Švýcarská nadace New7Wonders před časem uspořádala internetové hlasování, ve kterém lidé z celého světa mohli vybírat nejúžasnější přírodní divy naší planety.

Do předběžného výběru se dostala i naše Pravčická brána, do finále však neprošla. Co tedy světová veřejnost považuje za nejpodivuhodnější výtvory přírody?

Brazilské plíce světa

Co: Amazonie

Kde: Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Guyana, Kolumbie, Peru, Surinam, Venezuela

Plíce světa. Tak se nazývá oblast deštných pralesů v povodí řeky Amazonky. A jistě oprávněně, vždyť právě odsud pochází pětina veškerého kyslíku, který dýcháme. Oblast je tak rozsáhlá, že svou rozlohou spolehlivě strčí do kapsy všechny státy Evropské unie.

Amazonie leží na území devíti států, z většiny jejích krás se však mohou kochat Brazilci. Právě v Brazílii se nachází celá třetina veškerých deštných pralesů světa. Pralesy zde vznikly někdy v době před 100 000 000 let.

Oblast od té doby nebyla dosud zatížena výraznými klimatickými změnami, takže druhová rozmanitost je tu skutečně pestrá.

Na jediném hektaru deštného pralesa můžeme najít až 400 různých druhů ptáků, 125 druhů savců, 150 druhů plazů a obojživelníků, 150 druhů motýlů či 200 různých stromů. V našich zeměpisných šířkách máme štěstí, když na stejné ploše potkáme 20 druhů stromů.

Bohužel, lidská bezohlednost a s ní spojené mýcení pralesů dává Amazonii pěkně zabrat… Není bez zajímavosti, že někteří badatelé jsou přesvědčeni, že kdysi v minulosti Amazonka obrátila směr svého toku. Nevlévala se do Atlantiku, nýbrž do Pacifiku!

Vycházejí přitom z nálezů usazenin a v nich obsažených minerálních zrnek. Usazeniny v centrální oblasti Amazonie totiž v sobě obsahují zrnka, která se tam dostala z východních částí jihoamerického světadílu.

Amazonka měla podle této teorie téct na západ v době, kdy se jihoamerický kontinent oddělil od Afriky. V důsledku dalších vrásnění terénu vznikl uprostřed Amazonie hřeben Purus Arch, kvůli kterému se směr toku obrátil. Tato hypotéza se však zatím svého potvrzení nedočkala.

Ostrov čtyřikrát větší než Praha

Co: Čedžu

Kde: Korejská republika

I Korejská republika má své ostrovy. Největším je ten, který nese název Čedžu a leží asi 100 kilometrů od korejského pobřeží. Je téměř čtyřikrát větší než území Prahy a je vskutku neobyčejný.

Na rozdíl od zbytku Koreje již leží v subtropickém pásmu, takže jeho krajina se od té pevninské výrazně liší. Ostrov Čedžu byl před 1200 lety vytvořen sopečnou činností, a jeho povrch tak tvoří láva.

Symbolem tohoto místa jsou skřítci – ochránci, kteří jsou do lávy vytesáni. Nad tím vším se tyčí sopka Halla, která však již tisíc let naštěstí spí. Na svazích této sopky se tyčí Gotjawalský les. Je domovem řady unikátních druhů.

Například v lokalitě Kamelie roste nedávno objevený typ kapradiny Mankyua chejuense. Jinde na světě ji už nenalezneme. Podobných druhů je zde samozřejmě mnohem více. Ostrov se rovněž může pochlubit velkolepými vodopády.

500 000 000 let eroze vykonalo své

Co: Ha Long

Kde: Vietnam

Dračí zátoku, jak se přezdívá tomuto divotvornému místu, charakterizují především vápencové monumenty vystupující z moře. Z dálky celá scenérie vypadá, jako by se skaliska různých tvarů nad hladinou vznášela.

Přírodě trvalo půl miliardy let, než s pomocí eroze, klimatických vlivů a mořského příboje své dílo dokončila.

V zátoce žije na 200 druhů ryb a 450 různých druhů měkkýšů, takže je místními rybáři hojně vyhledávána.

A samozřejmě nejen jimi, nápor turistů je zde ohromný, zvláště pak od roku 1994, kdy byla celá oblast zapsána na seznam přírodního dědictví UNESCO. Zátoku také obohacuje téměř 2000 ostrovů, některé z nich mají uvnitř vlastní jezera. Vietnamci jsou na svůj přírodní poklad patřičně hrdi, zátoka je vyobrazena i na jejich bankovkách.

A zřejmě se líbila i Jamesu Bondovi, právě zde se totiž v roce 1997 točil snímek Zítřek nikdy neumírá.

Nejslavnější je ďáblův chřtán

Co: Vodopády na řece Iguazú

Kde: Argentina, Brazílie

Víktoriiny vodopády? Niagarské vodopády? Jistě, jsou krásné, ale největší systém vodopádů leží na pomezí dvou jihoamerických rivalů – Argentiny a Brazílie. Může se jím pochlubit řeka Iguaçu.

Voda se zde v téměř tříkilometrovém přepadu řítí přes okraj lávové plošiny do hloubky asi 70 metrů. V období dešťů je zde průtok asi 6500 m3/s vody a asi 270 samostatných vodopádů. Tím nejznámějším je vodopád s ne příliš optimistickým názvem Ďáblův chřtán.

Domov největšího ještěra

Co: Komodo

Kde: Indonésie

Potkat takového varana není nic příjemného. Zvlášť, když je dlouhý 3,5 metru a váží 150 kilogramů. Právě takový ještěr žije v indonéském národním parku Komodo.

Ten se rozkládá na třech větších indonéských ostrovech – Komodo, Rinca a Padar a řadě malých ostrůvků. Indonéská vláda park zřídila v roce 1980 právě kvůli tomu, aby se podařilo zachránit varany komodské, kteří v té době byli zralí na vyhynutí.

Ani dnes jich tu nežije příliš, experti odhadují jejich počet na 5000, ale i tak se situace výrazně zlepšila.

Trochu větší krasové jeskyně…

Co: Puerto Princesa

Kde: Filipíny

Většina našich čtenářů jistě navštívila Moravský kras a svezla se na zdejší podzemní říčce Punkvě. Ostatně, o tomto krásném koutu naší země píšeme na jiném místě. Na Filipínách mají něco podobného, jen v trochu větších rozměrech.

Zdejší vápencovou krasovou oblastí teče 8,3 km dlouhá podzemní řeka svatého Pavla, která se vlévá přímo Jihočínského moře.

Je tak jednou z nejdelších řek svého druhu na světě, delší cestu urazí voda jen v podzemní řece v mexickém Yucatánu. Národní park Puerto Princesa se nachází v ostrovní provincii Palawan, ležící západně od ostrova Luzon.

Projížďka zdejší krasovou oblastí je skutečně zážitkem, na který se nezapomíná. Množství nejrůznějších stalaktitů (krápníků rostoucích od stropu) a stalagmitů (krápníků rostoucích od podlahy) se střídá s jeskynními síněmi.

A velkolepou spodní část řeky stavěl a tvaroval slovutný architekt jménem mořský příboj.

Hora se dvěma vrcholky

Co: Stolová hora

Kde: Jihoafrická republika

Hlasující v internetové anketě zapomněli jak na Evropu, tak na severní Ameriku.

Ani Afrika zde nemá velké zastoupení, mezi sedm vítězů se dostala pouze Stolová hora ležící v Jihoafrické republice. Nachází se nad Kapským městem, její plochý vrchol, připomínající stůl, dosahuje výšky 1086 metrů nad mořem a útes je tři kilometry dlouhý.

Vrch je domovem více než 1470 rostlinných druhů, včetně řady vzácných a ohrožených. Eroze způsobila částečný rozpad hory, čímž vytvořila dva vrcholky zvané Ďáblův vrch a Lví hlava. Vršek Stolové hory je tvořen křemenem a pískovcem.

Pod pískovcem se pak nachází vrstva slídnaté staré břidlice. Hora je při dobrém počasí viditelná ze vzdálenosti dvou set kilometrů.