Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra.

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí i její budoucí manžel Přemysl Oráč. Bivoj na Vyšehrad s vítězným výrazem přináší uloveného ohromného kance.

Horymír vsedne na odvážného koně Šemíka, hravě přeskočí hradby a peláší k Neumětelům. Existence bájné kněžny i dávná historie hradu je výplodem fantazie starých vypravěčů a kronikářů, kteří se ve svých příbězích inspirovali od sebe navzájem.

Skutečnost je mnohem prostší. Archeologické výzkumy, pod kterými je podepsán i současný archeolog Bořivoj Nechvátal, se zmiňují o stopách osídlení z období eneolitu (4. a 3. tisíciletí př. n. l.). I když kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553), známý tím, že kde chybí fakta, pomůže si vlastní fantazií, přesvědčivě označuje za datum založení Vyšehradu rok 682, pravda je taková, že do poloviny 10.

století není po Vyšehradu jako knížecím sídle ani vidu ani slechu.

Mincovna na skále

O skále, tyčící se vysoko nad řekou Vltavou, se jako první zmiňuje kronikář Kosmas (asi 1045–1125), když popisuje léta 1003–1004. Tehdy v Čechách panuje kníže Jaromír (†1035), kterého dávný letopisec označuje za vládce Prahy i Vyšehradu, což potvrzuje, že význam hradiště, opevněného hliněnými valy vyztuženými dřevem, tou dobou stoupá.

Nejstaršími doklady o existenci středověkého Vyšehradu jsou denáry pocházející z doby Boleslava II. (asi 932–999) a Boleslava III. (asi 965–1037). Obsahují na rubu nápis „Viszegrád civitas“, prokazatelně tedy pocházejí ze zdejší mincovny.

Za Boleslavů tu kromě ní stává knížecí dvorec, který obklopují hospodářské budovy, především stáje pro koně a sruby určené pro vojenský doprovod.

Příliš ambiciózní

Český kníže a později i první český král Vratislav (kolem r. 1031–1092) se definitivně postará o to, aby Vyšehrad přestal hrát druhé housle. Proč nechce zůstat na Pražském hradě? Spory o investituru, tedy o obsazování církevních stolců, mezi duchovní a světskou mocí pronikly i do Čech.

Vratislav od počátku své vlády cítí, jak mu na krk dýchá ambiciózní bratr Jaromír (kolem r. 1040–1090), který byl od mládí předurčen pro duchovní dráhu. Ovšem ten se s rolí duchovního nechce smířit. „Odstrčili mne,“ mrmlá nespokojeně, prahne po světské vládě.

Vysvěcení na jáhna přijímá až po dlouhém přemlouvání svých bratrů. Nakonec ho uspokojí alespoň příslib, že se po smrti stávajícího pražského biskupa Šebíře (†1067) stane jeho nástupcem.

Atmosféra houstne

Vratislav v tom vidí velké nebezpečí. Je jasné, že se „právem obával neomezené moci ctižádostivého bratra nad celým územím českého státu, byť pouze v církevní rovině,“ píše současná historička Marie Bláhová. Už krátce po svém nástupu na trůn proto udělá kníže rázný krok, aby tomu předešel. V roce 1063 zakládá druhé biskupství v Olomouci. Nejde mu přitom o reformu církevní správy, ale jenom o omezení moci pražského biskupa.

Vstřícný Šebíř souhlasí. Když o čtyři roky později umírá, naplní se Vratislavovy obavy. Nástupcem zesnulého bude Jaromír. Atmosféra mezi bratry rychle houstne. Na vině je i fakt, že spolu sídlí na Pražském hradě…

Vyřeší to po svém

„Než bych tohle snášel, raději přesídlím jinam,“ uvažuje Vratislav, když mu neustálé dohadování a vzájemné naschvály s bratrem už přerůstají přes hlavu. Kam se ale vydat, aby zůstal v centru dění a poddaným nablízku?

Odpověď je nasnadě. Vyšehradská skála se tyčí sotva čtyři kilometry od Pražského hradu. Vratislav si tu proto nechá vybudovat novou rezidenci. Nejde ale jenom o ni. Vzhledem k napjatým vztahům s bratrem si tu chce postavit i nový kostel, který by nespadal do Jaromírovy pravomoci.

„Nová kapitula neměla podléhat biskupovi, ale měla být podřízena přímo papežské kurii,“ vysvětluje Bláhová. Kníže vysílá poselstvo ke Svatému otci Alexandrovi II. (†1073). „Přijměte kapitulu pod svou ochranu,“ žádají poslové. Papež vyhoví. Navíc kapitulu, sbor duchovních, obdaří řadou privilegií. Zdejší kanovníci například budou smět nosit mitru a sandály.

Tahá se s kamením

Sám papežův zmocněnec, tuskulský biskup Jan, přijíždí do Prahy na slavnost položení základního kamene nového kapitulního svatostánku na Vyšehradě. Vratislav údajně na stavbu dopraví vlastními silami 12 plných nůší kamení.

Kapitula je založena 9. května 1070. Zhruba o deset let později je dokončena bazilika svatého Petra a Pavla. Vznikne zde i druhý kostel, a to zasvěcený svatému Vavřinci. Knížecí palác, který na Vyšehradě současně vyrůstá, si v ničem nezadá s podobnými dvorci v sousedním Německu.

Rezidence s velkým nádvořím vytváří prostor pro shromáždění velkého množství lidí. Když tu v roce 1130 probíhá proces se spiklenci, kteří usilovali o život knížeti Soběslavovi I. (asi 1090–1140), vejde se sem podle dobových kronikářů asi 3000 zvědavců.

Helena Stejskalová