Jste zvědaví a máte podnikavou a dobrodružnou povahu? Zajímají vás stará, dlouho neodhalená tajemství? Tak jen se teple obléknout a můžeme spolu vyrazit na nevšední výpravu do hlubokého podzemí, kde pro nás historie zanechala přes sedm set let staré vzpomínky.
Málokteré město ve střední Evropě se může pochlubit tak rozsáhlým a složitým systémem podzemích prostor jako Plzeň.
Chodby a sklepy se tu razily už v dobách založení města, tedy od roku 1295, a táhnou se v různých hloubkách a v několika patrech celkové délce 17,5 kilometru celkem pod 246 domy. Plzeňští obyvatelé je budovali z několika důvodů.
Klasické dvoupatrové nebo třípatrové sklepy sloužily k uchovávání potravin, zatímco většina chodeb byla určena k odvodňování nebo naopak k přivádění vody. Voda je tu všudypřítomná a pro podloží to není žádná výhra.
Hrubozrnný pískovec, na němž Plzeň stojí, se totiž po neustálém nasákání a vysoušení snadno rozpadá, a tak není divu, že v minulosti postihlo plzeňské podzemí hodně havárií.
Podílela se na nich také moderní doprava v posledním století, protože povozy neúměrně zatěžovaly chátrající klenby.
Co jednou vykopeš, už nezasypeš
Už v 16. století Plzeňští k lepšímu a spolehlivějšímu zásobování vodou postavili vodárenskou věž a o tři sta let později se radní pokusili problém s borcením chodeb řešit nařízením o zavezení podzemních chodeb.
Jenže chodbu vyraženou hluboko pod zemí není možné zasypat tak, aby byla stejně pevná jako nedotčený pískovec. Přibývalo obezdívek a výztuh z kamene i cihel, později také betonových, čímž se na mnoha místech historicky cenné chodby nenávratně poškodily.
Ne však všude.
V posledních desetiletích minulého století se podařilo část podzemních prostor staticky zajistit a restaurovat, takže na prvního máje 1985 mohli první návštěvníci zvědavě nahlédnout do tajemství skrývajícího se do té doby hluboko pod jejich nohama.
Staré studny vyprávějí o historii
Prohlídkový okruh dnes měří tři čtvrtě kilometru. Tato délka by na povrchu byla zanedbatelná, v podzemí toho ale během této náročné procházky stihneme spatřit opravdu hodně. Jako první návštěvníci vstoupí do lednice – prostor vytesaných k uchovávání ledu.
Při průchodu labyrintem chodeb si můžeme udělat představu o složitosti celého sytému, budovaného postupně během pěti století. Unikátní jsou také odkryté studny, kterých zdejší obyvatelé vybudovali stovky.
Voda totiž často vyschla, a tak nezbylo než hledat stále nové a nové zdroje.
Vyschlé studny pak sloužily často jako místo pro ukládání odpadu, což samozřejmě potěšilo dnešní archeology, kteří tím získali mnoho příležitostí získávat nové informace o každodenním životě lidí před stovkami let.
Mnoho takto nalezených předmětů je samozřejmě k vidění v podzemní expozici.
A zlatým hřebem prohlídky je samozřejmě ona historická vodárenská věž z první poloviny 16. století včetně historického čerpacího stroje nebo repliky vodního kola, které se staralo o rozvádění vody do nádrže a do kašen na náměstí.
Foto: Prazdroj Visit