Domů     Národní dům v Prostějově: Krása zrozená z hrdosti na město
Národní dům v Prostějově: Krása zrozená z hrdosti na město
od 4.2.2022
1

Je trochu smutné, že lidé všeobecně výtečně znají herce, zpěváky, o trochu méně malíře a sochaře, ale téměř nic jim neříkají jména architektů. Přitom nesmrtelná díla těch nejvýznamnějších nás provázejí každodenním životem, stačí jen pořádně se rozhlédnout. Rozhlížet bychom se opravdu důkladně měli třeba po centru Prostějova.

Tamní Národní dům je totiž výjimečnou památkou na umění legendy české architektury a evropsky proslulého představitele secese Jana Kotěry.

Na přelomu 19. a 20. století se začala prudce rozrůstat řada našich měst a jejich občané hrdost na své obce toužili vyjádřit nějakou velkolepou stavbou, která by nejen reprezentovala, ale umožňovala také kulturní život a společenské vyžití.

Nejinak tomu bylo v Prostějově. Důstojný kulturní stánek tady chyběl, a tak se o nové budově, která by obsahovala i divadelní scénu, dlouho uvažovalo.

V cestě stál nedostatek financí, což ale vyřešil velkorysý dar bývalého starosty Vojáčka, který městu odkázal natolik velkou částku, že se s přípravami stavby mohlo hned začít. Volba padla na mladého architekta Jana Kotěru.

V té době za sebou ještě neměl příliš slavných realizací, ale už se o jeho schopnostech dobře vědělo.

Absolvent vyhlášené Akademie výtvarných umění ve Vídni už v pětadvaceti letech získal prestižní Římskou cenu, spojenou se stipendijním pobytem, a nyní vyučoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole.

Zpevnění citu vlasteneckého

Město pro stavbu Národního domu věnovalo pozemek, který si Kotěra přijel na počátku roku 1905 osobně prohlédnout.

Pozemek býval neupraveným sportovním hřištěm, měl ovšem výhodu, že ležel prakticky v jádru města mezi zámkem, Smetanovými sady, které se tehdy ještě jmenovaly Jungmannovy, a barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Samotná výstavba šla neuvěřitelně rychle.

Od položení základního kamene 24. května 1906 do slavnostního otevření 30. listopadu následujícího roku uběhlo pouhých osmnáct měsíců.

To je obzvlášť neuvěřitelné, pokud si uvědomíme, že se jedná o jednu z nejrozměrnějších staveb a první skutečně monumentální Kotěrovo dílo. Už zahájení stavby se stalo manifestací hrdosti občanů.

„Přeji z celého srdce, aby tato drahá a posvátná země moravská hrdě nesla a dochovala věkům budoucím dům, který sloužiti má umění národnímu, zpevnění citu vlasteneckého a ku sdružení bratrskému všech vrstev obyvatelstva prostějovského,“ prohlásil při té příležitosti spisovatel Jaroslav Vrchlický.

A ve stejném duchu se neslo i otevření Národního domu.

„Tím dostává se Prostějovu a Hané kulturního střediska, nade vše významného a důležitého, které mocně přispěje k rozkvětu města a k povznesení všeho lidu,“ psalo se v pozvánce na slavnostní otevření podepsané prostějovským starostou.

Slavnosti se tenkrát zúčastnily i mnohé významné osobnosti. Kromě Jaroslava Vrchlického dorazili třeba i jeho kolegové Jakub Arbes nebo Alois a Vilém Mrštíkovi.

Přehlídka ušlechtilých materiálů

Navržená budova měla hlavní divadelní křídlo, k němuž přiléhalo menší křídlo spolkové, propojené s ním dalším prostorem s restaurací a přednáškovým sálem.

Kotěra si liboval v použití ušlechtilých materiálů – mramoru, bronzu, mosazi, štuku, skla, barevných vitráží, dřeva a textilií.

Motivy, které v projektu využil, vycházejí ze secesních přírodních prvků a z hanáckého lidového umění, ale jsou zjednodušeny do zobecňující geometrické formy. Celková atmosféra interiérů byla od počátku ryze secesní.

Důležitou součástí Národního domu byl samozřejmě divadelní sál, jehož hlediště tehdy pojalo 900 diváků. Jan Kotěra byl považován nejen za vynikajícího architekta, ale všichni si ho vážili i pro jeho výtvarné schopnosti.

Vždy si zakládal na tom, že jeho stavby budou také výjimečné i svou výzdobou. Národní dům v Prostějově mu k tomu poskytl velkou příležitost.

A tak malířskou výzdobu salonků prováděl slavný František Kysela, neméně proslulý Jan Preisler dodal do vestibulu dvě rozměrná plátna Sen dívky a Sen jinocha, na pomoc přispěchali uznávaní sochaři Stanislav a Vojtěch Suchardovi.

Prostory budovy zdobila secesní svítidla, která Kotěra sám osobně navrhl. Instalaci elektrického osvětlení provedla firma Františka Křižíka.

Secese je málo německá

Prostějovští vlastenci byli ze svého Národního domu nadšeni a objekt se rychle stal přesně tím, čím měl být – kulturním a společenským centrem města. Jeho architektonickou podobu přijížděly obdivovat kapacity z oboru.

Ten obdiv se ovšem podstatně snížil ve chvíli, kdy během nacistické okupace Němci usoudili, že secese není dostatečně důstojným stylem.

Profesor brněnské německé techniky, rakouský architekt Emil Tranquillini, dostal za úkol přeměnit stavbu do odpovídající podoby, náležitě strohé a odpovídající nacistické ideologii.

To bohužel zahrnovalo odstranění mnoha cenných secesních prvků v hlavním sále, saloncích, na schodišti, a především ve vestibulu, který dodnes nese pozůstatky německé přestavby. Tu Tranquillini naštěstí nestačil dotáhnout do konce.

Prádlo v oknech se zakazuje

Po válce Prostějov řešil oříšek, jak napravit škody a vrátit Národnímu domu jeho krásu.

Postupně se během 60. let opravovaly interiéry i fasáda a další, ještě důkladnější rekonstrukce se rozběhla v roce 1986. Národní dům pak pokračoval v obnově i v novém tisíciletí.

Součástí rekonstrukce bylo mimo jiné i zrušení bytu správce a jeho nahrazení kancelářemi. Ostatně v historických materiálech se našly také stížnosti občanů, že manželka správce suší v oknech prádlo, což je nedůstojné významu Národního domu.

V roce 2002 se také po takřka šedesátileté přestávce konečně do interiéru vrátily bronzové osvětlovací kandelábry, které za Kotěrových dob zdobily balkon divadelního sálu.

Ten má v současnosti kapacitu 513 diváků, dostatečně prostorné je i jeviště o rozměrech 10 x 11 metrů. V Národním domě svého času začínalo i Hanácké divadlo, dnes brněnské HaDivadlo. Centrem života města je Národní dům i dnes.

Každoročně se tu uspořádá až tři sta kulturních a společenských akcí od divadelních představení a koncertů přes plesy, večírky či obchodní setkání až po vernisáže výstav.

V prostorách Národního domu se pořádají mezinárodní sochařská sympozia a léta se tu konal také festival poezie Wolkerův Prostějov.

Co nesmíte minout

Pomník manželů Vojáčkových

Lékárník a starosta Karel Vojáček patřil na sklonku 19. století spolu se svou manželkou Karlou ke štědrým mecenášům prostějovské kultury.

Stavby svého vysněného Národního domu se nedožil, ale v závěti pro ni odkázal městu a jeho 28 000 obyvatel úctyhodnou sumu dvacet tisíc zlatých. Jeho příspěvku si ostatně velice vážil i sám architekt Jan Kotěra.

Jako připomínku slavného muže a také jako dotvoření prostoru před východním průčelím Národního domu navrhl v roce 1912 pískovcový pomník ve tvaru prstence, ukrytého ve stínu lípy vyrůstající z jeho středu.

Do kamene zakomponoval reliéfy manželů Vojáčkových od sochaře Bohumila Kafky. Prostor kolem pomníku na dnešním Vojáčkově náměstí je výjimečnou klidovou zónou s lavičkami.

Foto: NP PROSTĚJOV, SHUTTERSTOCK

Foto:
reklama
Související články
Jedním z mála dochovaných pevnostních objektů v Olomouci je Korunní pevnůstka ležící vlastně v samém centru města. Budována byla od roku 1754 na území bývalé obce Závodí před středověkými městskými hradbami a tvoří ji několik objektů postavených v průběhu 18. i 19. století. Pevnost obklopuje mohutný zemní val určený k rozmístění děl, jehož podpěrná cihlová zeď dosahuje výška 4,7 metru. Těch děl
Máte pocit, že vás v Čechách už nic nepřekvapí? Nechte se zlákat na výlet do královského města Kolína. Ať už přijedete na kole, vlakem, autem či dorazíte pěšky, čeká na vás řada krásných, dosud málo objevených míst. Historie kolínské židovské komunity Kolínský židovský klenot, Jeruzalém na Labi, představuje ojedinělý soubor židovských památek, bývalá židovská čtvrť právem náleží k nejcennějším
Rožnov leží pod Radhoštěm, a ten bychom rozhodně na svých cestách po tomto kraji minout neměli. Na jeho vrcholku stojí výjimečná kaple svatého Cyrila a Metoděje s byzantskou kopulí, vysvěcená už v roce 1898. Je to jedna z nejvýše položených církevních staveb na našem území a přestože si toho na první pohled sotva povšimneme, stojí jednou polovinou na rožnovské straně kopce a druhou na straně fr
Hrad přímo uprostřed města Česká Lípa býval kdysi od svého vzniku ve 13. století sevřen dvěma rameny řeky Ploučnice, a to ještě k jeho obraně přispívaly i okolní močály a bažiny. Lávka v oněch dobách sahala jen do půli řeky, pak už musela návštěva využít lodičku. Regulace řeky ve 20. století postupně odsoudila hrad k životu na suchu, i když čerpadla v jeho sklepeních jsou připomínkou, že voda t
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní, museli stavitelé Červené Lhoty n
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kartářce už věřím, vše se vyplnilo
skutecnepribehy.cz
Kartářce už věřím, vše se vyplnilo
Měla jsem pochybnosti. Přišlo mi, že říká samé nesmysly. Ale měla pravdu. V dobrém i zlém se všechny kartářčiny předpovědi vyplnily do puntíku přesně! Ke kartářce jsem chodila pravidelně už několik let a byla s její předpovědí vždy spokojená. Znala jsem i její dceru, která převzala živnost po matce. Vlastně se ty dvě střídaly, a tak si
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
epochalnisvet.cz
Vlkodlaci mezi námi? Příběhy o nich sahají až do starověku!
Nejstarší dochovaný příklad přeměny člověka na vlka se údajně nachází v Eposu o Gilgamešovi z doby kolem roku 2100 př.nl. Dodnes však světem kolují příběhy, ve kterých slýcháváme o krvelačném vlkovi, jenž se objevil při úplňku.   Vlkodlak, jak ho nyní známe, se poprvé objevuje ve starověkém Řecku a Římě, v etnografických, poetických a filozofických
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Karel Zich: Osudná dovolená v podmořském ráji
epochaplus.cz
Karel Zich: Osudná dovolená v podmořském ráji
Posluchači a fanoušci mu kvůli jeho hlasu rádi přezdívali „Český Elvis Presley“, on sám ale tohle srovnání neměl příliš rád, i když bylo lichotivé. „Jsem český Zich,“ tvrdil zpěvák, který mohl mít před sebou ještě mnoho skvělých úspěchů. Jméno Karel Zich (1949–2004) objevuje slavná folková skupina Spirituál kvintet, když se v roce 1969 po odchodu
Grossmann hrál do posledního dechu
nasehvezdy.cz
Grossmann hrál do posledního dechu
V případě dvojice Jiří Grossmann (†30) a Miloslav Šimek (†63) platí, že protiklady se přitahují. Zatímco Šimek byl vyznavačem skautingu, nekouřil, nepil a byl vzorným studentem, jeho protějšek byl t
Vymáčkněte to nejlepší z citronu!
panidomu.cz
Vymáčkněte to nejlepší z citronu!
Nebudeme vám radit takové banality, jako je vzít citron na vybělení pih nebo prstů zažloutlých od cigaret. Víme, že jste ženy dost zkušené na to, abyste mohly samy radit. Proto se vás pokusíme překvapit tipy, které jste určitě ještě nikde nečetly. Na zapálení grilu jsou úžasným pomocníkem pruhy sušené citronové kůry. Nejen že báječně chytají,
Čínská snaha o ovládnutí umělé inteligence má jeden háček: závisí na americké technologii
21stoleti.cz
Čínská snaha o ovládnutí umělé inteligence má jeden háček: závisí na americké technologii
Čínské technologické firmy byly do značné míry zaskočeny průlomem v oblasti generativní umělé inteligence. Byť by své zaspání rády dohnaly, státní regulace a ne zcela dobře se vyvíjející čínská ekonom
Jak Šalamoun přelstil královnu ze Sáby
enigmaplus.cz
Jak Šalamoun přelstil královnu ze Sáby
Probudí ji velmi silná žízeň, potřebuje se napít. Projevují se důsledky velmi silně kořeněných jídel, která ji tíží v žaludku. Žádná ze služebných není po ruce, a tak královna vstane a dojde ke stolu,
Akce německých špionů v Irsku připomínaly frašku
historyplus.cz
Akce německých špionů v Irsku připomínaly frašku
„Pánové, to, co jsme dosud v tajné službě dělali, nestálo za nic. Všechno musíme od základu změnit,“ oznamuje svým podřízeným v březnu 1935 nový šéf německé vojenské rozvědky Wilhelm Canaris. Abwehr následně rozdělí do tří oddělení, z nichž to s římskou číslicí II bude zodpovědné za diverzní a sabotážní akce. Převratný krok…   V Irsku
Neom: Budoucnost logistiky a infrastruktury v srdci Blízkého Východu
iluxus.cz
Neom: Budoucnost logistiky a infrastruktury v srdci Blízkého Východu
Neom se rychle mění z konceptu do reality. Nedávné video zveřejněné na YouTube ukazuje ambiciózní futuristický projekt, který přesahuje rámec tradičních resortů, luxusních hotelů a špičkových zařízení
Kuskus s kuřetem a zeleninou
tisicereceptu.cz
Kuskus s kuřetem a zeleninou
Zbylo vám trochu pečeného kuřecího masa od oběda? Využijte ho k přípravě dalšího pokrmu. Potřebujete 150 g pečeného kuřecího masa 1 lžíci másla 3 lžíce oleje 250 g kuskusu 1 kuřecí bujón 1
Strašidelný sen znamenal kupodivu štěstí
nejsemsama.cz
Strašidelný sen znamenal kupodivu štěstí
Týdny mě mučila děsivá noční můra, útočily na mě dravé ryby a já jim unikala. Bála jsem se, že je to znamení, že se blíží strašné nebezpečí. Bylo to v době, kdy se mi narodila dvojčátka a já byla na mateřské. Kromě obrovského štěstí jsem tehdy prožívala i velký smutek, zemřela mi totiž maminka. Byla jsem smutná a vyčerpaná, což