Domů     Národní divadlo: Symbol naší jednoty a vůle
Národní divadlo: Symbol naší jednoty a vůle

Dlouhá léta probouzející se český národ toužil po vlastním divadle. A nakonec se dočkal. Typická silueta Národního divadla se zrcadlí v hladině Vltavy už sto čtyřicet let.

V pět hodin ráno 46. května 1868 byla celá Praha na nohou. Na seřadišti v Karlíně netrpělivě přešlapovaly zástupy a čekaly, až se budou moci dát na pochod městem.

V davu zářily pestré lidové kroje, vyšňořili se zástupci nejrůznějších spolků a cechů od řezníků přes zlatníky až po bednáře a dráteníky, chybět samozřejmě nemohli ani politici a své zástupce vyslaly i krajanské spolky z Ameriky.

Pak konečně na Žižkově vystřelil moždíř a na ten povel se vše dalo do pohybu. Průvod nakonec čítal 150 000 lidí a pamětníci vzpomínali, že trvalo hodinu a půl, než se převalil celý kolem.

Mířil na vltavské nábřeží, kde už pod ozdobným baldachýnem na staveništi čekal zdánlivě obyčejný kamenný kvádr – základní kámen budoucího Národního divadla.

Čest poklepat na něj pozlaceným kladívkem si postupně vyzkoušelo 42 osobností českého národa včetně Františka Palackého, Ladislava Riegera nebo Bedřicha Smetany.

Podzemí plné základních kamenů

Málokdo si uvědomí, že těch základních kamenů bylo ve skutečnosti víc. Původně se počítalo se dvěma – jedním českým z hory Řípu a jedním moravským z Radhoště.

Ukázalo se ovšem, že ani jeden se svým složením nehodí k tomu, aby do něj mohl být vyvrtán otvor pro schránku s pamětními dokumenty.

A tak na dva takřka posvátné základní kameny byl uložen ještě jeden obyčejný žulový kvádr, opracovaný do rozměrů 123 x 106 x 77 centimetrů, do jehož dutiny se pak příslušná schránka vložila.

Ovšem čestné označení „základní kámen“ přísluší i mnoha dalším, protože kvádry přivážené z nejpamátnějších míst naší země začaly rychle přibývat.

A tak v základech šest metrů pod úrovní Vltavy dnes těch základních kamenů leží celkem třiadvacet z míst jako Blaník, Vyšehrad, Boubín, Trocnov, Hostýn a další. Jeden z nich byl slavnostně vylomen dokonce i ze zdi nikdy nedobytého hradu Buchlov.

Když se nám podaří zúčastnit se prohlídky divadla, tyto památné kameny ve sklepení samozřejmě nemůžeme minout.

Přispěli císař i žebrák

I ti, kteří snad v Národním divadle nikdy nebyli, vědí, že nad oponou se skví jednoduchý nápis Národ sobě. Je to připomínka toho, jak se na stavbu svatostánku českého divadla lidé skládali.

Významný výnos zajistily sbírky a loterie, finančně se kromě obyčejných lidí podíleli podnikatelé, řemeslníci i šlechta, osobně přispěl sám císař František Josef I., příspěvek poslal dokonce i ruský car. Peníze se scházely opravdu odevšad.

Dobové prameny dokonce zachytily například i žebráka Jaroslava Dvořáka, který dokázal uškudlit celé dva krejcary a přinesl je osobně do pokladny.

Každý uslyší i šepot

Žádné naše divadlo se nemůže pochlubit tak cennou vnitřní výzdobou, jako právě Národní divadlo. Vždyť se na ní také podíleli nejvýznamnější umělci své doby. Jejich jména ostatně dobře známe z učebnic:

Josef Václav Myslbek, Václav Brožík, Julius Mařák, František Ženíšek, Mikoláš Aleš. Projektantům divadla se kromě toho podařilo vytvořit prostor s jedinečnou akustikou, kde je výtečně slyšet i v nejvyšších patrech hlediště.

Prostoru vévodí dvoutunový lustr, široký tři metry a osazený 260 lampičkami. Pokud by bylo třeba ho opravit, je k dispozici důmyslný systém, který tohoto obra vtáhne do půdního prostoru.

Prezident toho moc neuvidí

Úchvatné jsou samozřejmě i prostory královského salonku a královské lóže, dnes lóže prezidentské. Nejmocnější divák si ovšem představení příliš neužije.

Lóže je umístěna na pravém prvním balkoně až téměř nad orchestřištěm, takže je z ní vidět sotva třetina jeviště. Naopak toho, kdo v lóži sedí, velice dobře vidí všichni diváci.

Zlí jazykové tvrdí, že toto nevhodné usazení panovníka mělo být trestem za příliš malý příspěvek od císaře, ale pravda bude spíš ta, že architekt zvolil pro umístění rozsáhlých reprezentačních místností jediné možné řešení vzhledem k omezeným rozměrům stavby.

Ta opona se nám nelíbí, Mistře!

Když se 11. června 1881 divadlo představením Smetanovy opery Libuše otevíralo, nikdo netušil, že se v něm odehraje jen jedenáct jejích repríz. V srpnu téhož roku zachvátil budovu ničivý požár, po němž bylo nutné divadlo zcela přestavět.

I tentokrát se scházely prostředky z celé země, jen v Praze prý přispěla téměř polovina obyvatel. Rekonstrukce přinesla i některé změny. Původní dřevěná střecha byla například nahrazena ocelovou konstrukcí a přibyly i ústřední topení a elektrické osvětlení.

Bylo také třeba nahradit zničenou původní Ženíškovu oponu. Práce se tentokrát ujal Vojtěch Hynais, jehož dílo můžeme obdivovat dodnes.

Na malbu o ploše 140 čtverečních metrů potřeboval tehdy 26 kilogramů barev, a přestože příslušná komise s olejomalbou nebyla úplně spokojena a nařídila mu ji přepracovat na „více slovanskou“, opona z nedostatku času před znovuotevřením přece jen zaujala své místo.

A 18. listopadu 1883 zněla prostorami Národního divadla slavná Libuše znovu.

Divadlo vedle divadla
Divadlo vedle divadla

Kdyby dnes někdo z tvůrců Národního divadla na místo zavítal, asi by Zlatou kapličku ani nepoznal. Na přelomu 70. a 80. let minulého století tu totiž proběhla generální rekonstrukce.

Při té příležitosti se například zvýšil sklon hlediště, snížil se počet sedadel na 986 a i jeviště získalo variabilnější podobu. Největší změny by ovšem na překvapeného pamětníka čekaly venku.

Vedle původní budovy se od roku 1983 vypíná Nová scéna s typickým vnějším pláštěm ze skleněných tvarovek. Mimochodem, těch je 4306 a každá váží čtyřicet kilogramů. A historické Národní divadlo se v nich krásně zrcadlí podobně jako ve vltavské hladině.

Rudolfinum

Když se stavělo Národní divadlo, jen kilometr odtud panoval čilý ruch i na jiném velkém staveništi. Kromě divadla totiž národ potřeboval také další umělecký stánek, zasvěcený především hudbě, kde by ale našla své sídlo i konzervatoř a galerie.

Palác pojmenovaný Rudolfinum na počest následníka trůnu, arcivévody Rudolfa, měl původně stát 500 000 zlatých, ale rozpočet byl čtyřnásobně překročen. Budova, slavnostně otevřená v únoru 1885, byla ale výjimečná i v evropském měřítku.

Přestože byla pak za první republiky na dvacet let proměněna v sídlo parlamentu a třikrát tu byl prezidentem zvolen T. G. Masaryk, dnes už opět dávno slouží svému účelu. Je sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Hlavním koncertním sálem je Dvořákova síň s kapacitou 1148 míst, hudební zážitky nás ovšem čekají i v menších prostorách Sukovy síně, Kubelíkovy síně a v respiriu.

Foto: PX FUEL, SHUTTERSTOCK

Foto:
Lokalita:
Související články
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Utěšuje Batulkovou teď po rozchodu rodina?
nasehvezdy.cz
Utěšuje Batulkovou teď po rozchodu rodina?
Tohle už začíná být vážně divné. Jsou spolu? Nejsou spolu? O vztahu herečky známé ze seriálu Ulice Dany Batulkové (68) a režiséra Ondřeje Zajíce (56) se vedou už dlouho diskuse. Dokonce měla proběhn
Co se dělo v německém Schwalmtalu? Vraždili tu nacisté děti?
enigmaplus.cz
Co se dělo v německém Schwalmtalu? Vraždili tu nacisté děti?
Křik a pláč se rozléhá chodbami chátrající budovy. Lidí uvnitř se zmocňují nepříjemné pocity, jako by je z temných koutů místností cosi pozorovalo. A noc se tu může snadno změnit v děsivý zážitek na c
Životabudič jménem sprcha
rezidenceonline.cz
Životabudič jménem sprcha
Dopřeje relax a nabije energií, představuje soukromé útočiště, je zdrojem wellness prožitků. Nejmodernější hygienické oázy, jež sprchování pozvedají na dokonalý očistný rituál těla i mysli, potěší prvotřídním designem, prémiovými materiály a technologiemi. Moderní sprchové kouty nebo panely na první pohled zaujmou jednoduchým designem, inspirovaným nejčastěji minimalismem, kde každý prvek v prostoru má své místo a
Tři české zoo kooperují při záchraně supů!
21stoleti.cz
Tři české zoo kooperují při záchraně supů!
Supi nemají obecně příliš dobrou pověst. Nutno ovšem podotknout, že jde o úchvatné a také důležité zástupce živočišné říše. Coby mrchožrouti mají totiž v přírodě úlohu pomyslných čističů, kteří zamezu
Nejzáhadnější výstava všech dob právě otevřela
iluxus.cz
Nejzáhadnější výstava všech dob právě otevřela
Výstava Sherlock Holmes: The Exhibition, která bude slavnostně zahájena 25. 6. 2026 v galerii Bílá Labuť na pražské Florenci, vtáhne doslova každého návštěvníka do světa kriminalistických stop a mistr
Léčebná metoda Su Jok: Skutečný průlom, nebo jen dobře fungující placebo?
epochalnisvet.cz
Léčebná metoda Su Jok: Skutečný průlom, nebo jen dobře fungující placebo?
Na první pohled obyčejná ruka, podle zastánců metody Su Jok však skrývá přesnou mapu celého lidského těla. Stimulace konkrétních bodů na dlaních a chodidlech má údajně ovlivňovat jednotlivé orgány i zmírňovat bolest bez použití léků. Zůstává ale otázkou, zda jde o skutečný léčebný princip, nebo efekt, který zatím neumíme spolehlivě vysvětlit.   Bolest se někdy
Nördlingen: Kráter pro město vyhloubil meteorit
historyplus.cz
Nördlingen: Kráter pro město vyhloubil meteorit
Tuší, že by to mohla být senzace. Než však tu úžasnou zprávu „pustí do světa“, chce získat nějaký důkaz. Proto se americký geolog Eugene Shoemaker do bavorského Nördlingenu rozjede. Při prohlídce místního kostela zběžně prozkoumá jeho zdi a… „Měl jsem pravdu!“ vydechne užasle!   Římané zde v 1. století n. l. zakládají osadu, kterou zhruba o
7 talentů sody bicarbony
panidomu.cz
7 talentů sody bicarbony
Jedlá soda nepatří jen do těsta. Hodí se i pro zlepšení zdraví. Jaká má léčivá použití? Úplně na začátku je důležité si to ujasnit. Existují dva typy sody. * Jedlá soda (pro úplnost je to hydrogenuhličitan sodný s chemickou značkou NaHCO3) je ten bílý, ve vodě rozpustný prášek, kterému říkáme bicarbona. Je součástí kypřicího prášku
Ta magická noc v jeskyni vyléčila mé zlomené srdce
skutecnepribehy.cz
Ta magická noc v jeskyni vyléčila mé zlomené srdce
Cítila jsem se hrozně. Trápila mě nešťastná láska. Padaly na mě deprese. Kamarádka mě tehdy vytáhla na výlet, a já tam získala chuť do života. Každý si určitě prošel těžkým životním obdobím, kdy se mu nechtělo žít. Ty největší deprese často přicházejí v mládí, když se rozejdeme se svou první láskou a přijde strašlivé zklamání. Se mnou to
Podivné vášně Habsburků: Císař sbíral krokodýly, král lovil kamzíky
epochaplus.cz
Podivné vášně Habsburků: Císař sbíral krokodýly, král lovil kamzíky
Vládnout říši sahající od Severního moře po Jadran je náročná práce. Habsburkové si proto hledají způsoby, jak vypnout. Jenže zatímco obyčejný člověk si zajde na ryby nebo na houby, habsburský panovník si pořídí alchymistickou laboratoř, sbírku rohů jednorozčů nebo tisíce loveckých trofejí. Jejich záliby jsou často stejně fascinující jako podivné. Největším podivínem habsburské dynastie na
Léto s plným nosem? Ne!
nejsemsama.cz
Léto s plným nosem? Ne!
Kýchání, oči jako angorský králík. Nos ucpaný tak, že by neprošel ani komár. Senná rýma a letní alergie dokážou zkazit den, noc i romantickou procházku parkem. Co s tím, abyste se z toho nezbláznila? Každé jaro a léto se vzduchem šíří pyl stromů, trav a plevelů. Imunitní systém alergika ale reaguje přehnaně. Místo klidného nadechnutí spustí poplach.
Luxusní vepřová paštika
tisicereceptu.cz
Luxusní vepřová paštika
Chuťově výraznější a máslově jemná konzistence vás překvapí. Ingredience 250 g vepřových jater 200 g másla 1 cibule 1 stroužek česneku 1 dl brandy 2 snítky rozmarýnu (čerstvého) sůl, pepř,
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz