Na Itálii je sympatické, že co region, to trochu jiná pochoutka. A tak zapomeňte na pizzu a na spaghetti a pojďme objevovat. Sázkou na jistotu je Toskánsko.
Místní kuchyně je jednoduchá, ale kvalitní. Víme, že nemůžete ochutnat všechny lahůdky, ale zkuste alespoň dvě tradiční a uvidíte.
Lampredotto
Je jedním z klasických pokrmů pocházejících původně z Florencie: kulaté bílé pečivo v sobě ukrývá náplň z hovězích drštěk, podává se rozkrojené.
Název získalo podle ryby mihule, která tu žije ve vodách řeky Arno a která svým tvarem i barvou připomíná hovězí žaludek. Připravuje a jí už od 15. století, kdy si ve Florencii, a později i jinde v Toskánsku, začali své první provozovny otevírat tzv.
lampredátoři, tedy specialisté na zpracování hovězích vnitřností. A kde pochoutku můžete ochutnat? Běžně se prodává v malých pouličních stáncích v ulicích Florencie.
Obzvlášť vyhlášené místo je stánek L’Antico Trippaio na Piazza de Cimatori nebo Trippaio del Porcellino, který je pár kroků od sochy prasete (porcellino), kterému se sahá na rypák pro štěstí.
Ribollita
Jestli nejste zrovna fanouškem pokrmů z vnitřností, vyzkoušejte další toskánskou specialitu jménem ribollita. Jedná se o zeleninovou polévku s kapustou, fazolkami a chlebem. Ribollita v překladu znamená znovu povařená, díky čemuž je velmi hustá.
Podobně jako o české bramboračce se o ní říká, že čím víckrát polévku ohřejete, tím bude lepší.
Ochutnat ji můžete například v restauraci Trattoria da Garibardi, která je kousek od florentské baziliky San Lorenzo, takže jako dezert po večeři si můžete dát příjemnou procházku Florencií.
