Ani po více než 650 letech ještě pražský Karlův most nevydal všechna svá tajemství! V roce 1357 ho nechal postavit císař Karel IV. Nyní, během právě probíhající rekonstrukce, odborníci odhalili zcela nová fakta, která vyrážejí dech!
Kdo ho ve skutečnosti stavěl? A používal při tom skutečně vajíčka, jak se traduje? Karlův most je nejstarším stojícím mostem přes řeku Vltavu v Praze a druhým nejstarším dochovaným mostem u nás.
Kromě toho, že patří k nejznámějším symbolům Prahy i českého státu, je také plný záhad!
1. JAK BYL VŮBEC POSTAVEN?
Nový kamenný most v Praze nechává postavit císař KAREL IV. (1316 – 1378) náhradou za předešlý románský Juditin most, zbořený povodní 3. února 1342 (ještě před ním tu stojí dřevěný most – pozn. red.).
Samotná stavba trvá plných 50 let (zřejmě až do roku 1407) – je však prokázáno, že pohřební průvod Karla IV. přechází v roce 1378 už po funkčním mostě. Na jakých základech je stavěn?
Postupně roste na mlýnských kamenech, které jsou údajně naskládány na dně Vltavy a pospojovány železnými kramlemi (skobami – pozn. red.) zalitými olovem. Na mlýnské kameny navazuje mostní konstrukce z původních opukových kamenů pospojovaných maltou.
Vezmemeli v úvahu, že řemeslníci měli k převážení materiálu k dispozici jen volské potahy nebo malé loďky a vory a že k usazování pilířů jim sloužil jen jednoduchý šlapací jeřáb s kladkostrojem nebo znalosti fyzikálních zákonů (např. princip páky či nakloněné roviny), je z dnešního pohledu jejich výkon takřka neuvěřitelný. Jak to vůbec dokázali?
2. BÝVAL MOST KDYSI DELŠÍ?
Karlův most je v současnosti dlouhý 515,76 metru, široký 9,4 metru a je postaven na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru (v místech nad Kampou).
Podle všeho byl ale za dob císaře Karla IV. o jeden pilíř na obou svých koncích delší! Kam se tyto pilíře poděly?
Podle odborníků jsou nejspíše zasypány pod zemí – podobně jako zeď ze 14. století, která spojovala most s jednou z dvojice Malostranských mosteckých věží a kterou se archeologům v roce 2007 podařilo vykopat.
Zmizely snad pilíře z mostu počátkem 19. století při úpravách jeho okolí a vzniku současné podoby vltavských nábřeží?
3. ODKUD POCHÁZEL STAVEBNÍ MATERIÁL?
Pro získaní materiálu na stavbu Karlova mostu jsou z dopravních důvodů volena místa v nejbližším okolí.
Pískovec, ze kterého je most postaven, se proto těží ve svazích pražského Petřína, v lomech na území dnešní pražské čtvrti Hloubětín nebo v okolí Kamenných Žehrovic na Kladensku (asi 35 kilometrů od Prahy – pozn. red.).
Stavebníci však také „recyklují“ kvádry z bývalého Juditina mostu, které v té době leží na dně Vltavy. Navíc odborníci při loňském průzkumu odhalují skutečnost, o které doposud neměli ani ponětí. O co jde?
Zjišťují, že kvádry kvalitního pískovce, ze kterého jsou základy mostu postaveny (a který je mimochodem v daleko lepším stavu než pískovec, jenž je použit při opravách v 70. letech 20. století), pocházejí zřejmě z míst poblíž Kralup nad Vltavou – z opuštěného lomu Pražská skála u obce Kamenný Most.
V ní se však žádný most nenalézá! Vznikl snad její název díky tomu, že se zde lámal kámen právě pro pražský Karlův, tehdy však ještě nazývaný Kamenný most?
4. JAK TO BYLO S LAZEBNICÍ ZUZANOU?
S Karlovým mostem je dodnes spojena také pověst o sličné lazebnici ZUZANĚ, která měla být milenkou českého krále VÁCLAVA IV.(1361 – 1419) a v roce 1394 mu měla pomoci k útěku z vltavské lázně, když tu upadl do zajetí vzbouřených českých pánů.
Legendu podporuje několik zobrazení ledňáčka na mostecké Staroměstské věži (dodnes na ní turisté rádi hledají emblémy s ledňáčky na věži, protože všech 5 ledňáčků uvidí prý jen ten, kdo je poctivý – pozn. red.).
Leďňáčka měl totiž ve znaku cech pražských lazebníků a zároveň to údajně byl oblíbený osobní znak právě Václava IV. – jakýsi symbol věčnosti a nesmrtelnosti. Opravdu však Zuzana existovala? Většina odborníků se přiklání k názoru, že ne.
Podle některých si ji vymyslel kronikář VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN (? – 1553), podle jiných může být její předlohou jistá ELIŠKA ZE ZDERAZU, správkyně lázní v Podskalí. Kde je tedy pravda? A je možné, že Václav IV. s žádnou lazebnicí nic neměl?
Existují totiž spekulace, že byl homosexuál, což mají údajně naznačovat dochované informace, že se rád pohyboval mezi mladíky z řad nižší šlechty a že obě jeho manželství zůstala bezdětná.
5. CO SKRÝVAJÍ JEHO ÚTROBY?
Už dlouho je známo, že se pod mostní Staroměstskou věží nachází komora, která pravděpodobně kdysi sloužila jako vězení. Loňská pražská návštěva amerického prezidenta GEORGEW. BUSHE (*1946) však odhaluje jinou, do té doby neznámou skutečnost!
Existuje prý ještě jedna, sedm metrů vysoká komora! Není divu, že na jejím prohledání trvají agenti tajné služby. Jak a kdy tato dutina vzniká?
Podle odborníků zřejmě až při opravách mostu po povodních v roce 1890, kdy je nutné znovu postavit tři zřícené oblouky.
Tehdy se stavitelé údajně na přímluvu známého architekta JOSEFA HLÁVKY (1831 – 1908) sice drží tradičního tvaru mostu, ale vnitřní prostor mezi novým pilířem a vozovkou, odkud se dá do komory vlézt, nechávají volný. Má tato komora nějaký účel?
A jestliže ano, jaký? Proč odborníci o této komoře příliš nemluví?
6. POSTAVIL MOST OPRAVDU PETR PARLÉŘ?
Celá desetiletí je za stavitele Karlova mostu považován PETR PARLÉŘ (1332 / 1333 – 1399), který pochází ze Švábského Gmündu. V současné době je více než pravděpodobné, že jím nebyl. Kdo tedy?
Z nově nalezených archivních materiálů vyplývá, že projektantem a prvním stavitelem mostu byl nejspíše pražský měšťan a kameník mistr OTTO, zvaný též OTLÍN. Ten má ve své době se stavěním mostů bohaté zkušenosti – podílí se například na stavbě mostu v Roudnici nad Labem. Historici však dodnes bohužel neznají Ottovu podobu, pouze pečeť.
Známému staviteli svatovítské katedrály Petru Parléřovi je v době založení Karlova mostu pouhých 24 let. Pověřil by ho v tomto mladém věku Karel IV. tak obtížným úkolem?
7. PATŘIL MEČ BRUNCVÍKOVI?
Jednou z nejslavnějších pověstí, které se váží ke Karlovu mostu, je ta o rytíři BRUNCVÍKOVI. Čeho se přesně týká? Někde na mostě byl údajně zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který kdysi – podle legendy – na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům.
Pověst říká, že až bude české zemi nejhůř a na pomoc jí vyjede kníže VÁCLAV (907? – 935?) v čele blanických rytířů, pak prý na mostě Bruncvíkův kůň rozkopne zem, meč se objeví, zničí všechny nepřátele a v zemi bude navždy klid.
Není rozhodně bez zajímavosti, že při opravě mostu po povodni z roku 1890 byl na Karlově mostě skutečně zrezivělý meč objeven.
8. JAK JE CHRÁNĚN PROTI ZBOŘENÍ?
Císař Karel IV. je pověstný oblibou astronomie. Protože stavba Kamenného mostu pro něj má zásadní význam, čas k položení základního kamene konzultuje s astrology. Nakonec je údajně jako nejpříhodnější den vybrán 9. červenec1357 a čas 5 hodin a 31 minut ráno.
Astronomové prý toto datum Karlovi IV. doporučují proto, že podle nich bude v tento den Saturn v konjunkci se Sluncem (z pohledu pozorovatele se zakrývají – pozn. red.), což je chápáno jako šťastné znamení, protože nepříznivý vliv Saturnu má být překonán působením Slunce.
Český astronom ZDENĚK HORSKÝ(1929 – 1988) však spekuluje o tom, že toto datum bylo pro položení základního kamene vybráno i z jiných důvodů. Jakých? Prý proto, že obsahuje řadu čísel 1 3 5 7 9 7 5 3 1, která měla most ochraňovat před zbořením.
Na Karlově mostě se však nacházejí i tajemné nápisy – „SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS“ a „ROMATIBISUSBITOMOTIBUSIBITAMOR“.
Je zajímavé, že se čtou stejně zleva doprava i zprava doleva a podle odborníků mají správně znít „Signate, signate, mere me tangis et angis“ a „Roma, tibi subito motibus ibit amor“ („Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen“ a „Říme, tobě náhle skrze převraty bude obětována láska“). Jde snad o nějaké magické kouzlo sloužící ochraně mostu?
9. PŘIDÁVALA SE DO MALTY OPRAVDU VEJCE?
O Karlově mostě se odedávna traduje, že se do jeho malty přidávala i vejce. Je to ale pravda? Faktem je, že do své malty v minulosti zedníci skutečně přidávají tvaroh, volskou krev, žluč, cukr, mléko nebo třeba i pivo a víno.
Proč? Chtějí tak údajně zpomalit poměrně rychlé tuhnutí hydraulického vápna (vyrábí se pálením vápenců s obsahem jílů – v té době například velmi kvalitního vápence z pražského Barrandienu – pozn. red.).
To se hodí zejména při nahazování omítek, kdy zedníci musí maltu dobře zpracovat a vyhladit. Při stavbě mostu je ale naopak třeba pojivo, které ztuhne co nejrychleji.
Použití bílkovin by tedy nemělo žádný technologický smysl, protože by při zdění naopak zdržovalo.
Mýtus o vajíčkách navíc definitivně vyvrací nedávný rozbor mostní malty v laboratoři na pražské Vysoké škole chemickotechnologické, při němž citlivé přístroje žádné bílkoviny, které jsou pro tento účel odebrány přímo ze základů pilířů, nenacházejí.
Jak tedy celá legenda vznikla? Snad díky tomu, že zedníci dostávali část své mzdy v naturáliích. A když jim pak z Velvar přivážejí místo čerstvých vajec vejce natvrdo, zedníci zřejmě žertují, že je takhle nemohou přidat do malty. Asi od té doby se traduje zmíněný nesmysl.
10. PROČ KAMENNÉ ZÁBRADLÍ OBSAHUJE SILIKON?
O tom, že každý odborný zásah vždy nemusí být pro dobro věci, svědčí zákrok provedený během oprav mostu v 60. – 70. letech 20. století na kamenném zábradlí Karlova mostu.
Tým současných odborníků z laboratoří Vysoké školy chemickotechnologické a Akademie výtvarných umění v Praze totiž v roce 2007 zjišťuje, že kvádry v zábradlí jsou ve zmiňované době natřeny silikonovým olejem a polyamidy, které měly pověst jakéhosi „všeléku“ na ochranu kamenů.
Přítomnost zmíněných látek jasně dokazují zelené řasy a další mikroorganismy, které starý nátěr požírají a kamenům škodí. Dodnes ale není jasné, kdo k těmto úpravám dal příkaz.
Jak je možné, že o nátěru neexistuje v archivech žádná dokumentace a nevěděli o něm donedávna ani památkáři? Jak to, že nic neuvádějí ani zachované stavební deníky, kam se měly zapisovat všechny práce?