Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra.
„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí
Když budeme z legendárního Karlova mostu obdivovat siluetu Pražského hradu s katedrálou sv. Víta, stojí za se otočit a vydat se kousek opačným směrem.
Hned za starobylou Staroměstskou mosteckou věží se totiž skrývá rozsáhlý komplex Klementina. Po Pražském hradě je to druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze. Areál pojmenovaný po sv. Klimentovi zahrnuje několik traktů až třípodlažních budov, p
Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých.
Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších
Když se před staletími stavěl Trojský zámek, museli dělníci ještě dojíždět pěkný kousek za tehdejší Prahu. Dnes ale tato unikátní stavba patří k barokním chloubám metropole i celé republiky.
Když se někdo narodí do bohaté a vlivné šlechtické rodiny, má samozřejmě k úspěchu a kariéře cestičku umetenou. Musí ovšem prokázat také trochu talentu a píle, jinak svět dostane dalšího zbytečného bohatce. P
Jedním z nejmagičtějších míst hlavního města je rozhodně Vyšehrad. Kromě nádherné baziliky svatého Petra a Pavla, jež tvoří místní dominantu, zde nalezneme také sochu věštící kněžny Libuše a rovněž také takzvaný Čertův sloup…
Nachází se zde už od roku 1888. Jeho jednotlivé kusy jsou 160 až 240 centimetrů dlouhé. Nejzajímavější na tomto sloupu však je, že původ kamenů není jednoznačně prokázán.
Kamenné válce stojící za kostelem sv. Petra a Pavla, na jihozápadním konci Karlachových sadů v pražském vyšehradském areálu budí otázky. Kde se tento prastarý objekt vlastně vzal. A proč se mu říká Čertův sloup?
Podle českého učence Bohuslava Balbína (1621–1688) byl sloup původně pohanským menhirem, kolem kterého se odehrávaly různé obřady na usmiřování slovanských bohů. Později byl ale na jeho
Kino Ponrepo v Bartolomějské ulici přináší každou neděli ve školním roce od 15 do 17 hodin filmové odpoledne. Děti zde mohou vidět klasické, ale také méně známé snímky.
Nechybí samozřejmě animované filmy ani celovečerní pohádky. Každý program doplňuje průvodní slovo filmových klaunů, živý hudební doprovod na klavír, tvůrčí dílna nebo jiná aktivita, která obohacuje zážitek malých diváků. Představe
Když se řekne Betlémská kaple, každý Čech si dozajista okamžitě vybaví jednu z největších postav našich dějin – Mistra Jana Husa. Málokdo však ví, že kaple, v níž před více než šesti sty lety kázal, je ve skutečnosti desetkrát mladší.
Možná si dnes ani neumíme představit, jak významným počinem bylo na sklonku 14. století zasvětit nějaký církevní prostor výhradně kázání v českém jazyce. Ostatně
Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze a svým významem i architektonickou hodnotou představovala na dlouhou dobu hlavní stavbu pražského ghetta.
Jako vzácná relikvie byl v Pinkasově synagoze po staletí chován praporec a roucho mesianistického mučedníka Šeloma Molcha, upáleného v Mantově roku 1532.
Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950–54.
Památní
Na území Prahy najdeme synagog víc. Druhou nejstarší dochovanou je Pinkasova synagoga v Široké ulici zbudovaná v první třetině 16. století.
Pinkasova synagoga (úvodní foto)
Originálním způsobem se v ní mísí gotický a renesanční sloh. Přibližně dvacet let byla uzavřena, než jí rekonstrukce dokončená v roce 1992 vrátila původní krásu. Nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy i přilehlých p