V roce 1995 odkryli němečtí archeologové v Turecku pozůstatky pradávné stavby. Na základě analýzy organických sedimentů bylo její stáří určeno na téměř 12 tisíc let.
Jenže podle současných historických teorií neměli být lidé v této době schopni něco takového postavit. Jak tedy mohla tato stavba vůbec vzniknout?
Tuto otázku si kladou i samotní archeologové, kteří se podílejí na jejím odkrývání. Dlouhá léta navíc nikdo netušil, jaký unikát skrývá jeden nevýrazný turecký kopec.
Ještě na počátku 90. let se předpokládalo, že se v nitru kopce nachází pohřebiště z doby Byzantské říše.
Až s počátkem vykopávek byla tato teorie vyvrácena a archeologové si postupně začali uvědomovat, jak převratný nález učinili.
NEJSTARŠÍ CHRÁM NA SVĚTĚ
Prozatím bylo odkryto jen 5-10 % z celého komplexu, avšak na základě již odhalených struktur lze usuzovat, že nějaká nám dosud neznámá civilizace na vrcholu kopce postavila monumentální chrám.
Ten se skládal z několika kamenných kruhů o průměru 10–30 metrů, které byly zpevněny velkými vápencovými pilíři o velikosti 3–6 metrů a váze mnoha desítek tun.
V centrální části chrámu se nachází dva velké kamenné bloky ve tvaru písmene T, které možná podpíraly střechu.
Na jednotlivých pilířích jsou vyobrazené reliéfy lidí, zvířat, ptáků, hmyzu a také zvláštní symboly, které by mohly představovat nejstarší nalezené piktogramy na světě.
![Na kamenných pilířích chrámu se nacházejí vytesané symboly zvířat, ptáků, hmyzu i lidí.](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2020/03/na-kamennych-pilirich-chramu-se-nachazeji-vytesane-symboly-zvirat-ptaku-hmyzu-i-lidi.jpg)
STARŠÍ NEŽ LIDSKÁ CIVILIZACE?
Struktura chrámu není ničím zvláštní a příliš se neliší od megalitických komplexů jiných starověkých civilizací. Zarážející je však stáří celé stavby.
Archeologové datovali chrám zhruba do 10.-9. tisíciletí př. n. l. Na základě nálezů a datace organických materiálů v okolí komplexu je ale možné, že bude chrám ještě starší (možná až z 11. tisíciletí př. n. l.).
Jenže doba kolem roku 10 000 př. n. l. je érou lidí, kteří se živili lovem a sběrem plodin a používali jen primitivní kamenné a pazourkové nástroje. Zemědělství a obdělávání půdy mělo být pro tehdejší lidi ještě téměř tisíc let neznámé. Lidské tlupy stále migrovaly za zvěří a nikde se trvale neusazovaly.
Umění se omezovalo jen na jeskynní malby a jednoduché vyřezávané či vytesané sošky jako je např. naše známá Věstonická venuše. V Göbekli Tepe se ale nacházejí obrovské kamenné bloky z jediného kusu vápence o váze mnoha tun. Ty bylo potřeba otesat, dopravit na místo a vztyčit.
Také k vytesání reliéfů bylo potřeba důmyslnějších nástrojů než jen kamenných palic. Kde se v této době vzal um a technické znalosti pro takto komplikovanou stavbu?
VYSPĚLÁ DĚLBA PRÁCE
Odborníci odhadují, že stavba musela zabrat celá desetiletí. Lidé, kteří se podíleli na budování komplexu, prý bydleli nejspíše v okolí ve stanech a chýších. Předpokládá se, že bylo potřeba alespoň 500 lidí, aby bylo možné celý projekt vůbec uskutečnit. Když část skupiny pracovala, někdo jiný se jim musel starat o jídlo.
To bylo nejspíše opatřováno jen lovem a sběrem, ale možná také docházelo ke sběru semen divoce rostoucích obilovin, což by vysvětlovalo, jako mohlo být takto početné společenství při stavbě efektivně vyživováno.
![Nějak takto mohla probíhat stavba celého komplexu v lokalitě Göbekli Tepe.](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2020/03/nejak-takto-mohla-probihat-stavba-celeho-komplexu-v-lokalite-gobekli-tepe.jpg)
ASTRONOMICKÁ POZOROVATELNA NEBO OBĚTNÍ MÍSTO?
Další velkou neznámou je účel stavby a funkce celého komplexu. Co mohlo přimět zdejší civilizaci k takto náročné stavbě? Někteří odborníci na základě analýzy vytesaných reliéfů odhadují, že chrám sloužil k pozorování hvězd.
V počítačovém programu si nechali vymodelovat tehdejší noční oblohu i postavení hvězd a došli k závěru, že jednotlivé symboly na kamenných blocích nejspíše představují tehdy viditelná souhvězdí.
V loňském roce skupina skotských vědců přišla s tvrzením, že symboly na jednom z pilířů prý znázorňují katastrofickou událost, ke které došlo kolem roku 10 950 př. n. l.
Jednalo se o srážku planety Země s poměrně velkou kometou, která způsobila značné globální změny a připravila o život mnoho tehdejších lidí i zvířat (došlo např. k vyhynutí mamutů).
Za zmínku také stojí nálezy lidských lebek v okolí chrámu, do kterých byly vyřezávány symboly a zvláštní rytiny. Některé z nich měly dokonce provrtané dírky.
Takový nález by mohl poukazovat na kult lebek a chrám tak mohl sloužit jako obětní místo nebo popraviště.
Záhadou také zůstává zánik chrámu. Ten nebyl zničen násilně nebo v důsledku přírodní katastrofy, místo toho byl někdy v 8. tisíciletí př. n. l. záměrně zasypán.
![Pohled na archeologickou lokalitu Göbekli Tepe. Odkryto je zatím jen 5-10 % z celého předpokládaného naleziště.](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2020/03/gobekli-tepe.jpg)
S postupujícím archeologickým výzkumem dochází nejen ke zpřesňování údajů o chrámu v Göbekli Tepe, ale také ke zjišťování nových překvapivých skutečností.
Snad se ještě časem dozvíme, jaká civilizace byla schopna postavit takto komplikovanou stavbu v tak dávné době.
V budoucnu proto budeme muset nejspíše přehodnotit náš pohled na dějiny lidstva a přijmout teorii, že naši dávní předkové byli mnohem chytřejší a zručnější, než jsme si doposud mysleli.