Domů     Vraždila na Karlštejně čachtická paní?
Vraždila na Karlštejně čachtická paní?

Urozená paní Kateřina Bechyňová z Komárova na pičínském panství byla manželkou purkrabího pana Jana Bechyně z Lažan. Toho jmenoval císař Ferdinand I. purkrabím na Karlštejně a tak správa panství zůstala na paní Kateřině. Ta vládla doma tvrdou rukou a libovala si v ukrutnostech a mučení podaných.

S purkrabím Janem Bechyně byl na Karlštejně také jako děkan Václav Hájek z Libočan, známý jako český kronikář. Ovšem ti dva se příliš nesnesli.

Václav Hájek něco věděl o řádění paní Kateřiny, a proto podal žalobu u komorního soudu v Praze, příslušného pro vyšetřování přečinů feudálů. Kateřina se nejprve pokusila zastrašit a podplatit svědky.

Když však pražský kožešník dosvědčil, že umučila jeho sestru a věděl i o vraždě další dívky, přestali se svědkové bát.

Nakonec sama přiznala 14 vražd, i když se odhaduje, že jich mohlo být až 30. Sama se mučení účastnila, nechávala oběti bít, strhávat jim pruhy kůže ze zad, řezala oběti nožem a do ran sypala sůl, polévala horkým máslem apod. Ti co přežili, měli doživotní následky.

Komornímu soudu předsedal Vojtěch z Pernštejna. Rozsudek padl 16. ledna 1534. Jak se v odůvodnění píše:

„Item, v pátek hned potom odsouzena paní Kateřina hrdla pro rozličné mordy, kteréž učinila nad svou čeledí, děvečkami i některými mužského pohlaví, kteréž jest rozličně mordovala, řezala nožem hustě těla jejich, koží odírala, solila, drala vochlemi, a jinak rozličně a neslýchaně je mučila.

A zamordovala jich, jak sama přiznala, čtrnácte osob.“ Kateřina byla odsouzena ke smrti hladem ve věži Mihulce na Pražském hradě, kde asi po 14 dnech zemřela. Měla prý na kost ohlodané prsty, snad si to způsobila sama, nebo to mohly být krysy z věže.

Alžběta Báthory
Alžběta Báthory

Zajímavé je, že to jejímu muži, purkrabímu Janu Bechyňovi, neublížilo v kariéře. Naopak se stalo, že z Karlštejna byl vypuzen Václav Hájek z Libočan. Také její soudce, Vojtěch z Perštejna zemřel jen dva dny po smrti Kateřiny.

Spekulovalo se, že to byl duch Kateřiny, který jej stáhl do hrobu, jako její poslední oběť. Jeho tělo bylo neobyčejně rychle hned druhý den pohřbeno, což zvyšovalo různé dohady, co se mu vlastně stalo.

A ještě další záhada. Ačkoliv Kateřina řádila na pičínském panství, kupodivu se její duch zjevoval na Karlštejně v podobě bílé paní, zpytující svědomí za své hříchy.

I když činy paní Kateřiny byly stejně odporné, jako činy čachtické paní, není ani zdaleka tak známa. On jí totiž kronikář  Václav Hájek z Libočan ve svém díle nevěnoval ani jeden řádek a tak upadla v zapomnění.

Foto: Wikimedia Commons
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz