Domů     Palác Topkapi v Istanbulu: Ukrývá se v něm zub proroka Mohameda?
Palác Topkapi v Istanbulu: Ukrývá se v něm zub proroka Mohameda?

Sultán Mehmed II. se pyšně prochází po rozbořených hradbách vypleněné Konstantinopole. Na obrovském spáleništi před ním doutnají ruiny zničeného sídla byzantských císařů. „Dám postavit nový palác, který bude ještě krásnější,“ pomyslí si turecký dobyvatel. O 6 let později přemění svůj sen v realitu.

Ministři v honosných róbách se procházejí po chodbách velkolepé budovy. Její stěny jsou zdobené nádhernými sochami, obrazy a tapisériemi. Na nádvoří bublají fontány. Krásné konkubíny polehávají v útrobách královského harému.

Více než 400 let je pompézní palác Topkapi v Istanbulu hlavním sídlem a symbolem moci obávaných tureckých sultánů. Jeho historie je úzce spjatá s vzestupem a pádem celého osmanského impéria.

Dechberoucí komplex leží na kopci nedaleko Bosporského průlivu a v současné době platí za nejnavštěvovanější turistickou atrakci města.

Topkapi se rozkládá na ploše 700 000 metrů čtverečních.
Topkapi se rozkládá na ploše 700 000 metrů čtverečních.

Nahradí byzantskou akropoli

Na rozdíl od evropských paláců, jako je Versailles nebo Schönbrunn, není Topkapi dílem jediného vladaře, ale v průběhu staletí byl různě doplňován a přestavován. Jeho současná podoba se tedy od té původní značně liší.

Stavba sultánovy rezidence je každopádně zahájena kolem roku 1459 na příkaz Mehmeda II. (1432–1481), krátce po dobytí Konstantinopole Turky. Topkapi je vystavěn na místě někdejší byzantské akropole. Stojí tedy jinde než dřívější císařský palác, zničený při plenění metropole.

Výstavbu nádherného paláce nařídí bojovný sultán Mehmed II.
Výstavbu nádherného paláce nařídí bojovný sultán Mehmed II.

Mojžíšova hůl a meč krále Davida

„Medmed na stavbu povolal ty nejlepší pracovníky odevšad – architekty, kameníky a tesaře,“ píše řecký historik Michael Kritobulus (asi 1410–1470). Uvnitř zámku najdeme stovky místností a desítky věží, nádvoří a zahrad.

Nechybí zde královská klenotnice, knihovna, mincovna, umělecké sbírky, stáje nebo harém.

Topkapi ukrývá též několik posvátných náboženských artefaktů, jako je zub a otisk chodidla proroka Mohameda (asi 570–632), údajný meč biblického krále Davida nebo Mojžíšovu hůl.          

V tomto relikviáři má být uložen údajný zub samotného proroka Mohameda.
V tomto relikviáři má být uložen údajný zub samotného proroka Mohameda.

Přečká požár i zemětřesení!

V roce 1509 je palác silně poškozen zemětřesením, při němž zahyne asi 10 000 obyvatel Istanbulu, a musí být výrazně přebudován. Roku 1665 zase kompletně vyhoří! Nicméně všechny přírodní pohromy nakonec překoná.

Od konce 17. století význam Topkapi postupně uvadá. Sultáni začnou dávat přednost modernějším rezidencím, až v roce 1853 pokrokový panovník Abdülmecid I. (1823–1861) přestěhuje svůj dvůr do nově zbudovaného paláce Dolmabahçe na pobřeží Bosporu.

Kdysi mocná Osmanská říše je v té době již v úpadku a změna vládcova sídla tak vlastně předznamená její blížící se zánik.

Turečtí panovníci se v polovině 19. století přestěhují do modernějšího paláce Dolmabahce.
Turečtí panovníci se v polovině 19. století přestěhují do modernějšího paláce Dolmabahce.
Foto: Shutterstock, Mapy.cz
Lokalita:
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz