podobě ještě daleko.

Až rod Valdštejnů na konci 17. století se rozhodl sídlo přebudovat.

Byl to především Jan Bedřich z Valdštejna, pražský arcibiskup a neúnavný stavitel, který kromě Duchcova výrazně ovlivnil také podobu arcibiskupského paláce na pražských Hradčanech, postaral se o proměnu Týna nad Vltavou a přebudoval také starou arcibiskupskou tvrz v Louňovicích pod Blaníkem.

Také v Duchcově využil služeb svého dvorního architekta Jana Baptisty Matheye a výsledkem byl reprezentativní objekt sestavený ze tří křídel s čestným dvorem a rozlehlým nádvořím.

Nemocní v umělecké galerii Přibyl také zámecký kostel Zvěstování Panny Marie připojený přímo k budově zámku. K jeho výzdobě byli přizváni nejvýznačnější mistři své doby jako sochař Matyáš Bernard Braun či malíř Václav Vavřinec Reiner.

Ten se také postaral o vytvoření unikátní fresky v hraběcím špitále, jehož výstavbou bylo završeno barokní stavitelské vzepětí valdštejnské doby a který byl ve své době často posledním útočištěm chudých a nemocných obyvatel z okolí.

Staraly se tu o ně jeptišky z nedalekého kláštera v Oseku. Špitál se do dnešních časů nedochoval, v zámku si můžeme prohlédnout alespoň jeho model.

V Duchcově se toho ovšem dělo ještě víc. Byla totiž založena také zahrada přísně symetrické kompozice s pravidelně členěnými květinovými záhony, tvarovanými stromy, fontánami a okrasnými zídkami, kde výškový rozdíl dvou úrovní vyrovnává dvouramenné schodiště s kašnou.

Donchuán versus šéfkuchař

Takto zvelebený byl zámek dokonale připraven na rozmach lázeňství, který od poloviny 18. století proslavil nedaleké Teplice. Lázeňští hosté se často vydávali na Duchcov, aby si tu užili pořádané pastýřské hry, divadelní a hudební představení nebo opulentní bankety.

A sestava návštěvníků bývala skutečně hvězdná. Nechyběly ani takové osobnosti jako Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven, Friedrich Schiller nebo Fryderyk Chopin.

A právě v té době se se na zámku objevil i další významný host, slavný italský donchuán, spisovatel, diplomat, špion a intrikán Giacomo Casanova. V době, kdy ho na Duchcov pozval tehdejší majitel hrabě Josef Karel Emanuel z Valdštejna, už byl pravda poněkud omšelý, životem unavený a leckde v Evropě nevítaný, tady ale pokorně přijal nevýznamné místo knihovníka.

Ostatně duchcovská knihovna byla od časů svého zakladatele Jana Bedřicha proslulá. Traduje se, že Casanova byl na sklonku svého života poněkud nevrlý, na duchcovském zámku si moc přátel neudělal a prý neváhal ani vztekle pronásledovat po chodbách nešťastného kuchaře, který náležitě nepřipravil jeho oblíbené makaróny.

Na zámku si také s nikým příliš nepopovídal, protože přestože jako velký vzdělanec hovořil francouzsky, italsky, latinsky i řecky, zde používanou němčinou právě nevládl.

O to raději prchal do nedalekých Teplic, kde vždycky potkal nějakou spřízněnou duši z řad evropských intelektuálů. Casanova na duchcovském zámku prožil posledních třináct let života, zemřel tu v červnu 1798 a byl na zdejším hřbitově u kostelíka sv.

Barbory také pochován. Jeho hrob byl ale později zrušen a ostatky nejslavnějšího svůdníka všech dob tak dnes leží neznámo kde.

Monument skrytý v přihrádkách

Slavné časy, kdy Teplice a okolí bývaly křižovatkou Evropy, ve 20. století bohužel neměly důstojné pokračování. V květnu 1945 požár zničil interiér kostela Zvěstování panny Marie včetně vzácných Reinerových a Braunových uměleckých děl.

O desetiletí později se zase plánovaná těžba uhlí těžce podepsala na podobě kdysi krásné zámecké zahrady. Zámek tak dokonce přišel o cenný barokní špitál a i když z těžby nakonec sešlo a v pozdějších letech byla zahrada zase zčásti obnovena, už nikdy ji nespatříme v původní valdštejnovské podobě.

Naštěstí se podařilo zachovat alespoň Reinerovu fresku nedozírné ceny, která špitál zdobila. Byla totiž odborně přenesena do nově vybudovaného moderního pavilonu otevřeného roku 1983, kam ji následovaly i původní plastiky ze špitálního kostela a alegorické Braunovy sochy.

Monumentální freska na ploše 270 metrů čtverečních byla dříve nevyzkoušenou metodou sňata, rozřezána na 549 různě velkých kusů, napuštěna speciálními chemikáliemi a uložena do čtyř beden s přihrádkami.

Původně se plánovalo, že bude osazena na nové místo co nejdříve, ale nakonec čekala v bednách celých pětadvacet let. Díky tomu, že jednotlivé části byly pečlivě zdokumentovány a očíslovány, pak ale její přenesení na strop nového pavilonu proběhlo rychle jako skládání obřího puzzle.

Záchrana unikátní fresky Nejsvětější trojice však ještě není definitivní. Nové prostředí betonového pavilonu historickému dílu příliš nesvědčí.

Kavalíři vyrážejí do světa

Obnova duchcovského zámku vlastně pokračuje od 60. let minulého století. Dnes v něm můžeme absolvovat tři prohlídkové trasy. Ta základní s lakonickým názvem Valdštejn nás provede rodovou galerií i zámeckou obrazárnou a cestou můžeme obdivovat třeba slavnostní schodiště nebo zdobený Valdštejnský sál.

Trasa výmluvně pojmenovaná Casanova připomíná pobyt slavného svůdníka a světoběžníka. Nahlédneme samozřejmě do jeho komnat, ale také do Valdštejnského muzea se zbrojnicí, loveckým kabinetem či sbírkou kuriozit a nevynecháme ani pokojíky zámeckého služebnictva.

Milovníky umění pak určitě potěší nejnovější prohlídková trasa Okouzleni antikou, která připravila pohled na antickou inspiraci šlechty i umělců minulých dob. Dozvíme se v ní mimo jiné i to, co byly takzvané kavalírské cesty, při nichž mladí příslušníci šlechtických rodů vyráželi do světa poznávat kořeny evropské kultury a navazovat první diplomatické i milostné vztahy.

Zámek najdeme na náměstí Republiky přímo v historickém centru Duchcova. Návštěvníci jistě uvítají možnost parkování zdarma přímo před zámkem, cyklisté si pak mohou svá kola odložit na stojanech přímo na zámeckém nádvoří.

Úvodní foto: Zadní průčelí zámku. FOTO – Schidd – CC BY 3.0, zbytek fotografií – Creative Commons (viz popisky)