Domů     Průhonický park: Nejlepší reklama na přírodu
Průhonický park: Nejlepší reklama na přírodu

Příroda je krásná sama o sobě, ale když má někdo cit, dokáže ji ještě vylepšit. Zámecký park v Průhonicích u Prahy je toho nejlepším důkazem.

Obec Průhonice u Prahy sice leží oficiálně už ve Středočeském kraji, i když doslova jen o pár metrů, ale přesto vyhlášený Průhonický park můžeme směle přiřadit k hlavnímu městu.

Prestižní organizace UNESCO totiž v roce 2010 Průhonický park zařadila do seznamu světového kulturního dědictví, a to jako neoddělitelnou součást pražského historického centra.

Park tedy spolu s historickým jádrem Prahy tvoří jeden unikátní soubor, který si vysloužil uznání celého světa.

Hrabě, právník i politik

Na místě těsně přiléhajícím k obci Průhonice samozřejmě takhle nádherný park vždycky nebyl. Kdysi ve 12. století tu stávala tvrz s románským kostelem, z níž se v pozdějších staletích nenápadně stal gotický, renesanční či empírový zámek s běžným okolním parkem.

Jeho majitelé nikdy nepatřili do nejvyšších feudálních kruhů, ale jednoho z nich si přece jen zapamatovat musíme. Na sklonku 19. století získal zdejší panství příslušník významného portugalského šlechtického rodu Arnošt Emanuel Silva-Tarouca.

Kromě přídomku hrabě bychom ho ještě mohli označit také za právníka, dendrologa a koneckonců i politika, protože byl poslancem Říšské rady i Českého zemského sněmu a nakonec se stal v Rakousku-Uhersku ministrem zemědělství.

Konec s nudnými paragrafy!

Průhonice vlastně vyženil, protože si za svou choť zvolil komtesu Marii Antonii z rodu Nosticů, který Průhonický park vlastnil. Svatbu měli právě tady, ve zdejší románské kapli Narození Panny Marie z 12. století.

Jak už víme, Arnošt byl právník, ale vždycky ho to víc táhlo k přírodě. Přestože v tomto oboru žádného vzdělání nedosáhl, pilně studoval a nakonec začal publikovat odborné knihy.

Stromy a květiny ho lákaly víc než paragrafy a teď mu najednou spadl do klína obrovský prostor, v němž si mohl v praxi vyzkoušet své představy o krajinářství.

Romantika za každým rohem

Když poprvé procházel malebným údolím kolem potoka Botiče a jeho dvou přítoků, před očima se mu už rýsovala podoba budoucího parku.

Inspirací pro budování parku mu byl park u rodového sídla v Čechách pod Košířem na Prostějovsku a hlavně slavný park knížete Pücklera v Bad Muskau u hranic s Polskem.

Při zakládání parku mu pomáhal slavný německý botanik, dendrolog a zahradní architekt evropského formátu Camillo Karl Schneider. S přeměnou krajiny hrabě začal v roce 1889, chytře přikupoval i dostupné okolní pozemky a park tak rozšiřoval.

Zvětšil plochy rybníků, vodní toky vedl v přesně vypočítaných meandrech a podle citu neomylně osazoval prostor kombinací domácích a cizokrajných dřevin. Byla to mravenčí práce, protože se snažil, aby se z každého úhlu naskýtaly romantické průhledy.

Měl dokonalý přehled o vegetačním období stromů i keřů, takže dokázal stoprocentně využít i proměnlivosti dřevin v jednotlivých ročních obdobích.

Evropa nám závidí skálu

Promyšlenou skladbou vegetace i vodních ploch se hrabě postaral o vytvoření příznivých klimatických podmínek ideálních nejen pro flóru, ale i pro faunu. Začalo se rodit nesmrtelné dílo.

Arnoštova sbírka domácích i exotických dřevin dosáhla počtu 1600 druhů a přičíst samozřejmě musíme i jeho vášeň pro rododendrony, kterých si pořídil na 8000 kusů ve stovce druhů a kultivarů.

Zdejší skálu úctyhodných rozměrů 65 tisíc čtverečních metrů proměnil v alpinum, které nemělo v dalekém okolí konkurenci a je jedním z největších na přirozené skále v rámci celé Evropy. Roste na něm přes 600 druhů trvalek.

Průhonice náhle vešly do povědomí odborné veřejnosti jako jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků na českém území.

Všechny peníze do parku

Hrabě současně rekonstruoval i samotný zámek. V rámci úprav nechal zbourat celé jižní křídlo zámku, aby se z terasy otevřel neopakovatelný pohled na rodící se přírodní krásy kolem.

Nechal sice přistavět novou bohatě zdobenou věž, fasádu zámku pokrýt sgrafity a k vnitřní výzdobě povolal umělce zvučných jmen včetně Mikoláše Aleše nebo Josefa Mánesa, ale jinak bychom v interiérech příliš vybavení, sbírek obrazů nebo vzácného nábytku nenašli. O to víc financí mohlo jít na venkovní úpravy.

Domek, kde bydlela Popelka

Procházíme-li dnes Průhonickým parkem o rozloze 250 hektarů, i po více než století od práce jeho zakladatele obdivujeme důmyslně vytvořenou krásu přírody.

Sotva si přitom uvědomujeme, že nás obklopuje 186 druhů jehličnanů a 847 druhů listnatých stromů a vydat se k nim můžeme po třiadvaceti kilometrech cest.

Na procházkách se před námi občas otevře pohled na zámeckou věž, jinde zase narazíme na některou ze zdejších romantických staveb, které bývaly ve své době v podobných parcích samozřejmostí.

Prohlédnout si tak můžeme třeba poloroubenou Českou chaloupku u rybníka Labeška, kterou si určitě budeme pamatovat třeba ze slavné Popelky s Evou Hruškovou.

Scházet nemůže ani gloriet – typický parkový zděný altán z nosticovských dob, v Průhonicích ovšem proměněný ve vyhlídkovou věž a známý také jako Kozí hrádek.

Ještě na přelomu tisíciletí byla stavba chátrající ruinou, dnes po rekonstrukci ale opět září jako kdysi. Jen okolní stromy za léta vyrostly tak, že okrasná funkce glorietu už dávno převažuje nad vyhlídkovou.

Chystá se vylepšení dokonalosti

Hrabě Silva-Tarouca svůj milovaný park budoval až do své smrti v roce 1936, i když v té době už oficiálně jeho majitelem nebyl, Celé panství totiž v roce 1927 prodal československému státu.

Nyní park spravuje Botanický ústav Akademie věd, při kterém byla v roce 1963 v Průhonicích založena i botanická zahrada. Už nyní je Průhonický park perlou mezi krajinářskými parky republiky. Ale zdá se, že zanedlouho na tom bude ještě lépe.

Na sklonku minulého roku započala jeho rozsáhlá obnova plánovaná na dvouleté období. Zahrnuje nejen ošetření stromů, ale budou opraveny i cestičky a některé zdejší historické stavby, v nichž mají vzniknout nové expozice pro návštěvníky.

Jediný omyl hraběte Arnošta

„Až bude mé jméno zapomenuto, nechť park dále žije, rozvíjí se, těší se pozornosti a stane se tak kulturní památkou naší milé vlasti,“ prohlásil kdysi hrabě Arnošt Silva-Tarouca. Všechna přání se mu splnila.

Park opravdu žije a vzkvétá, kulturní památkou skutečně je a asi ani jeho zakladatel si nepředstavoval, že ho budou obdivovat i odborníci z daleké ciziny. Jen jedna předpověď hraběti opravdu nevyšla.

Jeho jméno zapomenuto není a dokud bude Průhonický park tak krásný jako dnes, ani hned tak zapomenuto nebude.

Foto: Shutterstock
Lokalita:
Související články
Zajímá vás, co všechno Tomáš a Jan Antonín Baťa ve Zlíně vybudovali? Vydejte se na prohlídku města s novým průvodcem PO STOPÁCH BAŤŮ, při které objevíte výjimečné kouzlo továrního areálu či obytných čtvrtí, ve kterých žili jejich zaměstnanci. Doporučujeme začít ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU (viz úvodní foto), kde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy, jehož stálá expozice "Princip Baťa - Dnes fantazie, zí
Jen dvě stě metrů od brány kladrubského kláštera čeká architektonická zajímavost zcela jiného druhu a o celá staletí mladší. Muzeum československého opevnění Kladruby sestává ze dvou betonových bunkrů vybudovaných v roce 1938. První z nich se podařilo zrekonstruovat do původní podoby tak věrně, že se až zdá, že si posádka jen na chvilku odskočila. Uvnitř byla znovu nainstalována originální výd
Karlovy Vary, to není jen město lázní a léčivých pramenů, ale také porcelánu. Pojem karlovarský porcelán má váhu nejen v ČR, ale také v zahraničí. Abyste se dozvěděli něco více o bohaté tradici místních továren, můžete navštívit některou z výstav, třeba tu v Muzeu Karlových Varů nebo stálou expozici sbírek Střední uměleckoprůmyslové školy. Pokud vás uchvátí spíše křehká krása skla, můžete st
Pokud jste o Dačicích dosud neslyšeli, možná je to proto, že prostě nesladíte. Tak či tak toto město, které je kolébkou kostkového cukru, toho nabízí skutečně spoustu a může být skvělým cílem celodenního výletu. Návštěvníka zaujme v první řadě úctyhodná historie tohoto sídla ležícího v okrese Jindřichův Hradec. První zmínky o Dačicích pocházejí totiž už ze 12. století. Časem se město stalo význa
O Praze se říká, že je stověžatá. Ve skutečnosti však má věží ne sto, ale rovnou přes pět set, to jí však na půvabu nic neubírá. Návštěvníky Prahy fascinuje různorodostí domů v pražských ulicích a pro řadu zahraničních turistů je ztělesněním ideálního města, především pro malebné historické centrum. Během více než tisíciletého vývoje vznikly skvělé stavby, z nichž mnohé dnes patří k vrcholným dí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
panidomu.cz
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
Občas se to stane každému. Nohu si lidově řečeno přeležíte a pak vám chvíli na chodidle pobíhají mravenci. Banalita. Jenže co když se mravenčení vrací častěji? Pocit mravenčení nebo brnění je vlastně hlášením, které nám posílají nervy oné partie: Něčím jsme je utlačili, podráždili nebo jim způsobili nedokrvení. To je celkem prostá podstata problému. Složitejší
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz