Při návštěvě zoo v Ústí nad Labem se musíme připravit na to, že procházka tu bude trochu fyzicky náročná. Zahrada se totiž rozkládá na svahu Mariánské skály východně od městského centra.
Tuhle nevýhodu ale můžeme snadno proměnit v plus, když si pro vstup nevybereme dolní vchod v Drážďanské ulici, ale převýšení 96 metrů za sebe necháme zdolat autobus číslo 5 a do zahrady se vydáme horním vchodem v ulici Výstupní.
Častější návštěvníci pak dobře vědí, že unaveným nohám dokáže vypomáhat také silniční vláček uvnitř samotné zoo.
Všechno především pro ptáky
Unikátní byla Mariánská skála už na počátku 20. století. Tehdy si totiž místní podnikatel Heinrich Lumpe, jinak uznávaný amatérský ornitolog, uvědomil, že na tomto prosluněném svahu žije velké množství ptáků.
Rozhodl se jim trochu pomoci, pozemky o rozloze šesti hektarů na místě bývalé cihelny odkoupil a založil tu park na ochranu ptactva, řečený Lumpepark.
Svou práci bral hodně vážně a postup konzultoval s dalšími odborníky včetně Jiřího Jandy, budoucího zakladatele zoologické zahrady v Praze.
Dokonce z Německa přivezl 20 vagonů horniny ze sopečného popela, která byla ideální pro vytvoření nejrůznějších úkrytů vhodných k hnízdění.
Sláva překračuje i oceán
Lumpe ve svém úsilí pokračoval. Budoval infrastrukturu, staral se o zeleň a investoval také do nákupu sousedního pozemku určeného pro stavbu sklárny, která by ale klidu ptáků příliš neprospívala.
Nějaký čas byl Lumpepark k dispozici jen pro majitelovy osobní návštěvy, ale v roce 1914 se jeho brány otevřely i pro širokou veřejnost. Návštěvníků se hrnuly desetitisíce a o unikátním parku psaly noviny po celém světě včetně zámoří.
Heinrich Lumpe zájmu veřejnosti využíval a všem ochotně podával informace, jak se o ptáky starat.
Sloni se do Ústí zase vrátí
Po druhé světové válce byla zahrada znárodněna, byla volně přístupná a začaly se v ní objevovat první klece a výběhy se zvířaty, ale proměnit se v zoologickou zahradu se mohla až v roce 1957. Teprve potom začaly přibývat exotické druhy včetně šimpanzů, mandrilů či plameňáků, dnes tu můžeme spatřit přes tisíc zvířat dvou set různých druhů.
Mezi nejvzácnější patří kuskus medvědí, tučňák brýlový či mandril rýholící. Jen slony, jejichž pavilon si návštěvníci zvykli navštěvovat až téměř na vrcholku Mariánské skály, dnes už v Ústí nenajdeme.
Poslední zdejší samice jménem Delhi našla nový domov ve francouzském parku Elephant Haven a z pavilonu slonů se stal zbrusu nový Asijský prales s voliérami a umělou řekou.
Podíváme-li se ale podrobněji do plánu rozvoje zoo pro příštích deset let, najdeme tam nejen návrat chovu slonů, ale třeba i nosorožců.
Proběhněte se mezi dinosaury
Ústecká zoo je také příležitostí pro nejmladší návštěvníky, jak se kromě poznávání zvířat také trochu vyřádit. K tomu slouží několik dětských hřišť s laminátovými modely zvířat, naučná stezka dinosaurů i Dětská zoo.
Pro celé rodiny pak zoo během roku pořádá řadu zajímavých akcí. Samozřejmostí je pak nabídka komentovaných prohlídek pavilonu žiraf, šelem nebo tučňáků se zoologem.