Pohled na dvě velké řeky, splývající v jedinou, je téměř majestátní. Takových míst si v naší republice zase tolik užít nemůžeme. Za tím nejslavnějším se musíme vypravit do Mělníka a soutok Vltavy a Labe si můžeme prohlédnout pěkně z ptačí perspektivy.

K Mělníku spěchá každá z řek svou cestou. Labe se rodí v Krkonoších a nabírá sílu v úrodných nížinách, Vltava má svůj počátek v dalším významném pohoří, na Šumavě, a pak se vydává srdcem Čech rovnou na sever.

Podle všech pravidel zeměpisu by od mělnického soutoku k německým hranicím měla pokračovat Vltava. Ona je v tu chvíli totiž řekou s delším i vydatnějším tokem než Labe. Jakousi historickou shodou náhod však už od dob, kde zdejší území obývali Keltové, na mapách zvítězilo Labe, a tak čest zařadit se mezi evropské veletoky připadá jemu.

A která z nich je Vltava?

Mnoho obdivovatelů soutoku obou řek se stává přinejmenším na chvilku obětí omylu. Přímo pod vyhlídkou obdivně sledují mohutný tok, vlévající se do Labe, a mylně ho považují za Vltavu. Ve skutečnosti je to pouze užší Vraňansko-hořínský plavební kanál, který sice napájí vltavská voda, ale samotná Vltava se coby levostranný přítok s Labem spojuje ještě o kousek dřív.

Abychom si soutok nespletli, budeme se muset z vyhlídky dívat ještě o kousek víc vlevo.

Široký výběr vyhlídek

Pokud si chceme výhled na soutok obou našich největších řek náležitě užít, máme na výběr hned z několika míst. Hojně využívaná je Vrázova vyhlídka, pojmenovaná po významném českém cestovateli Enrique Stanko Vrázovi, který na přelomu 19. a 20. století prozkoumal Afriku, Jižní i Severní Ameriku a asijské státy a na Mělnicku často pobýval. Vyhlídka leží v těsné blízkosti mělnického zámku, kde si můžeme najít další výhodnou pozorovatelnu na zámecké terase.

A těm, kteří nebudou litovat trochu vynaložené námahy, můžeme doporučit výšlap na gotickou věž jednoho z nejstarších českých kostelů, nesoucího jméno svatého Petra a Pavla. Stojí v těsné blízkosti zámku, je vysoká šedesát metrů a pochází z konce 15. století.

Za ideálních podmínek z ní dohlédneme nejen na soutok dole, ale i na horu Říp, Milešovku, Ještěd nebo hrad Bezděz.

Výprava za technickou památkou

Nejlepší pohled nabízí samozřejmě vysoká kostelní věž, ale pro Vrázovu vyhlídku zase hovoří jiná přednost. Takřka vedle ní totiž objevíme první žluté turistické značky, které nás po zhruba tříkilometrové cestě dovedou na další zajímavé místo.

Na vltavském plavebním kanálu stojí historické zdymadlo v Hoříně, postavené v roce 1905, jehož dvě plavební komory lodím pomáhají překonat výškový rozdíl 8,5 metru.

Pod dohledem svaté Ludmily

Samozřejmě by byla škoda strávit celou dobu otočeni zády k překrásnému mělnickému zámku. Původně románské sídlo tradičně obývaly manželky českých králů, současnou renesanční podobu stavba dostala až v průběhu 16. století.

Pokud se vám poštěstí zúčastnit se prohlídky zámku, určitě nevynechte vinné sklepy, kterými je zde protkáno vlastně celé podzemí. A takřka svatokrádeží by bylo odjet a neochutnat Ludmilu – místní tradiční mělnické víno, které hrdě nese jméno svaté Ludmily, babičky svatého Václava a zakladatelky zdejší vinařské tradice.