Jen málokteré české město je se zlatem spjato tak těsně jako Jílové u Prahy. Už ve středověku patřilo k nejvýznamnějším nalezištím zlata v českých zemích a za vlády Karla IV. zažilo nebývalý rozkvět.
Právě odtud podle staré legendy pocházelo bohatství, které stálo u zrodu jedné z nejvýznamnějších budov české historie – pražského Karolina, dnešního sídla Univerzity Karlovy. Je však tento příběh pravdivý?
Když zlato živilo království
Jílové u Prahy bylo významným hornickým centrem už od 13. století. Největší slávy dosáhlo za Lucemburků, především za vlády Karla IV., který město povýšil na královské zlatohorní město a udělil mu pečeť s dvouocasým českým lvem.
Zlato z místních dolů putovalo do královské pokladnice a pomáhalo financovat velkolepé stavby i rozvoj Českého království. Právě do této doby je zasazena jedna z nejznámějších jílovských pověstí, jejímž hlavním hrdinou je pražský měšťan Jan Rotlev.
Všechno vsadil na jedinou žílu
Jan Rotlev byl váženým obchodníkem i královským mincmistrem v Kutné Hoře. Když uvěřil, že v okolí Jílového leží obrovské zásoby zlata, neváhal investovat téměř celý svůj majetek do dolování.
Jenže horníci kopali stále hlouběji, náklady rostly a vytoužená zlatá žíla se stále neobjevovala.
Podle legendy se Rotlev postupně ocitl na pokraji bankrotu. Aby mohl pokračovat v těžbě a zaplatit dělníkům, prodal poslední rodinnou cennost – svatební závoj své ženy protkaný zlatými nitěmi, kterému se říkalo šlojíř.
Peníze použil na nákup loje do důlních lamp, bez nichž by práce v podzemí nemohla pokračovat.
Myš, která změnila dějiny
Jednoho dne prý Rotlev vyčerpáním usnul přímo v dole. Když se probudil, spatřil skupinu důlních myší, které okusovaly zásoby loje. V návalu zlosti po jedné z nich mrštil hornickým želízkem.
Myš sice netrefil, železný nástroj se však hluboko zaryl do skály. Když jej vytáhl zpět, údajně se ve světle lamp zaleskly zlaté žilky.
Právě tak měla být objevena nejbohatší zlatá žíla v okolí Jílového, kterou Rotlev na památku prodaného závoje pojmenoval Šlojířská.
Příběh připomíná, jak tenká někdy bývá hranice mezi zoufalstvím a nečekaným štěstím. Ať už je pravdivý či nikoli, stal se neodmyslitelnou součástí místních tradic.
Zlato, z něhož vyrostlo Karolinum?
Legenda pokračuje ještě odvážněji. Obrovské bohatství získané z nové žíly mělo Rotlevovi umožnit postavit v Praze honosný palác. Ten později získal král Václav IV., který jej daroval mistrům Karlovy koleje.
Právě z tohoto paláce se postupně vyvinulo dnešní Karolinum, historické sídlo Univerzity Karlovy.
Přímou souvislost mezi objeveným zlatem a vznikem Karolina historické prameny sice jednoznačně nepotvrzují, pověst však přežívá už po staletí a dodnes patří k nejkrásnějším příběhům spojeným s Jílovým u Prahy.
Za zlatem můžete sestoupit i dnes
Atmosféru středověké zlaté horečky si lze vychutnat i v současnosti.
Návštěvníci Jílového u Prahy mohou navštívit Regionální muzeum sídlící v gotické budově zvané Mince, kde se dozvědí více o historii zdejší těžby zlata i slavných pověstech.
Největším zážitkem je však sestup do některé ze tří zpřístupněných historických štol.
V chladném podzemí si člověk snadno představí svět horníků, kteří po staletí hledali drahocenný kov a doufali, že právě další úder želízkem odkryje bohatství, které změní jejich osud.
Možná stejně jako tehdy, když podle staré legendy jedna neposedná myš pomohla objevit zlatou žílu, z níž údajně vyrostlo srdce nejstarší české univerzity.
