Býčí skála je součástí 13 km dlouhého jeskynního systému Moravského krasu. Je místem dávného tajemného masakru a údajné negativní energie.

V panenské přírodě poblíž Křtinského potoka se nachází ponurý jeskynní komplex, kde snad sídlí samotné zlo! Temné síly zde údajně bloudí po krvavém řádění, které pamatuje hluboká i nedávná historie. Na místě zřejmě docházelo k nesmírně krutým událostem.

Prudká negativní energie totiž z jeskyně v Býčí skále doslova prýští! Jaké hrůzy může pamatovat místní ostrůvek zla?

Umírají zde nevinní?

Záhadná jeskyně je součástí světlého skalního masivu v blízkosti městečka Adamov. Právě sem se trousí skupinky odvážlivců, kteří se nebojí konfrontace s čistě negativní energií. Proč se koncentruje zrovna v tomto moravském koutě?

Býčí skála je opředena nepřeberným množstvím legend a děsivých příběhů. Všechny se shodují v tom, že místo pamatuje krvavá jatka a nelidské rituály. Stopy brutálního násilí odhaluje již v 19. století krasový badatel Jindřich Wankel (1821–1897).

Během let 1871–1873 nachází v prostorách temné pukliny zbytky tzv. halštatského pohřbu (období od 7. století př. n. l. do 450 př. n. l. – pozn. red.). K čemu při tomto pradávném aktu dochází?

Tímto netradičním způsobem jsou pohřbíváni velmoži ze stejnojmenné doby. Okázalý posmrtný akt doprovází spousta nevinných obětí. Do říše mrtvých pána doprovází všechny jeho ženy, sluhové i koně. Nemyslitelné? Přesto pravděpodobné.

Naleziště kosterních pozůstatků nese známky šíleného řádění aktérů tohoto černého rituálu.

Kdo naříká v prázdné jeskyni?

Torza lidských těl se válí na jedné obrovské hromadě. Odťaté údy jsou položeny na obřadním stolci a kusy zvířecích mršin jsou rozmetány po celé jeskyni. Nakonec je celá krvavá lázeň zasypána obilím.

Takovou spoušť po sobě zřejmě zanechává bizarní obřad, který potřísnil Býčí skálu krví nevinných! I dnes, stovky let po masakru, se prý oběti připomínají. V prostorách jeskyně je údajně slyšet nářek, bědování a výkřiky lidí, kteří tam prokazatelně nejsou.

Očití svědkové dokonce tvrdí, že v podskalí bývá v noci k vidění procesí kostlivců! Podivný průvod má doprovázet zpěv zoufalých písní beze slov. Truchlením a beznadějnou křivdou jsou místní zdi nasáklé do dnešních dnů.

Ve spojení s nebývalou krutostí a krvelačností vrahů nevinných žen a čeledníků se v místě údajně udržuje nebývalá aura zla. Badatelé mají jasno:

„Zoufalství, odpor těch zabitých, nedobrovolnost a beznaděj – tyto pocity vyzařuje negativní energie v místě.“ Traduje se, že extra senzitivní jedinci nedokáží do jeskyně vůbec vstoupit.

Neviditelná brána do pozůstatků temné minulosti jim nedovolí jít dál. Je to opravdu kvůli neopodstatněnému halštatskému násilí?

Kovárna, nebo hladomorna?

Prokletá jeskyně prý mohla ve své době sloužit také jako kovářská dílna. Na místě plném kostí a rozťatých lebek se totiž nacházejí stopy po tomto prastarém řemeslu. Kovové ozdoby silně kontrastují s hrůzou, jejíž známky se povalují všude kolem.

Další teorie pracuje s myšlenkou, že komplex měl po nějakou dobu zatarasené vstupy. Jedinou možnou přístupovou cestou tak zůstává vrchol skály. Tudy měly být do systému chodeb vhazovány oběti z řad panských příbuzných či případně zajatců.

Čekal je tak krutý konec v temné a studené jámě! Některé pozůstatky údajně nesou dokonce známky kanibalismu. Mohlo jít o marnou snahu svržených nebožáků nezemřít hlady? Ať se stalo v Býčí skále cokoliv, atmosféru zla zřejmě jen tak něco nepřeruší. Poznáme někdy celý mrazivý příběh z kamenného popraviště?

Foto: Creative Commons