Při své návštěvě Karlových Varů v říjnu 1712 se ruský car Petr I. Veliký chopí kovářského kladiva a zručně uková tyč a podkovu. Předvede také, jak ovládá truhlařinu a vyrobí tři nohy ke karetnímu stolku.
Léčba v našich lázních svědčí už v 18. století mnoha slavným osobnostem a ne náhodou se lázeňským městům v českých zemích přezdívá salony Evropy…
Český král a později i římskoněmecký císař Karel IV. (1316–1378) podnikne kolem roku 1350 loveckou výpravu do rozlehlých lesů v okolí západočeského města Loket. Narazí zde na termální prameny a založí zde proto lázně.
14. srpna 1370 „svým věrným poddaným v Karlových Varech“ daruje privilegium loketského městského práva a obec u vřídla dokonce povýší na královské město.
Císař si léčí dnu
Nově vzniklé lázně navštíví Karel IV. během let 1370–1376 dokonce třikrát, pokaždé tu přitom pobývá hned několik dnů. Zdejší pobyty mu prospívají, protože trpí dnou a koupá si zde svoje nemocné nohy.
Proslaví je natolik, že v roce 1522 dokonce vznikne o léčivých vlastnostech karlovarských pramenů odborná kniha od lékaře Václava Payera (asi 1488–1537). Doktor vyslovuje navíc docela převratný názor, že se karlovarská voda má také pít.
Básnická óda na lázně
Během jejich více než 600leté existence navštíví lázně spousta významných osobností. Zdejší pobyty ovlivní jejich tvorbu. Básník a spisovatel Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic (1461–1510) sepíše ódu „Na lázně Karla Čtvrtého“.
Kromě vychvalování vlastností vřídla v ní nechybí ani odborné postřehy, například si myslí, že pramen má vulkanický původ.
Vyhraje soutěž ve střelbě
K nejslavnějším lázeňským hostům patří ruský car Petr I. Veliký (1672–1725), který se zde poprvé objeví 24. září 1711, už po letní sezóně. Protože mu léčba svědčí, přijede za rok znovu.
Ukáže zde i svou zručnost, když pomůže zedníkům na stavbě domu U páva.
Jako zdatný sportovec zvládne i jízdu na neosedlaném selském koni na vrchol Jeleního skoku (dnešní Petrova výšina) a vyhraje dokonce soutěž ve střelbě na terč (jeho terče se nacházejí v karlovarském muzeu).
