Býčí skála je součástí 13 km dlouhého jeskynního systému Moravského krasu. Je místem dávného tajemného masakru a údajné negativní energie. V panenské přírodě poblíž Křtinského potoka se nachází ponurý jeskynní komplex, kde snad sídlí samotné zlo! Temné síly zde údajně bloudí po krvavém řádění, které pamatuje hluboká i nedávná historie. Na místě zřejmě docházelo k nesmírně krutým událostem. Prudk

Vojenské auto se kodrcá šumavskými silničkami. „Už abychom to měli za sebou,“ honí se hlavami šesti vojákům a jejich velitelům. Míří do někdejší sklářské osady Hůrka na planině v lese směrem na Hartmanice a Srní. S sebou mají i pořádnou zásobu alkoholu. Čeká je odklízení mrtvol, úkol, který není zrovna příjemný. Píše se rok 1953. Šumavské hvozdy se mění v nepřístupné pásmo, kam komunistická Veřej

Říká se, že procházka lesem dokáže člověka neobyčejně uvolnit. To však v žádném případě neplatí pro Branišovský les a obzvlášť ne v noci. Řada výpovědí svědků o děsivých a lidským rozumem nevysvětlitelných zážitcích utvořila z tohoto místa legendu a cíl cesty mnoha skupin i jedinců zajímajících se o paranormální jevy. Jedná se pouze o pověry, nebo je les skutečně prokletý? Smíšený Branišovský le

Někdy to vypadá jako obyčejná chodba nebo jeskyně. Jenže když sestoupíte pár metrů pod povrch země, dostáváte se do trochu jiného prostředí. Tajemné síly jsou zde najednou zdánlivě silnější. Přece jen mají výhodu. Jsme v prostředí, kde stačí přijít o světlo a najednou jsme v úzkých. Navíc chodby bez konce do sebe často vstřebají duše těch, kteří zde zahynou. Všemožné jeskyně jsou často vítaným úk

Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do světa živých? Drsnou šumavskou krajinou se nese kvílející

Nejen ty známé a honosné zámky, a kdysi mohutné hrady, mají své „bílé paní“ či jiné všeobecně známé duchy. Takovou bílou paní může mít i skromný zámeček. Pro příklad se podíváme do malé obce Kaštice. Obec leží jedenáct kilometrů jihozápadně od města Žatce a šest kilometrů severně od Podbořan. Ves je připomínaná v listinách již v roce 1348 a od patnáctého století zde stávala tvrz spolu s hospod

Zalesněný protáhlý kopec Landek na území Koblova a Petřkovic ve Slezsku je známým výletním místem s bohatou historií. Vypravte se i vy na slezský Říp, nebudete litovat. Stoleté buky, vzácní ptáci, i netopýři. To jsou některé ze zvláštností kopce Landek, který se nachází ve slezské části Ostravy. Bývá srovnáván s Řípem i Blaníkem a jde o národní přírodní památku. Jeho historie je až překvapivě boh

Zámek Hrádek u Nechanic v královéhradeckém kraji není pouze neogotickým skvostem vystavěným v polovině 19. století ve stylu tudorské gotiky. Je to také místo, kde můžete snadno narazit na věci, které snad ani nepatří do našeho světa! Své o tom mohou vyprávět horolezci, kteří zde před několika roky upravují fasádu pro natáčení filmu. Nádherný zámek, založený hrabětem FRANTIŠKEM ARNOŠTEM HARRACHE

Snad každý náš hrad je opředen nějakou bájí vztahující se k jeho minulosti. Nejinak je tomu i v případě hradu Helfštýna. Tento moravský hrad leží nedaleko Lipníka nad Bečvou byl založený ve 13. století. Také na něm se vystřídalo mnoho držitelů. Posledním rodem, který na hradě sídlil, byli Bruntálští z Vrbna, kteří dokončili rozsáhlý renesanční palác. Nakonec se stal vojenským strážním hradem,