S Karlovými Vary se asi každému okamžitě spojí lázně a minerální prameny, lákadel je tu ale daleko více! Čekají tu na vás zlaté kopule chrámů, pravé egyptské mumie či prastará císařská pevnost, která je jedinou svého druhu u nás. Vypravte se s Epochou na cestách za poklady Karlovarského kraje.

Mlýnská kolonáda: Nejkrásnější ze všech

Nachází se: v Karlových Varech

GPS souřadnice: 50°13’31″N, 12°52’55″E

Web: www.karlovyvary.cz/cs/mlynska-kolonada-0

Mnohými návštěvníky i odborníky bývá považována za nejkrásnější kolonádu u nás. Přitom vůbec nemusela vypadat tak, jak ji známe dnes. Chvíli po dokončení ji totiž chtěli někteří zastupitelé nechat strhnout a postavit místo ní stavbu z litinové konstrukce.

Nápad na zastřešení horkých pramenů v místech dnešní Mlýnské kolonády přišel již na konci 18. století. Dřevěná promenádní hala měla u návštěvníků takový úspěch, že se tehdejší Nový pramen stal brzy vyhledávanějším a oblíbenějším než ty ostatní. Logicky se tedy nabízelo nechat zastřešit všech pět blízkých pramenů.

Inspirována renesancí

Zastupitelé tedy ve čtyřicátých letech 19. století vyhlásili soutěž pro architekty, aby navrhli novou podobu velké kolonády. I když bylo soutěží nakonec několik, žádný z uchazečů nevyhrál. Po celých dvacet let nebylo jasné, jak bude kolonáda vypadat.

Nakonec byl do Varů pozván věhlasný pražský architekt Josef Zítek, který navrhl také podobu Národního divadla či Rudofina. Jeho vizi monumentální dvoupodlažní budovy s kopulemi ale stál nedostatek financí.

V roce 1870 proto její podobu přepracoval na přízemní sloupovou halu inspirovanou antikou a renesancí. Ještě téhož roku pak byla původní dřevěná stavba stržena a začalo se s budováním nové.

Práce trvaly celých deset let a obavy vyvolávaly i stále rostoucí náklady. Někteří zastupitelé dokonce tvrdili, že by bylo lepší stavbu strhnout a navrhnout konstrukci z kovu.

Zdroj pramenů

Když byla kolonáda nakonec v roce 1881 slavnostně otevřena, ani obyvatelé města nejásali. Podle nich se do města nehodila.

Dnes je ale Mlýnská kolonáda jedním z karlovarských symbolů a nově zpřístupněná terasa na střeše Zítkova pavilonu skýtá jeden z nejkrásnějších výhledů na centrum města. Nabízí však i jiný unikátní pohled, a to na zřídelní zlom skrytý za terasou.

Přírodní fenomén je volně vidět na jediném místě v celých Karlových Varech, protože je jinde zastavěný. Puklina, ze které prýští všechny karlovarské prameny, přitom vede téměř pod celým městem.

Turisty ale láká také impozantní vzhled celé stavby, která je podpírána 124 korintskými sloupy a vyzdobena 12 sochami, představujícími jednotlivé měsíce v roce.

Chrám sv. Petra a Pavla: Největší na západě

Nachází se: v Karlových Varech

GPS souřadnice: 50°13’29″N, 12°52’30″E

Web: www.karlovyvary.cz/cs/pravoslavny-kostel-sv-petra-pavla-0

Pětice pozlacených kupolí, které se tyčí nad lázeňskými vilami, upoutají váš pohled už z daleka. Patří jednomu z největších pravoslavných chrámů na západ od hranic bývalých sovětských republik.

Vzorem pozoruhodné stavby se v roce 1893 stal byzantský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy a na jeho stavbu, v tehdy teprve vznikající výstavní čtvrti Westend, se složila řada zámožných lázeňských hostů a šlechty ze Srbska a Ruska.

Věže kostela ve tvaru řeckého kříže, postaveného podle plánů architekta Gustava Widemanna z Františkových Lázní, pak v nejvyšším bodě sahají až do výšky čtyřiceti metrů.

Návštěva ruského cara

Pozoruhodný ale není chrám jen zvenku. Také uvnitř si můžete prohlédnout mnoho zajímavého. Bohatě zdobené stěny jsou plné soch, obrazů a reliéfů.

U schodiště proti Sadové ulici pak můžete najít bronzový reliéf od sochaře M. Hillera, který připomíná návštěvu ruského cara Petra I. v Karlových Varech.

Mezi nejcennější památky v interiéru patří dřevěný ikonostas s olejovými malbami světců od malíře Tjurina, který byl původně vyrobený pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Svůj původní lesk pak chrám získal při nákladné rekonstrukci v roce 2013. Jen na opravu chrámových věží bylo použito na 60 tisíc plátků ryzího zlata.

Andělská hora: Trosky husitské pevnosti

Nachází se: v Andělská Hoře nedaleko Karlových Varů

GPS souřadnice: 50°12’21″N, 12°57’51″E

Web: www.karlovyvary.cz/cs/andelska-hora

Romantické městečko Andělská Hora bylo pod stejnojmenným gotickým hradem založeno již v 15. století pány z Plavna a již po celá staletí je oblíbeným cílem výletníků i karlovarských lázeňských hostů.

Hrad v dobách své slávy sehrál důležitou roli za husitských válek, tehdejší hradní pán a husitský vojevůdce Jakoubek z Vřešovic odtud vyrážel na vojenské výpady do širokého okolí. Za třicetileté války však byla pevnost dobyta a vypálena Švédy.

Osudovou ránu však hradu zasadil požár v roce 1718, který poničil i městečko pod ním. Pevnost pak zůstala neobývaná a postupně se změnila ve zříceninu.

Stopy slavného spisovatele

Ta se však stala znovu oblíbeným cílem poutníků, kteří si chtějí užít úchvatné výhledy na Doupovské skály. Mezi ně se zařadil i slavný německý básník Johann Wolfgang Goethe, který zde roku 1786 oslavil své 37. narozeniny.

Mezi zajímavá místa v okolí zříceniny pak určitě patří unikátní barokní kostel Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1692–1712 podle návrhu G. B. Alliprandiho. Jeho zvláštností je půdorys ve tvaru trojúhelníku.

Navštívit však můžete i chráněnou přírodní památku Olšová Vrata, která bývá také nazývána Šemnická skála. Mohutný skalní ostroh sopečného původu se vypíná vysoko nad údolím Ohře a kromě nádherné přírody se z jeho vrcholu nabízejí překrásné výhledy do okolí.

Zámek Kynžvart: Domov strážce pokladu

Nachází se: u Lázní Kynžvart nedaleko Chebu

GPS souřadnice: 50°0’16″N, 12°36’20″E

Web: www.zamek-kynzvart.cz

Pokud vás cesty zavedou to takzvaného lázeňského trojúhelníku, určitě nevynechejte příležitost navštívit luxusní sídlo mocného politika a ochránce habsburské monarchie Klemense Wenzela von Metternicha.

Dřívější renesanční tvrz z 16. století získal Metternich po bitvě na Bílé Hoře a nechal ji nákladně přestavět, na což mu mimo jiné půjčil peníze slavný bankéř Rothschild.

Částka to byla vskutku astronomická – tehdejších 900 tisíc zlatých by dnes dalo hodně přes miliardu korun. V zámku si můžete prohlédnout mnohé historické poklady, nejvíce jej ale proslavil pozoruhodný kabinet kuriozit. Metternich byl totiž také náruživý cestovatel a sběratel.

Mumie z Egypta

Až si prohlédnete zdobené zámecké interiéry, zbrojnici či nářadí posledního chebského kata, navštivte věhlasný Metternichův kabinet kuriozit, obsahující 4000 exponátů z celého světa.

Mezi nejzajímavější patří určitě pravé egyptské mumie, které Metternichovi daroval egyptský místokrál Muhmad Ali. V černém, zlatě zdobeném sarkofágu tu se zlatou maskou na tváři leží například 3500 let stará mumie strážce pokladu faraona Ken Amona.

Společnost mu pak dělá také mladší mumie egyptského kněze Pentahutra. Nejsou tu ale jen nabalzamované lidské ostatky, ve speciální skříňce si můžete prohlédnout také tři malé mumie nilských krokodýlů.

Chebský hrad: Jediný svého druhu

Hrad Cheb

Nachází se: v Chebu

GPS souřadnice: 50°4’51,74″N, 12°21’58,08″E

Web: www.hrad-cheb.cz

Z někdejší rozsáhlé hradní pevnosti se do dnešních dnů dochovalo torzo kdysi honosného paláce, mocná obranná Černá věž a především unikátní dvojitá románsko-gotická kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly.

I tak jde ale o unikátní ukázku říšské falce, tedy románského císařského sídla, na našem území. Jeho historie sahá hluboko, až do 12. století, kdy byla pevnost na místě někdejšího slovanského hradiska vybudována pro císaře Fridricha Barbarossu.

Chebský hrad se tak stal jedním z nejdůležitějších míst říše, kde pobývali také další císaři, Fridrich II. a Jindřich VI., a s nimi i výkvět tehdejšího německého rytířstva.

Temné dědictví

Císařské sídlo v Chebu však proslavila i daleko temnější historie. Na hradě totiž byli v roce 1634 povražděni bezbranní důstojníci, kteří patřili k doprovodu vévody Albrechta z Valdštejna. Šlechtic byl pak zabit o chvíli později v domě na chebském náměstí.

Důvodem pro masakr bylo obvinění ze zrady, Valdštejna totiž císař Ferdinand II. podezříval, že chce zběhnout ke Švédům. Jejich duchové podle pověstí od té doby straší v pevnosti.

Zajímavostí jsou také náhrobní kameny z původního slovanského pohřebiště, které si můžete prohlédnout na nádvoří hradu. Ostatky dávných obyvatel přitom odpočívají přímo pod pevností.

Výzkum totiž ukázal, že sloupy kaple totiž stojí přímo na původních slovanských hrobech.

Goethova vyhlídka: Pohled, který uchvátil princeznu

Goethova vyhlídka

Nachází se: v Karlových Varech

GPS souřadnice: 50°13’26,67″N, 12°54’11,71″E

Web: www.karlovyvary.cz/cs/rozhledna-goethova-vyhlidka

Když na Výšinu věčného mládí, jak se nazývá vrch tyčící se nad Karlovými Vary, vystoupala v roce 1887 princezna Stefanie, byla manželka rakouského následníka trůnu Rudolfa doslova uchvácena výhledem.

Procházku po okolí lázeňského města pak zakončila s tím, že na vrcholu kopce má být postavena rozhledna.

Tehdejší karlovarský starosta Eduard Knoll chtěl samozřejmě přání princezny splnit a podle návrhu vídeňských architektů nechal v roce 1888 vybudovat honosnou výletní restauraci, nad níž se tyčila 42 metrů vysoká vyhlídková věž.

Dlouhá řada jmen

Stavitelé rozhledny ji nejdříve pojmenovali Stefaniewarte na počest princezny, která si ji přála nechat postavit, ale za svou historii vystřídala vyhlídka celou řadu názvů.

Po vzniku Československa byla totiž přejmenována po spisovateli a malíři Adalbertu Stifterovi na Stifterovu rozhlednu. Po druhé světové válce ji však bylo třeba z politických důvodů přejmenovat a od roku 1945 tak nesla název Stalinova rozhledna.

Goethova vyhlídka se jí pak říká od roku 1957. Zpočátku oblíbený cíl lázeňských hostů začal po druhé světové válce chátrat a několikrát byl na dlouho uzavřen. Naposledy v roce 2006. Nyní se ale opravuje a přístupná by měla opět být od září letošního roku.

Hrad Ostroh: Oblíbený cíl mistrů slova

Nachází se: v Ostrohu nedaleko Chebu

GPS souřadnice: 50°7’54,74″N, 12°16’56,38″E

Web: www.frantiskovy-lazne.cz/hrad-ostroh-seeberg

Hrad Seeberg, který stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad potokem, patří k nejstarším hradům v kraji. Byl totiž založen již okolo roku 1200 jako tvrz šlechty podřízené císařskému sídlu v Chebu.

I přesto, že byl za třicetileté války dobyt a vypálen švédským vojskem, vydržel až do dnešních dnů. Musel být ale mnohokrát opravován poté, co dlouhou dobu chátral opuštěný. Po připojení k Čechám věnoval Karel IV. hrad roku 1349 městu Cheb. Dnes patří Seeberg Františkovým Lázním.

Slavní hosté

Romantický hrad v blízkosti lázeňských měst přitahoval také řadu slavných návštěvníků, mezi nimi Ostroh navštívili třeba básník J. W. Goethe nebo Božena Němcová. K nejcennějším, dodnes dochovaným částem tvrze patří románská čapí věž a gotický jižní palác.

Uvnitř hradu si pak můžete prohlédnout zdobené interiéry s nábytkem z 19. století. K vidění je však i dobové oblečení či černá kuchyně s původním nádobím. Do života chebských venkovanů před dvěma staletími pak můžete nahlédnout v malém muzejním skanzenu.

Najdete tu třeba nejstarší roubenou barokní sýpku z roku 1714 a kolnu s výstavou zemědělských strojů a nářadí.

Jiří Mareček

Co nesmíte minout při návštěvě Karlovarska?

Lanová dráha Diana – V době svého slavnostního otevření v roce 1912 byla lanová dráha Diana v Karlových Varech nejdelší lanovkou v Rakousko-Uhersku. Je dlouhá 417 metrů a během cesty dosáhne převýšení přes sto padesát výškových metrů.

Spojuje celkem tři stanice, dolní nástupní stanici Stará louka, prostřední Jelení skok a horní jménem Diana. Tam můžete navštívit rozhlednu tyčící se do výšky 25 metrů.

Pokud máte dobré nohy, můžete vystoupat na její ochoz po 150 schodech, můžete ale také využít pohodlného výtahu.

Skalky skřítků – Na okraji Doupovských hor si můžete prohlédnout unikátní seskupení několika desítek zvláštních dutin ve skalách. Jsou hluboké od několika desítek centimetrů až k přibližně pěti metrům a nejširší má průměr okolo metru.

Chodbičky na první pohled vypadají, jako by je vyhloubili nějací skřítkové či trpaslíci, což samozřejmě vedlo k mnoha pověstem o jejich vzniku. Odborníci se ale domnívají, že je tu mohly zanechat kmeny pravěkých stromů, které překryl sopečný popel.

Většina se ale přiklání k tomu, že dutiny vyhloubila přirozená eroze hornin. Skalky jsou chráněné jako národní přírodní památka.