V Čechách jich moc nenajdete, ale ty, které se zachovaly, jsou opravdovými skvosty. Tak až pojedete na výlet, zkuste se v některé z nich zastavit.
U bílého jednorožce
Za krásnou lékárnou zapsanou na seznamu UNESCO se musíte vydat do západočeských Klatov. Najdete ji na náměstí Míru v domě s popisným číslem 149, kde sídlí už od počátku 17. století.
Možná vás zaujme, že byla v běžném provozu ještě v roce 1966, takže dodnes žijí ve městě a v okolí lidé, kteří sem chodili s recepty.
Ale vraťme se k počátkům. Provozovat ji začal roku 1639 lékárník Tobiáš Stilling a později ji převzali jezuité. Tehdy ovšem ještě vypadala jinak.
Svůj název dostala až v 18. století, kdy byla vybavena mobiliářem ve stylu takzvaného bavorského baroka, který zhotovil Jan Geschwendt z Allgau původně pro lékárnu v jezuitské koleji. Jméno dostala podle dvoumetrového rohu, který visel nad vchodem uvnitř.
Tradovalo se o něm totiž, že pochází z jednorožce, a nikdo netušil, že jde o zub narvala. Používal se tenkrát hlavně při výrobě mastí a prášků.
A co uvidíte?
Na prohlídku si vyhraďte dost času, protože průvodci se vám budou s láskou věnovat a povědí vám mnohá tajemství.
Ukáží vám nejen vyřezávaný interiér, pracovní lékárnický stůl, regály s vinutými sloupy, skříňky i tajné zásuvky, ale i všechny možné nádobky na léky a masti i ukázky zachovalých starých léčiv, jako jsou parohy, kly, prášky… Možná někteří z vás poprvé uvidí živé pijavice.
Otevírací doba: duben–říjen: úterý–neděle 9.00–12.00 a 13.00–17.00 hodin, pondělí zavřeno
Lékárna kláštera alžbětinek
Nacházela se v Brně a vznikla někdy na počátku 2. poloviny 18. století (asi v roce 1754), tedy v době, kdy se sestry alžbětinského řádu poprvé nastěhovaly do kláštera nacházejícího se pod Červeným kopcem.
Alžbětinky byly známy charitou a uměním léčit, a tak zařízení lékárny v klášteře bylo nezbytností, zvláště v období válek a epidemií, kdy sestry ošetřovaly mnoho raněných a nemocných.
Ale i v dobách míru byl klášter útočištěm, takže není divu, že financí ubývalo. V roce 1908 zařízení od sester odkoupilo muzeum města Brna. Mobiliář pak byl instalován na několika místech, až nakonec zakotvil na hradu Špilberk.
Co uvidíte?
Okouzlí vás vysoké regály nazývané repositoria s vyobrazeními sv. Alžběty Durynské, sv. Františka z Assisi a Panny Marie s Ježíškem, které doplňují sošky tradičních křesťanských patronů lékařů a lékárníků, tedy sv. Kosmy a sv. Damiána. Nechybí centrální tára, na které se připravovaly léky před vydáním nemocnému.
Otevírací doba: duben–září denně kromě pondělí v čase od 10.00–18.00 hod. V období říjen–březen 9.00–17.00 hod.
U granátového jablka
Hrabě Špork se kdysi rozhodl založit v Kuksu vedle svého sídla a lázní i domov pro válečné veterány, dnes všem známý hospital. Jeho otevření se sice nedožil, ale v jeho díle pokračovali milosrdní bratři. A jedním z prvních jejich kroků bylo založení lékárny.
Pojmenovali ji U granátového jablka, protože to je symbolem života a znovuzrození. Provoz hospitalu ukončila okupace nacisty a pak už areál jen chátral.
Naštěstí se po mnoha letech dočkal postupné rekonstrukce, a tak dnes už zase můžeme starou lékárnu obdivovat a žasnout nad vybavením i nad obsahem lékárnických nádob. Je libo třeba dračí krev, španělské mušky, račí oči nebo prášek z lebky oběšence?
Mimochodem, pokud vás farmacie zajímá, jistě oceníte, že lékárna je součástí expozice Českého farmaceutického muzea zvaného Kouzlo apatyky, které představuje vývoj lékáren od baroka do 20. století.
Otevírací doba: duben–září: denně 9–17, říjen: úterý–neděle 9.00–17.00, poté jen soboty a neděle.
