Nejen ty známé a honosné zámky, a kdysi mohutné hrady, mají své „bílé paní“ či jiné všeobecně známé duchy. Takovou bílou paní může mít i skromný zámeček. Pro příklad se podíváme do malé obce Kaštice.

Obec leží jedenáct kilometrů jihozápadně od města Žatce a šest kilometrů severně od Podbořan. Ves je připomínaná v listinách již v roce 1348 a od patnáctého století zde stávala tvrz spolu s hospodářským dvorem.

Protože tvrz časem zchátrala, nechal ji majitel panství Vít Zeiner strhnout a na jejím místě v roce 1838 postavit v klasickém slohu jednopatrový zámek.

BÍLÁ PANÍ Z TVRZE

Ale pověst o bílé paní se váže k původnímu místu, tedy staré tvrzi. Po třicetileté válce se majitelé několikrát vystřídali. Byla to většinou německá šlechta.

Mezi léty 1740 až 1780 vlastnila panství Judita Geidlerová z Wolfsfeldu. Za jejího hospodaření moc přízně mezi poddanými nezískala. Naopak měla pověst kruté ženy.

Za své skutky, i když neznáme žádné věrohodné případy, prý ani po smrti nenašla klidného odpočinutí. A tak prý jako bílá paní občas o půlnoci prochází kolem zámku. U pasu má zavěšen svazek klíčů, zřejmě od bývalé tvrze. Postava volá sama na sebe:

„Judito – Judito“, takže je zřejmé, o jakého ducha jde. Následně po obhlídce potom zase zmizí poblíž sýpky. V době adventu ji má doprovázet jakýsi mužík, o kterém ale nevíme nic bližšího.

Kaštice, s počtem něco přes 60 obyvatel, mají kromě zámečku, který již neslouží původnímu účelu, také zajímavou uměleckou památku. Je jím osmiboká kamenná kašna se sochou Krista z roku 1608.