Zámek Chyše stojí ve stejnojmenném městečku v Karlovarském kraji, severně od města Manětín. Kolem zámku je pěkný park, který byl založen již v 17. století. Okolí městečka tvoří mohutné lesy, louky a břidlicové skály, s nedalekou říčkou Střelou.

Ta když se v dávných dobách rozvodnila, tak lidé, aby se dostali na druhou stranu, si často museli postavit v těchto místech provizorní chýše, což prý dalo jméno i pozdějšímu městečku.

V době, kdy bylo panství Chýše v držení Lobkowiczů, tak bratr zámeckého pána byl v Praze ve službách dvoru císaře Rudolfa (1552–1612).

Císař byl znám svoji náklonností k alchymii a zřejmě to zaujalo i Lobkowicze, který se vrátil na zámek s nějakým alchymistou. Ten se zde sice nezabýval pokusy s výrobou zlata, ale stejně atraktivním mícháním elixíru věčného mládí.

Knížecí neteř lektvary hojně užívala, ale přesto nesmrtelnost ani věčné mládí tím nezískala. Zato její duše se po její smrti se zřejmě následkem těchto procedur stala nesmrtelnou.

Jako duch stále prochází zámkem, pozoruje i návštěvníky a zasahuje v případech, kdy někdo přichází s nepoctivými úmysly. Její zásahy se prý projevily i v nedávné době.

A tak má zámek na rozdíl od jiných hradů a zámků svého ducha, jehož příčinou nebyla nějaká násilná nebo krvavá událost.

Když na zámku působil několik měsíců spisovatel a novinář Karel Čapek jako vychovatel mladého pána, navštívil ho přítel z Prahy. Při procházení zámku objevili ve věži světničku, kde se na pár společných dní ubytovali.

Služebná Marie Havránková při této příležitosti Karlovi Čapkovi vyprávěla příběh o duchu zámecké paní, která právě v této světničce údajně často pobývala. A tak spisovatel získal během pobytu na zámku inspiraci pro napsání hry Věc Makropulos.

Ale prostředí, místní lidé i válečné události, to vše inspirovalo Čapka i k jiným dílům. Například tehdejší obrovský výbuch v muniční továrně v Plzni byl určitým podnětem pro napsání slavného Krakatitu.

I současný majitel zámku Vladimír Lažanský potvrzuje, že postavy Krakatitu měly předlohy ve skutečných lidech z prostředí Chýše.

Proto můžeme věřit, že i duch zámecké paní byl inspirativní pro uměleckou tvorbu našeho předního novináře a spisovatele, který má v parku před zámkem bystu jako upomínka na zdejší pobyt.