Domů     Oživlá hraběnka z Hlučína
Oživlá hraběnka z Hlučína

Na řadě míst dnešních zámků stávala kdysi jen skromná tvrz, ale jak se nároky šlechty měnily, začala přestavba na pohodlnější zámky. To je případ i zámku ve Slezsku, konkrétně v městě Hlučíně.

Ještě v roce 1439 je zde vzpomínána tvrz, ale za necelých 60 let se již mluví o zámku.

Vystřídala se zde řada majitelů, kteří samozřejmě kromě zámku vlastnili i místní panství kolem Hlučína.

Jan z Wrbna byl císařským radou a vrchním důstojníkem opavského knížectví. Druhé manželství uzavřel s Margaretou z Kravař.

Měl s ní syna Václava, za kterého se Hlučín, po velkém požáru, dočkal především architektonického rozkvětu.

PODIVNÁ SMRT HRABĚNKY

Když Václav zemřel, byl pochován ve farním kostele v Hlučíně. A později vedle něho do stejné hrobky v kostele uložili i jeho ženu Markétu. Ta zemřela 31. května 1625. Pro svoji veselou povahu a dobrotu byla obyvateli přezdívána matkou chudých.

A právě tehdy se odehrál podivný příběh související právě s Markétou. Pár dní po jejím pohřbu sloužil kněz mši u oltáře, který se nacházel přímo u vchodu do hrobky. Ta byla uzavřena pevnými dubovými dveřmi.

Ale přesto se náhle nedalo přeslechnout jakési velmi podivné zvuky a třískání. Poděšení ministranti hned utekli, a tak kněz sám dokončil mši. Ovšem hned po ní běžel na zámek, aby hraběti oznámil tuto příhodu.

Okamžitě se vydali oba do kostela, kde odemkli hrobku. To, co spatřili, jim vyrazilo dech a chtěli se dát také na útěk. Na otevřené rakvi prý seděla Markéta. Ale nešlo o jejího ducha. Když viděla zděšení svých zachránců, volala na ně, aby se nebáli:

„nejsem mrtvá, ale živá“. Jen je úpěnlivě prosila, aby jí dali napít vody, že je úplně vyprahlá.

PROMĚNA POVAHY

Když ji poté odvezli zpátky na zámek, Markéta již nebyla prý onou „Matkou chudých“. Její povaha se změnila. Z ženy dříve plné života se poté stala zádumčivou, jen přežívající osobou. Často i zalitovala, že raději měla zůstat mrtvou.

Po několika létech pak zemřela doopravdy. Děsivý zážitek nadobro změnil Markétě konec života.

Její potomek Josef Franz z Wrbna chtěl mít celou záležitost ověřenou. Čtyři svědci mu údajně pod přísahou dosvědčili, že přímo od hraběte na vlastní uši slyšeli, že Markéta v hrobce ležela pochována celých 11 dní, poté záhadně náhle obživla.

Což o to, ve světě se stala řada případů, kdy údajně mrtví před svým pohřbem ožili. Zvláště v dobách moru a podobných kalamit, kdy na podrobnější a pečlivé ohledání není ani čas, ani podmínky.

Ale tak dlouhá doba (vezmeme-li v úvahu i přípravy na pohřeb a jeho konání), se jeví v případě zdánlivé smrti jako děsivá. A kde se poté vzala v hraběnce ještě síla k rozbití víka vlastní rakve a komunikace s živými?

Foto: Wikimedia Commons
Štítky:
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz