Pyramidy v Gíze: Ukrývají tajemné stavby dávná poselství?
Pyramidy v Gíze: Ukrývají tajemné stavby dávná poselství?

Pro lidstvo byly egyptské pyramidy odedávna něčím fascinujícím a mystickým. Proto není divu, že již v minulosti daly podnět k mnoha spekulacím a domněnkám, které přetrvávají dodnes. Lidé dlouhou dobu nevěděli, za jakým záměrem byly tři velké pyramidy v egyptské Gíze vlastně postaveny a proč mají právě specifický jehlanový tvar.

Bezesporu také patří mezi ty nejkrásnější památky, které můžeme na naší planetě vidět. I proto právem patří mezi sedm divů světa a společně s Velkou sfingou, která pyramidy hlídá, tvoří úžasný komplex starověkých staveb z doby přibližně 2550 let př. n. l.

Egyptské pyramidy reprezentují období vlády 4. dynastie faraonů, které patřilo k nejvýznamnějším období stavitelů pyramid vůbec. Ty tři nejznámější, které leží v Gíze – Velká pyramida, zvaná též Chufuova (Cheopsova), a pyramidy Rachefova a Menkauerova, byly postupně vybudovány otcem, synem a vnukem.

Dle vědeckých bádání byla Velká pyramida postavena v období 2589–2566 př. n. l. Ale dodnes existuje mnoho domněnek, které toto datování vyvracejí. Dokonce je i vcelku málo důkazů, které by potvrzovaly, že stavitel Velké pyramidy byl samotný panovník Chufu.

Jeho jméno se sice v pyramidě skutečně objevuje, později se však ukázalo, že jde o podvod až z 19. století našeho letopočtu. Za to, že byl Chufu spojen s tou nejvýznamnější pyramidou na světě, by měl tak poděkovat spíše antickému historikovi Herodotovi, který tvrdil, že ji postavil právě tento egyptský panovník.

Co předcházelo pyramidám?

Starověké egyptské náboženství kladlo obrovský důraz na posmrtný život, tudíž bylo pro Egypťany velmi důležité budovat hrobky, do kterých se mrtví ukládali, a také místa, kde se uctívali bohové. V období, kdy se ještě nestavěly pyramidy, byli egyptští faraoni pohřbíváni do podzemních komor, nad kterými se jako náhrobek tyčily tzv. mastaby.

Jednalo se o nízké komolé jehlany na obdélném půdorysu z hliněných cihel, které se začaly používat okolo roku 3000 př. n. l., kdy došlo ke sjednocení Egypta legendárním panovníkem Narmerem. Již tehdy uvažovali vládcové, jak si co nejlépe zařídit bydlení i na onom světě.

A způsob, jakým to dělali do té doby, jim přišel nedostatečný. Všemocní synové bohů se přece nemohli spokojit s nějakým obyčejným zahrabáním do písku, kde by navíc pozůstalí nemohli ponechat zádušní dary, jelikož by je lupiči velmi rychle ukradli.

Proto se jako první hrobky začaly používat mastaby. Tyto hrobky se těšily největší oblibě u panovníků 1. a 2. dynastie, u úředníků a kněží přetrvaly v popularitě i v dalších letech. To postupně vedlo k jejich masové výstavbě do nekropolí, které se nacházejí v Abydu a Sakkáře.

Pyramidy jsou stavby nikoli z prvního, nýbrž z dosti pokročilého stadia vývoje egyptské společnosti. Výstavba takových děl vyžadovala již staletí technických, organizačních, ale i ideologických zkušeností.

A proto se na mastaby soustředili i první vědečtí výzkumníci Egypta, kteří ověřovali tvrzení antických autorů, že pyramidy jsou královskými hrobkami, a také pátrali po tom, kde byli pohřbíváni před jejich výstavbou.

Již v 19. století britští egyptologové Howard Vyse a John Shae Perring vytušili, že stupňovitá pyramida je pouze jakýmsi předstupněm pravé pyramidy. Nejdále dospěl v tomto průkopnickém období o několik let později Karl Richard Lepsius, který objevil souvislost mezi pyramidami a právě hrobkami hodnostářů – mastabami.

Lepsius vyslovil názor, že v takových stavbách byli původně pohřbíváni také králové. Z těchto nástaveb, které se terasovitě zmenšovaly, vznikla podle něj i Džoserova pyramida u Sakkáry, která se však později ukázala jako skutečná pyramida.

Pozdější výzkumy jeho teorii po různých úpravách potvrdily. Skutečný důkaz, že pyramidy měly své předchůdce v mastabách, přinesl až britský archeolog W. B. Emery, který vedl v letech 1935–1956 rozsáhlý průzkum sakkárského pohřebiště a objevil tam řadu mastab z archaické doby.

Díky jedné z nich se mu dokonce podařilo vytvořit rekonstrukce těchto záhadných staveb.

Tvar jehlanu, který staří Egypťané zvolili pro hrobku panovníka, nebyl rozhodně nijak náhodný. Spekuluje se o tom, že pyramida znázorňovala prvotní kopec, ze kterého měla být vytvořena Země. Její tvar rovněž odpovídal slunečním paprskům dopadajícím na zem a v době vzniku byla stavba navíc pokryta leštěným bílým vápencem, který odrážel sluneční svit.

Další teorie předpokládá, že hrobku zvýšili o další stupně pouze proto, že při pohledu od Nilu nebyla vidět. Zakrývala ji totiž 10 metrů vysoká zeď okolo hrobového komplexu, který tvoří mnoho dalších staveb a kde kněží pěstovali panovníkův zádušní kult.

Nicméně se samozřejmě objevily i takové názory, že Egypťané dobře věděli o magických účincích, které má tvar jehlanu mít. Údajně umožňuje koncentrovat a vydávat obrovskou životodárnou energii. Semena vložená do pyramidy prý rychleji klíčila, ovoce zrálo a zlepšovala se chuť potravin, které se nikdy nekazily.

Byliny sušené v pyramidě mají prý větší moc, bakterie a viry v ní nepřežijí.

Francouz jménem Bovis měl v roce 1930 dokonce objevit, že zvířata, která se dostanou do pyramidy, se po uhynutí nerozpadají, ale samovolně mumifikují. V pyramidách se mají také odehrávat úžasné léčebné procesy a odstraňovat psychické i somatické choroby.

Podle základního magického principu podobnosti stejné vlastnosti, jaké se přisuzují pyramidám egyptským, mají i všechny ostatní pyramidy a je jedno, jaké jsou velikosti.

S vývojem času se dokonce rozjel průmysl s výrobou a následným prodejem pyramid různých velikostí a z různého materiálu od dřeva až po drahé kameny. Malé se nosí například jako amulety a ty největší, které jsou vysoké dokonce jako domy, se využívají jako místa pro meditace a léčení.

Jaké funkce byly hlavní?

Ve starém Egyptě lidé věřili, že jejich vládce – faraon – je ztělesněním samotného boha a po smrti se měl vracet tam, odkud přišel, tedy k zpět k bohům. V této době proto dbali na to, aby bylo tělo faraona co nejdokonaleji zachováno, a vládce tak mohl cestu k bohům úspěšně vykonat.

K těmto účelům vznikaly pohřební komory, kde byla uchovávána balzamovaná mrtvola faraona se všemi důležitými předměty, které potřeboval – šperky, zbraně, oblečení ale i jídlo. Záměrně byla volena západní strana řeky Nilu, neboť tam zapadá Slunce, tudíž se zde podle starých Egypťanů nachází říše mrtvých.

Tou nejznámější teorií je, že pyramidy sloužily jako hrobky a měly pohřební funkci. S největší pravděpodobností zde byli i faraoni pohřbíváni. Přibližně 150 let po ustanovení egyptologie jako akademické vědy se však stále zdá, že mezi vědci nepanuje o funkci Chufuovy pyramidy v Gíze žádná shoda.

Bylo navrženo několik různých hypotéz. Na začátku výzkumu pyramidy se objevila hypotéza hlásající, že pyramida měla primární funkci jako místo odpočinku druhého vládce čtvrté dynastie – Chufua. Jenže v žádné z gízských pyramid se nenašel ani kousek záhrobní výbavy či mumie.

To nahrává všem, kteří s touto teorií nesouhlasí, a těmi jsou především takzvaní pyramidologové, kteří mají na funkci pyramid jiný názor a rádi se zaobírají všemožnými konspiračními teoriemi.

Těchto teorií vzniklo od pradávna opravdu mnoho. Je totiž dobře známo, že Velká pyramida se nachází v přesném zeměpisném středu Země, nebo alespoň v jeho těsné blízkosti. Tento fakt však vědci, kteří obhajují teorii o hrobkách, nebrali nijak v potaz a spíše ho ignorovali.

V případě, že by tedy pyramida opravdu fungovala jako pohřebiště, proč by Chufu vybral přesně toto místo? Jak dlouho trvalo Chufuovi prozkoumat Zemi, aby mohl rozhodnout o lokaci? Všechny navržené hypotézy postrádají vysvětlení tohoto důležitého aspektu, jenž je bezpochyby rozhodující pro pochopení významu Velké pyramidy v Gíze.

A právě s tímto faktorem začal pracovat populární záhadolog Erich von Däniken. Chufuova pyramida podle něj měla být obrovským akumulátorem energie. Svou teorii podepřel polohou pyramidy i některými jejími rozměry.

Další teorie staví na tom, že pyramidy mohly sloužit také jako vysílače světla. Světlo totiž může být vytvořeno jakýmkoli systémem, který umí vysílat nabité částice do ionosféry. Na podobném principu funguje například polární záře.

Tak co by bylo zapotřebí, aby Velká pyramida v Gíze vytvářela podobné světlo? Pokud se faraoni kdysi opravdu odhodlali vybudovat systém vysílající elektrony a vytvářející světlo, museli přemýšlet o tom, jaké použijí materiály.

K dosažení takového cíle je potřebný vysoce vodivý materiál. V úvahu připadá například měď, které měli Egypťané dostatek, jenže ta by se při vysoké frekvenci rychle roztavila. Nicméně aby stavba mohla vyzařovat záření v rozsahu celé planety, mělo by se v jejím okolí nacházet dostatečné množství půdy.

A k tomu mají pyramidy naprosto dokonalou polohu!

Mohly to být oltáře

Za nejstarší z egyptských pyramid vůbec jsou považovány pozůstatky stupňovitého pyramidového komplexu v Sakkáře. Komplex byl postaven okolo roku 2650 př. n. l. na přání faraona Džosera, který vládl přibližně v letech 2635–2611 př. n. l.

Stavba byla svěřena slavnému architektovi Imhotepovi, který byl prohlášen za vůbec prvního tvůrce pyramidálních staveb v architektuře, tedy již výše zmíněných mastab. A o nichž již víme, že měly symbolizovat a usnadnit přechod faraonů na nebesa.

V té době navíc Egypťané neudělali nic, aniž by se nespoléhali na božské síly. Proto mohly i pyramidy zpočátku sloužit jako oltář, aby usnadnily přechod do jiného světa a ukázali faraonův vztah s Bohem.

Tato teorie patří mezi jedny z nejběžnějších, a to proto, že pyramidy jsou orientovány na světové strany. Takže úzké kanály směřující z Chufuovy pyramidy jistě mohly mít nějaký astronomický účel. Navíc tři pyramidy v Gíze kopírují na Zemi pás souhvězdí Orionu na nebi.

Francouzští badatelé A. de Belizal a L. Shomer zase vyslovili názor, že mohla existovat kopie Velké pyramidy, která měla nějaké starodávné přijímače a podle nich mohli námořníci na lodích držet kurz při cestě zpět do Egypta.

Tato teorie však není nijak podložená a patří k těm nejzmatenějším.

Středověky mnich bratr Bernard, kterému se podařilo odjet do Egypta, přišel po svém návratu s tvrzením, že pyramidy sloužily jako sýpky. Svůj názor opíral také o příběh z Bible, kdy svatý Josef předpovídal hladomor v Egyptě, a radil proto faraonovi, aby vybudoval věže, ve kterých bude možné skladovat velké množství potravin na dobu, až přijdou ty nejhorší časy.

I tato verze zůstává mezi mnohými lidmi poměrně populární.

Ufologové pak tvrdí, že jde o radary pro mimozemšťany. A nejedná se vůbec o okrajovou teorii, protože se mnozí dodnes domnívají, že to je pravda. Pyramidy prý nestavěli lidé, ale bytosti z „jiného světa“. Měly sloužit jako jejich orientační body při návratu na planetu Zemi. Lidé, kteří v mimozemšťany věří, dokonce tvrdí, že jim jako radary slouží dodnes.

Ojedinělá není ani hypotéza, že se Egypťané pokoušeli do samotné stavby zašifrovat obrovské množství informací za celou existenci lidstva. Především se měli domnívat, že když jejich civilizace zanikne, tyto obrovské stavby se zachovají a následující civilizace dokážou rozluštit ukrytá poselství.

Další zcela jasnou funkcí, ovšem původními tvůrci nezamýšlenou, je ta, že pyramidy i Sfinga sloužily jako obrovské skladiště stavebního materiálu. Z kamenných kvádrů pyramid bylo následně postaveno několik mešit v Káhiře a spousta budov v okolí pyramid.

Jako stavební materiál sloužily pyramidy ještě na začátku 19. století.

Současné funkce

O dnešní funkci pyramid nelze nijak pochybovat. Především pro Egypt znamenají pyramidy obrovský příjem financí díky turismu. Každý rok se za nimi vydávají miliony turistů, aby obdivovali jejich monumentálnost a krásu.

Samozřejmě je díky tomu zaměstnáno i mnoho lidí – od průvodců pomalu ve všech světových jazycích až po prodejce suvenýrů, uklízečů či kuchařů tradičních egyptských pokrmů v okolí. Velké pyramidy v Gíze byly také velice často využívány jako malebná lokace v mnoha filmech.

A dokonce nejen jako kulisa, ale i jako námět pro scénář. A byly také zdrojem inspirace pro spoustu spisovatelů, dramatiků či hudebníků. Navíc o nich byly natočeny stovky dokumentů, díky nimž se zdejší turismus stále rozvíjí.

Stavba je dodnes velkou záhadou

Mezi velmi diskutovaná témata ohledně pyramid patří také to, jak bylo vůbec možné je postavit. Dochované nástěnné reliéfy ukazují jako nejpravděpodobnější možnost tu, že Egypťané používali dřevěných saní.

Praktické ukázky z mnohem většími bloky na písku však ukázaly, že to není vůbec jednoduché, obrovské třecí síly a pevnost materiálu přemisťování bloků komplikují.

Posun po vkládaných kulatinách je na velké vzdálenosti nepraktický. To samozřejmě nahrálo dalšímu bádání a přemýšlení o jiných způsobech. Někteří nadšení lovci záhad proto v minulosti přicházeli s bizarními způsoby řešení, které například předkládaly takové možnosti, jako například to, že lidé kvádry přemisťovali vzduchem s pomocí obrovských papyrusových draků, nebo že se pyramida stavěla jako nádrž a kameny v podstatě plavaly a pomocí vztlaku se dostávaly výš a výš.

Přesun pomocí vlhkého písku

Nejvíce se výzkumu začali věnovat vědci z Amsterdamské univerzity, kteří přišli na to, jak si Egypťané mohli způsob přesouvání kamenů s pomocí saní velmi ulehčit. Jednalo se o teorii, kdy měli písek před saněmi polévat, čímž se zvýšila jeho kompaktnost, a tak se během posouvání saní dělníky tolik neshrnoval.

Výzkumníci si technologii vyzkoušeli i v praxi. Vlhký písek snižuje nároky na sílu potřebnou k tažení přibližně o polovinu. Ostatně to má dokazovat i nástěnná malba v hrobce nomarchy (oblastního správce) Džehutyhotepa, která pochází z období Střední říše před přibližně čtyřmi tisíci let, která zobrazuje přesun obrovské sochy obdobným způsobem.

Když už byla logicky vysvětlena otázka ohledně přesunu, vyskytla se vzápětí další. A to ta, pomocí jakých nástrojů mohli Egypťané těžké kamenné kvádry zvedat. Při stavbě Chufuovy pyramidy v období starověku byly použity kvádry, které měly vážit od 2,5 až do 15 tun, což bylo opravdu těžké břemeno.

Odpověď se výzkumníkům přiblížila díky objevu v lomu Hatnuba severně od Luxoru. Zde totiž Egypťané těžili alabastr a zanechali po sobě 4500 let starou fascinující rampu. A i když byl pro stavbu pyramid používán spíše vápenec a alabastr byl využíván například na podlahy nebo sarkofágy, a tak je pravděpodobné, že se během jeho těžby inspirovali také k jeho využití při výstavbě pyramid.

Objevený systém umožňuje vyvíjet sílu více lidem zároveň, takže mohou napnout větší sílu, a tak rychleji pohybovat kamennými bloky. S pomocí saní, jež nesly kamenný blok, a lan vedených přes dřevěné sloupy mohli staří Egypťané vytáhnout alabastrové bloky z lomu po velmi strmých svazích o sklonu 20 stupňů či více.

Stavba (rampa) byla podle všeho rozsáhlé konstrukce, po obou stranách se nacházejí schody a dělníci tahající těžký náklad se měli kde zapřít a minimalizovat tak hrozbu, že by je náklad stáhl dolů. Navíc byly po obou stranách rampy objeveny přibližně půl metru široké otvory, jež zřejmě sloužily k ukotvení dřevěných sloupků, určených k usnadnění transportu.

Vědci si také dlouhou dobu lámali hlavu s tím, jak fungovala práce otroků, kteří stáli za stavbou velkolepých pyramid Gíze. V čem spočíval jejich úspěch? Dle výzkumů se mělo jednat o jejich neuvěřitelnou schopnost přizpůsobit se sociálním a ekonomickým podmínkám.

Neměli se vyhýbat ostatním a netvořili uzavřené komunity, jak by se dalo předpokládat. I když se dříve tvrdilo, že byli spíše vyvrhelové společnosti, není to pravda. Ostatní Egypťané jimi nepohrdali, chovali k nim jako k ostatním lidem, dokonce měli právo vlastnit majetek.

Vědci již dávno prokázali, že se ve skutečnosti nejednalo o otroky v pravém slova smyslu. Mělo jít o řemeslníky, kteří se specializovali na stavbu pyramid po celý svůj život, a proto se dali považovat za jakési odborníky v této věci.

Ale i nadále se traduje, že i tak byli státem nuceni rolníci, aby mimo svou pracovní sezonu odjeli z domova a podíleli se na stavbě honosných monumentů. Jenže díky mnoha výzkumům jsme se již dozvěděli také to, že egyptská společnost byla opravdu na vysoké úrovni a velmi vyspělá a respektování života otroků pro ně nebylo nic nového, na rozdíl od evropských civilizací.

Nekonaly se žádné náročné přesuny?

Se svou teorií o stavbách přišel také francouzský chemik Joseph Davidovits, který se domnívá, že si stavitelé pyramid odlévali bloky na místě, a žádné rampy tak ani nepotřebovali. V praxi to mělo znamenat to, že dělníci nosili v koších na zádech směs, kterou pak na určitém místě nasypali do připravených forem.

Směs následně ztuhla, a vznikl tak umělý kámen. Na tento způsob měla Josepha Davidovitse přivést přítomnost vlasů v kamenech. Otázkou však zůstává, zda Egypťané mohli v té době znát recepturu na přípravu betonu, který by dokázal odolat dlouhá tisíciletí.

Navíc tuto teorii vyvracejí i klasičtí egyptologové kteří tvrdí, že kdyby ke stavbě pyramid docházelo tímto způsobem, musely by být všechny kvádry zcela stejné. Navíc na nich není použití forem nijak znát.

Podrobný průzkum přinesl další zajímavou záhadu okolo stavby egyptských pyramid v Gíze – to, jak se tehdejším stavitelům podařilo orientovat stavby, v hlavních bodech mířících do čtyř světových stran.

Archeolog a inženýr Glen Dash proto velmi dlouho zkoumal, jak bylo dosaženo tak přesného zarovnání s přesností větší než 1/15 stupně. Ale na to možná existuje velmi jednoduchá odpověď. Metoda se měla provádět tak, že dělníci umístili tyče na dřevěnou plošinu, a ty vrhaly stín na různá místa v odlišný čas.

Během rovnodennosti tak mířila špička stínu od východu na západ, ovšem s odchylkou jednoho stupně, která se právě na zarovnání pyramid projevuje.

Postavili je snad mimozemšťané?

Asi jednou z nejneuvěřitelnějších teorií ohledně stavby pyramid je ta, že ji vůbec nepostavili smrtelníci, nýbrž mimozemské civilizace, nebo že jsou dílem obyvatel bájné Atlantidy. Mnoho badatelů totiž kulturně spojovali Egypt a Střední Ameriku, tedy faraony s aztéckými kněžími.

Záhadologové dodnes tvrdí, že tehdejší lidé nemohli takovéto monumenty postavit bez mimozemské pomoci, a své domněnky dokládají tím, že v pyramidách probíhají některé energetické reakce, které ještě nikdo nedokázal objasnit.

Vždyť pyramidy jsou tu tisíce let, a ještě nebyly ani dokonale probádány. Jak je to vůbec možné? Další, kdo se k této myšlence vyjádřil, byl také konspirační teoretik Manu Seyfzadeh, který se ptal, jak je možné, aby lidé, kteří vybudovali Velkou pyramidu na náhorní plošině v Gíze, neměli poměrně přesné povědomí o rychlosti světla i bez moderního technického vybavení.

Protože rychlost světla v metrickém systému se objevuje v konstrukci i poloze Velké pyramidy. Proto nemá být náhodou, že mimozemšťané vybrali právě toto místo. Těmto mimozemským bytostem začali konspirační teoretici říkat „starověcí astronauté“ a dle nich měli Zemi navštívit před tisíci lety a studovali zdejší civilizace.

Některé je pak prý považovali mylně za bohy. Další extrémní názory došly až tak daleko, že by snad faraoni mohli být jakýmisi mimozemskými hybridy, které sem právě mimozemšťané přivezli.

Jedním z důkazů měl být takzvaný Tulliho papyrus, který vznikl za panování faraona Thutmose III., na němž prý text starý 3500 let popisuje neuvěřitelné události. Doslova něco o tom, že v roce 22 třetího měsíce zimy v šestou hodinu dne se na obloze objevil podivný ohnivý disk, který neměl hlavu a pohyboval se tiše, přičemž z jeho úst vycházel zapáchající dech.

Papyrus byl pojmenovaný podle šéfa egyptské sekce ve vatikánském muzeu Alberta Tulliho.

Ten v roce 1933 procházel egyptské pouliční bazary a obchody se starožitnostmi a objevil předměty nabízené vykradači hrobek, mezi nimiž byl i tento papyrus. Prodavač však za něj chtěl obrovské peníze, a proto si hieroglyfy alespoň opsal.

Na tento opis narazil po mnoha letech v Tulliho pozůstalosti jeho následovník, princ Boris de Rachewiltz. Egyptolog s italsko-ruskými kořeny vypracoval vlastní překlad a s jeho šokujícím zněním seznámil celý svět.

Hieroglyfy podle Rachewiltze jasně popisovaly létající stroje, v nichž přicestovali návštěvníci z jiného vesmíru. Podle překladu začaly z nebe pršet ryby a lidé žasli, protože předtím nic takového neviděli.

Podivné disky nakonec zase zmizely a panovník dal vše zapsat, aby tato událost nebyla nikdy zapomenuta. Tulliho papyrus přesto dál zůstává svatým grálem všech, kdo věří, že mimozemšťané sledují lidské počínání už mnoho tisíc let.

Byly bychom schopni postavit Chufuovu pyramidu dnes? Mnoho lidí si pokládá otázku, jak by asi vypadala stavba Velké Chufuovy pyramidy dnes, s moderními stroji 21. století, dostatkem financí a lepším materiálem.

Tím by byl pravděpodobně pórobeton. Výsledná pyramida by tak vážila asi jen pětinu toho, kolik váží ta originální. Jenže u tohoto materiálu by byl problém v tom, že by spodní vrstvy rozhodně nevydržely nápor tolika pater, které pyramida má.

Zbývala by tak možnost postavit ji z vápencových kvádrů, které už by dnes nebyly asi tak těžké jako ty původní. Dnešní dělníci však nemají žádné zkušenosti se stavbami tohoto typu, což by bylo nevýhodou.

Protože má pyramida tvar jehlanu a od pomyslné vertikály postavené na zemi je vrchol vzdálen 115 metrů, nebylo by možné použít klasická lešení. Navíc má pyramida náhodný sklon.

Do práce by se tak pravděpodobně muselo zapojit pět jeřábů, a to na každém rohu pyramidy jeden a jeden uprostřed, který by se po konci stavby z vrcholu snesl, podobně jako se tomu děje při stavbě mrakodrapů.

Ideální by bylo, aby každý ze čtyř jeřábů stojících u základů pyramidy mohl pokládat bloky ve výšce jednoho sta metrů a měl vykládací dráhu přibližně 120 metrů. Jenže takové jeřáby neexistují. Pokud by se ale přece jen takový jeřáb vyrobil, stejně by kvádry nemohly být tak těžké a velké, jako jsou ty skutečné.

Pro dnešní stavbu Chufuovy pyramidy by bylo potřeba 11,5 milionu kvádrů. Kdyby pracovalo naplno všech pět jeřábů, na položení jednoho kamene by bylo potřeba 2 minuty, stejně jako na to měli Egypťané, a pracovalo by se 24 hodin denně na směny, trvala by stavba přibližně 8 let.

Když by se poté spočítaly peníze za materiál, stroje a personál při průměrné mzdě 20 000 za měsíc, pyramida by vyšla na přibližně 90 miliard korun.

Velká Chufuova (Cheopsova) pyramida

Když se postavíte před největší egyptskou pyramidu, zažijete dechberoucí pocit. Jedná se totiž o největší kamennou stavbou, která byla kdy vybudována. Chufuova pyramida nebyla jen pyramidou jako takovou, ale patřil k ní celý systém zádušních staveb, hrobek a chrámů.

Patřily sem také tři malé pyramidy Chufuových manželek.

O stavbě pyramidy se vypráví i nepříliš lichotivá historka o faraonově rodině. V ní se mluví o Chufuově dceři, kterou měl otec faraon nutit pracovat jako prostitutku a cena za jednu její návštěvu měla být dvouapůltunový kamenný kvádr či jeho odpovídající cena v penězích.

Nejslavnější egyptská stavba se skládá 2 300 000 bloků a její základna pokrývá neskutečných 5 hektarů. Protože pyramida není dutá, nýbrž kompaktní, tvrdí odborníci, že by ji nezničila ani atomová bomba svržená na Hirošimu.

Je vysoká 147 metrů a více než 3000 let byla nejvyšší budovou na světě. Faraon Chufu (v překladu „Kéž mne bůh chrání“), který vládl Egyptu téměř 25 let zde měl být pohřben v roce 2566 př. n. l. Celkově je jeho vláda považována za velmi úspěšnou – zemi přinesl prosperitu, a hlavně dal postavit tu největší pyramidu všech dob.

Bez jakýchkoli diskuzí se jedná o neslavnější egyptskou stavbu a její název v hieroglyfech znamená „Chufu je na obzoru“. Chufuova pyramida byla technickým, hospodářským a kulturním vyvrcholením Staré říše.

Špičku pokrývaly zlato a stříbro

K její stavbě původně nemuselo vůbec dojít, protože Chufu musel nejdříve opustit královskou nekropoli v Dahšúru, kde byl nedostatek volného místa na takto pompézní stavbu a zřejmě i nedostatek vápence.

Svou pyramidu se rozhodl postavit na skalnatém výběžku Libyjské pouště u dnešní Gízy. Pyramida má základnu o délce strany 230,38 m. Původně před ulomením špičky pyramidy byl její vrchol pokrytý speciální slitinou zlata a stříbra.

Objem kamene je asi 2 500 000 m3. Na stavbu bylo použity bloky o celkové váze 7 milionů tun. Podle Herodota pracovalo na stavbě Velké pyramidy v tříměsíčních intervalech 100 000 lidí po dobu 20 let, což ovšem chtěli vyvrátit někteří archeologové minulých let, kteří odhadli, že na pyramidě mohlo pracovat až 360 000 lidí.

Nicméně nakonec se shodli na tom, že jich bylo nejpravděpodobněji něco přes 30 000.

V pyramidě samozřejmě muselo být všechno tak, jak si představoval faraon Chufu. Nejdříve se tak hlavní hrobka, která měří 14 x 8 metrů a je vysoká 3,5 metru, podle zvyklostí nacházela pod úrovní země.

To se mu však nelíbilo, a tak zůstala nedokončena. Následovala výstavba druhé komory asi v 1/8 výšky pyramidy, která se nazývá Královnina. Její půdorys je 5,7 x 5,2 metru a výška zalomeného stropu je 6,7 metru.

Spekulovalo se, že ani tato komora se Chufuovi příliš nelíbila, nicméně se prokázalo, že byla zahrnuta ve stavebních plánech, a že byla staviteli připravena pro případnou náhlou smrt panovníka, která v této době nebyla ničím neobvyklým.

Faraoni totiž běžně umírali velmi mladí. Stavitelé však dobře věděli, že je stavba Královské komory a Velké galerie velmi komplikovaným úkolem. Proto si nikdo netroufl odhadnout, kdy budou dostavěny a i proto byla po dostavbě odlehčovacích komor Královské komory podzemní Královnina komora rituálně uzavřena.

Královská komora skrývala sarkofág

Královská komora, v níž byl Chufu pravděpodobně pohřben, patří mezi mistrovská díla staroegyptské architektury. Plochý strop tvoří devět obřích bloků, které váží více než 400 tun. Její půdorys je 10,4 x 5,2 metru a na výšku 5,8 metru.

V jediné z komor se zde našel sarkofág. Obložení komory je bezchybné – tvoří ho uhlazené a dokonale k sobě přiléhající žulové kameny. Dodnes je na stropních deskách jen málo malých prasklinek díky velmi precizní konstrukci pěti odlehčovacích komor nad jejím stropem.

Komory jsou nízké a jejich stropy tvoří obrovské, hrubě opracované bloky červené žuly. Jen nejvyšší z nich má strop sedlový. Na stěnách se dokonce dochovala původní stavební, ale také návštěvnická graffiti.

Na jednom z nich se nachází i nejpozdější doložené datum Chufuovy vlády. Je úžasné pozorovat celou konstrukci od podlahy Královské komory až po její vrchol ke stropu Campbellovy komory, která je pojmenovaná po skotském diplomatovi a amatérském archeologovi Patricku Cambellovi.

Je totiž vysoká více než 21 metrů.

Než se však člověk dostane do nádherné Královské komory, projde přes Velkou galerii, jejíž strop je tvořen nepravou klenbou ze sedmi vrstev vápencových bloků. Ty jsou položeny v úhlu strmějším, než je sklon galerie.

To vše proto, aby byla chráněna před ohromným tlakem, který se postupně s růstem pyramidy zvyšoval. Galerie jde po ose sever – jih a je 47,85 m dlouhá a 8,48 až 8,78 m vysoká. Na obou stranách galerie jsou nízké rampy, na jejichž svrchní ploše se pravidelně střídají menší a větší hranaté otvory.

Na každé rampě je jich 27. Dodnes se ale vedou rozsáhlé diskuze o tom, k čemu tam byly tyto výklenky budovány. A dá se říct, že na to nikdo zatím nepřišel.

Zajímavé je, že se v areálu pyramidy nacházejí dva komplexy. Jedním z nich jsou zbytky zádušního chrámu, ten další tvoří tři malé pyramidy pro faraonovy manželky. Ve zbytcích zádušního chrámu byla roku 1954 nalezena až překvapivě zachovalá, 45 metrů dlouhá loď vyrobená z cedrového dřeva, která by i dnes byla schopna vyplout.

Jedná se o vůbec nejstarší nalezenou loď na světě. První pokus dostat se do pyramidy učinil chalífa al Maamúm v roce 820. Sice zde objevil poklady, zbraně a zajímavé sklo, které se dalo ohýbat, nicméně poté, co přišel do Královské komory, zjistil, že ta už byla kompletně vykradena.

Kdy k tomu došlo, je však dodnes záhadou. Není však pochyb o tom, že Velká pyramida stále ukrývá neodhalená zákoutí, která čekají na probádání. Je téměř jisté, že se mnoho teorií ještě postupem času změní či vyvine.

Rozhodně ale Chufuova pyramida nepřestane překvapovat.

Podle mnoha vědců a archeologů největší tajemství Cheopsovy pyramidy ukrývají úzké dvaceticentimetrové šachty, které vedou z Královské a Královniny komory. Archeologové je označují jako větrací šachty, a to i přesto, že se dodnes vlastně neví, k jakému účelu doopravdy sloužily.

V jiné egyptské pyramidě podobné šachty nejsou. Jaké tajemství tedy skrývají? Velmi záhadné je to, že šachty, které se nacházejí v Cheopsově pyramidě, nemají žádný důležitý ani praktický význam, na který by vědci přišli.

Je naprosto nelogické, aby tyto šachty stavitelé tvořili bez nějakého účelu, protože jejich budování bylo velice obtížné a muselo zabrat spoustu času. Na tom, aby se něco nestavělo zbytečně, si navíc právě egyptští stavitelé dávali velice záležet.

Do bádání o tom, k čemu doopravdy mohly sloužit, se pustil skotský spisovatel a odborník na starověké záhady Graham Hancock. Vytvořil počítačovou simulaci hvězd na obloze nad pyramidami v Gíze tak, jak byly umístěny v roce 2500 př. n. l.

Následně uviděl, že právě jedna z jižních šachet směřovala přímo k hvězdě Sírius, zatímco druhá jižní šachta k jedné ze tří hvězd souhvězdí Orionu. To jasně dokazovalo, že stavitelé Cheopsovy pyramidy s velkou pravděpodobností tyto šachty vybudovali tak, aby směřovaly ke konkrétním hvězdám.

A protože s tímto tvrzením mnoho zkušených archeologů odmítalo souhlasit, není divu, že stále vyvolávají mnoho otázek, na které se výzkumníci snaží odpovědět i pomocí nejnovější špičkové techniky.

Objev záhadných dvířek

Celé bádání mělo svůj počátek v roce 1993. Německý inženýr Rudolf Gantenbrink chtěl vyčistit větrací šachty vedoucí z Královské komory pomocí minirobota Upuaut. Druhého minirobota pak poslal i do dalších zaslepených šachet.

Upuaut 2 již byl vybaven kamerou a laserovými měřicími přístroji. Po asi 63 metrech narazil na konci jižní šachty od Královniny komory na kamenná dvířka, na kterých byly dva kusy měděného kovu, což bylo také šokující, protože měď byla jediným kovem, který byl kdy v Cheopsově pyramidě objeven.

V té době se jednalo o obrovský objev a celý svět čekal na to, co se za dvířky nachází. Jenže to nebylo vůbec jednoduché, protože se na vyřešení záhady muselo počkat až do roku 2002. Tento rok totiž doktor Ng Tze Chuen z Hongkongu konečně vynalezl malého robota s integrovanou vrtačkou, která mohla bezpečně provrtat dvířka a jimi prostrčit kameru.

Na celý svět však čekalo v přímém přenosu jedno velké zklamání. Za dvířky se neukrýval žádný poklad, ani nic zajímavého, nýbrž další malá komora, která byla rovněž zablokována dalším kamenem. Mezinárodní projekt nazývaný podle Cheopsova kouzelníka Džed, tak v tu chvíli nepřinesl nic objevného.

Zklamaní vědci však v projektu samozřejmě pokračovali i nadále. Robert Richardson, britský inženýr z Univerzity v Leedsu, vylepšil robota tím, že mu připevnil lepší kameru, jež se mohla otáčet i do stran.

Nicméně to trvalo dalších devět let, než světla světa spatřily nové snímky. Ty konečně přinesly něco nového. Na zdech byly namalované červené čáry odpovídající těm, které egyptologové již dříve našli jako značky, které používali stavitelé pyramidy, a takto si zapisovali různé potřebné údaje.

Navíc se odhalilo, že kamenný blok za prvními dvířky je dokonale hladký, takže musel být velmi důležitý, protože jinak by si stavitelé nedávali tolik záležet na tom, aby byl takto opracovaný.

Když se poté k výsledkům bádání vyjadřoval vedoucí projektu Zahi Hawass, prohlásil, že Královská komora mohla být postavena jen naoko, aby zakryla něco důležitějšího. Pro starověké Egypťany bylo ukrytí pohřební komory nejdůležitější.

Možná je tedy přece jen něco v pyramidě ukryto! Je snad možné, že se tam ukrývá samotná Cheopsova mumie, která se doposud nenašla, nebo snad ještě něco důležitějšího, co by změnilo celou historii lidstva, jak si myslí archeologičtí nadšenci?

Rozpor v astronomických datech

Podle jedné z teorií byla Sfinga navržena jako lev, takže i ona může udávat informace o tom, kdy plošina v Gíze vznikla. Souhvězdí lva totiž stoupá při svítání při jarní rovnodennosti pouze v určitých obdobích.

Datum postavení Velké pyramidy, odvozené od teorie šachet mířících na hvězdy, je 2450 př. n. l., zatímco datum z Gízy odvozené od stoupajícího souhvězdí Lva je 10 500 př. n. l. To je poměrně značný rozdíl.

Jenže sami egyptologové raději věří první verzi o směřování šachet na hvězdy, protože by se mělo shodovat s důkazem, který je ovšem také velmi sporný – jde o nahrubo načmáranou kartuš faraona Chufua.

Jak je vidět, je zde velký rozpor mezi astronomickými daty, určujícími vznik planiny v Gíze. Zdá se, že plošina v Gíze byla vytvořena v roce 10 500 př. n. l., ale některé z pyramid nebyly postaveny v průběhu následujících 8000 let.

Proto je téměř jisté, že tato teorie nebude zcela dokonalá. A tak se začalo přemýšlet nad další možností, proč je Egypťané stavěli.

Po dalším bádání vědci přišli na to, že by úhly šachet ve Velké pyramidě mohly představovat jakési souřadnice na mapě. Dokonce se v knize K2, Hledání Bohů vysvětlovalo, že umístění komor ve Velké Pyramidě přímo ukazuje rozmístění kontinentů na Zemi.

Pokud se tedy následně použije Gíza jako nultý meridián zeměpisné délky a do mapy se zanese řada souřadnic Velké pyramidy, pak se tento obrovský trojúhelník rozprostírá v západní Himálaji v oblasti známé jako Karakoram.

Před mnoha lety se vypravila expedice na ono konkrétní místo, aby zjistila, co se tam nachází. A cesta nebyla vůbec jednoduchá – v oblasti se nenacházejí žádné snadno přístupné cesty. Velmi namáhavá pěší cesta drsným terénem do středu obrovského trojúhelníku tak trvala skoro tři týdny, nicméně objev měl opravdu stát za to.

Vysoko v Himálajích se totiž nachází téměř identická kopie Velké pyramidy. Obrovská, čistě bílá se čtvercovou základnou, orientovaná na světové strany a s ledovcovým prodloužením od základny pod úhlem 14°, což je stejný úhel, jaký má násep vybíhající od Velké pyramidy.

Rachefova pyramida

Druhou největší pyramidu v egyptské Gíze nechal vybudovat syn faraona Chufeva – Rachef, který vládl v letech 2558–2532 př. n. l. Tento panovník, jehož egyptské jméno v překladu znamená „Ra, který vychází“, byl podle Herodota, stejně jako jeho otec, považován za tyrana.

To se však moderní egyptologové snaží vyvracet. Trochu neprávem se Rachefova pyramida (z hieroglyfů by se doslova její název přeložil jako „Velký je Rachef“), nachází ve stínu té slavnější Velké, přitom z dálky ale vypadá jako nejvyšší, i když byla původně o tři metry nižší než pyramida Chufuova.

To, že působí vyšším dojmem, je způsobeno tím, že je položena na vyšším místě, které má navíc strmější sklon, a její vrcholek je v mnohem lepším stavu než vrcholek pyramidy Chufuovy.

Původně byla Rachefova pyramida vysoká 143,5 metru. Její strany čtvercové základny bývaly také větší než dnes. Z původních rozměrů 215,3 metru se „zkrátily“ na 210,5 metru. Ke zvýšení stability využívá skalního jádra, jenže to je zde na rozdíl od její slavnější kolegyně více „odbyté“ a jednotlivé vrstvy nejsou příliš vodorovné.

Navíc i samotné spáry jsou širší. Stavaři předchozí pyramidy dokázali tvořit spáry maximálně půl milimetru široké. To se však o Rachefově pyramidě říct nedá. Dokonce mezi jednotlivými kvádry poměrně často chybí malta.

Nicméně i přes to je Rachefova pyramida, postavená z vápencových kvádrů o objemu 1 629 200 krychlových metrů, nejkompaktnější stavbou na světě. Mezi bloky pyramidy je totiž celkově jen 0,01 % volného prostoru.

Nejspodnější vrstva obložení byla z červené žuly, další pak z vápence. Z původního obložení se dochovala pouze nevelká část pod vrcholem, jenže právě tímto nepoškozeným kusem obložení je snadno odlišitelná od zbývajících dvou pyramid na gízské planině.

Rachef měl původně v plánu, aby jeho pyramida byla mnohem větší a stála více na sever. Že to nakonec takto nedopadlo, dokazuje fakt, že zůstaly jen dva vchody do nitra pyramidy. Pohřební komora se tentokrát nachází pod povrchem země, s čímž Rachef na rozdíl od svého otce neměl žádný problém, a je vytesána ve skále.

Celkově její jednodušší konstrukce a umístění jasně dokazuje, že se tentokrát stavitelé nechtěli setkat se žádnými komplikacemi a technickými výzvami, jako tomu bylo u Chufuovy pyramidy. Turisté do ní vstupují chodbou z horního vchodu, která pokračuje právě k pohřební komoře.

Tato komora ukrývá sarkofág s výzdobou a nápisy. Komoru roku 1818 objevil Giovanni Battista Belzoni, avšak sarkofág byl v té době již dávno vykradený, což je u pyramid bohužel častým pravidlem. Stejně jako u Chufuovy pyramidy se v její těsné blízkosti nacházejí hrobky úředníků a spousty zádušních chrámů.

Koho symbolizuje Velká sfinga?

Rachefova pyramida má však něco, čím se žádná jiná pyramida na světě nemůže pochlubit, a právem jí to přidává na atraktivitě. Je to Velká sfinga, kterou místní nazývají Otec děsu či Strašilo, tedy v překladu Abu el-hol.

Bezpochyby je to jedna z nejtajemnějších památek vůbec a svým vzhledem mate odborníky v oboru již od doby, kdy byla objevena. Sfinga byla považována za ochránce nekropole v Gíze, kde střežila těla faraonů.

Socha ležícího lva s lidskou hlavou je největší sochou Egypta a po dlouhou dobu byla považována za největší sochu na světě, protože na výšku měří 20 metrů a na délku 73 metrů. Zřejmě souvisí s uctíváním tehdejšího boha Slunce Re, a boha nebe a světla Hora.

Přes původní domněnky pravděpodobně nejde o ničí hrobku ani o žádný chrám. Její vnitřek oproti pyramidám není dutý, ale je celý tvořen pevným vápencem. Byla vytesána přímo z výběžku vápencového skalního podloží.

Na hlavě má pokrývku hlavy nemes a na čele božského hada, nazývaného ureus. Na bradě byl kdysi dlouhý vous, jehož zlomky objevila Napoleonova expedice, ale po porážce u Abúkíru je musela podle kapitulačních podmínek neprodleně předat vítězné anglické armádě.

Tělo Sfingy bylo původně nabarveno načervenalou okrovou barvou, což je jednoduché dokázat, zbytky barev jsou stále patrné na pokrývce hlavy. Samozřejmě ani této památce se nevyhnula síla času a tělo je již nevratně poškozeno kvůli dešťům a erozi Její tvář navíc poškodili ve 14.

století Arabové, kteří na ni aplikovali Muhammadův zákaz zobrazovat obličej. Tvář Sfingy byla také poškozena dělovými koulemi. Mamelukové totiž Sfingu používali jako cvičné terče pro dělostřelectvo. Je vlastně zázrakem, že Sfinga dodnes hlídá faraonské pohřebiště a turisté se jí mohou i nadále kochat a obdivovat její tajemnou pompéznost.

Dones se však nenašel žádný vědec, který by byl schopen určit přesné stáří Sfingy, protože o ní neexistují doložené písemné zmínky nebo záznamy z minulosti. To opět nahrává záhadologům a dalším, aby se snažili podložit a vysvětlit své teorie o tom, kdy byla postavena a co vlastně symbolizovala.

Dva ukrajinští vědci přišli s provokativní teorií, podle níž je Velká sfinga stará až 800 000 let. Jenže taková skutečnost by nevratně zamíchala s lidskou historií. Tuto teorii přednesli vědci Vjačeslav Maničev a Alexandr Parchomenko z Národní akademie věd na Ukrajině.

V rozsáhlém výzkumu se zaměřili hlavně na to, co způsobilo erozi této největší sochy na světě, zda se jednalo opravdu jen o výše zmíněné faktory. Navíc je zaujal i mírně zvlněný terén Sfingy, zobrazující tajemný vzor, který vyvolává další otázky.

Vědci samozřejmě erozi sochy většinou vysvětlují působením větru a písku. Zvlnění terénu má podle nich na svědomí skutečnost, že tvrdší vrstvy hornin lépe odolávají erozi, zatímco měkčí vrstvy byly postiženy více, což způsobilo i tvarování prohlubní na svislých stěnách sochy.

S tím však Maničev s Parchomenkem nesouhlasili. Tento známý argument prý nevysvětluje, proč přední část hlavy Sfingy dutiny postrádá. Maničev a Parchomenko také odkazují na to, že v horských pobřežních oblastech Kavkazu a Krymu, které mají dobře prozkoumané, se vyskytuje zcela odlišný typ větrné eroze.

Tato eroze má jemnější dopad, bez ohledu na geologické složení hornin. Předkládají proto jiný mechanismus poškození Sfingy.

Přišli proto s teorií, že morfologie dutin na stěnách Sfingy se podobá spíše prohlubním, které vytváří mořská voda v pobřežních oblastech. Vzájemná podobnost porovnávaných erozních forem, geologická stavba a petrografické složení usazenin skalních komplexů vědce přivedla k závěru, že hlavní příčinou zničení tohoto monumentu byla spíše vodní vlna než obrušování pískem a větrnou erozí.

Maničev s Parchomenkem jsou si proto téměř jisti, že Sfinga musela být velmi dlouho ponořena ve vodě. Což ovšem není nereálné, protože existuje geologický výzkum na Gízské plošině, který je založen na tom, že v období mezi 5,2 až 1,6 miliony pronikla mořská voda do údolí Nilu a postupně tuto oblast zavodňovala.

To mělo vést k vytvoření sladkovodních jezer, což také potvrzuje poměrně velké množství geologických výzkumů. Za povšimnutí stojí jednoznačné známky velké dutiny v horní části Sfingy, které by mohly odpovídat úrovni vodní plochy, která zde podle všeho byla v mladších čtvrtohorách.

To by však potvrdilo domněnku, že na tomto místě Sfinga ležela již před 800 000 lety. Jenže v této době Zemi neobývali dnešní lidé – což nás vrací zpátky k tomu, že by zde musela žít doposud neznámá civilizace.

To však většina vědců odmítá akceptovat.

Nejslavnější legendy

O Sfinze samozřejmě dodnes kolují různé legendy, ať už více, či méně tajemné. Jedna z nejznámějších egyptských legend vypráví o faraonu Thutmosovi IV, z doby Nové říše, který údajně odpočíval pod hlavou Sfingy, jejíž tělo bylo zahrabáno pod příkrovy písku.

Usnul a zdál se mu sen, ve kterém ho Sfinga prosila o to, aby vyhrabal a odtajnil její tělo. Za odměnu mu pak slíbila, že se z něj stane mocný panovník.

Korunní princ tělo z písku opravdu vyhrabal a za pár let se skutečně stal faraonem Horního a Dolního Egypta. Podle další staré tradice Sfinga symbolizuje ochranu života na Zemi. Spojuje v sobě element síly a ochrany (tělo lva či lvice) se ženským elementem (hlava ženy).

Sfinga by tedy měla znamenat ochranu ženy jako nositelky života na Zemi.

Další domněnka považuje Sfingu za světové hodiny, odměřující lidstvu jeho čas. Tyto hodiny ukazují lidské věky a zasvěcení zde bývají upozorněni na blížící se čas konce starého věku a počátek věku nového.

Pokud by došlo ke zničení či vážnému poškození sochy, hodiny prý přestanou lidem vyměřovat čas a bude to znamenat konec lidského pokolení na Zemi.

Menkaureova pyramida

Menkaureova pyramida je tou nejmenší a nejmladší z gízských pyramid a zároveň stojí nejdále od nilského údolí. V překladu její název z ní „Božský je Menkaure“. Oproti ostatním dvěma pyramidám je jen 66,45 metru vysoká a stranu základny má 104,6 metru.

Jako by snad zmenšování se po sobě jdoucích pyramid naznačovalo také upadání a následný zánik 4. generace egyptské vladařské dynastie. Původně byla snad ještě o 4 metry vyšší, délku stran si však zachovala, neboť závěje písku zachránily dolní část jejího obložení.

Dle historika Herodota měla patřit Chufuově dceři Rhodapis. Zajímavé je, že její vchod se nachází v přibližně čtyřech metrech nad zemí a pod úroveň základny vedla chodba, kterou se došlo do místnosti, jejíž stěny jsou zdobeny výklenky, což je velmi zvláštní a budí to diskuze.

V pyramidách Staré říše je to spíše unikát. Horní předsíň byla spojena ještě jednou horní chodbou, která vede nad tou dolní. Obě dokazují to, že se měnily původní plány pyramidy, která měla být pravděpodobně o polovinu menší, než jaká je dnes.

Právě v horní předsíni byly nalezeny pozůstatky dřevěné rakve, na které bylo napsáno Menkaureovo jméno. Šokující také je, že se samotná pohřební místnost nachází až 15,5 metru pod úrovní základny a její strop je tvořen devíti páry masivních žulových bloků.

Tím si stavitelé pořádně zkomplikovali práci, protože kvůli těmto blokům museli vykopat v horní předsíni opravdu velký tunel, kterým je snášeli dolů.

Samozřejmě i u Menkaureovy pyramidy se nacházejí zádušní chrámy a stejně jako u Velké pyramidy také tři malé pyramidy pro faraonovy manželky. Ty jsou však dnes skoro rozbořené. Novinkou u této pyramidy je to, že se u ní jako u první nenachází pohřebiště faraonových rádců, úředníků a příbuzných.

Jen několik faraonových kněží si postavilo skalní hrobky a mastaby jihovýchodně od panovníkovy pyramidy.

Obložena byla z červené asuánské žuly. Toto obložení ji krylo zhruba do třetiny výšky, tam je pak nahradily bílé bloky z turského vápence. Špička byla pravděpodobně opět pokryta červenou žulou. Takto dvoubarevná zůstala až do 16.

století, kdy ji však poničili fanatičtí Mamelukové. Byla prý ze všech pyramid v Gíze nejkrásnější. Vchod do ní pravděpodobně objevil britský důstojník Howard Vyse v roce 1837, který zde také objevil sarkofág s rozbitým víkem.

Menkareurův sarkofág měl být slavnostně otevřen v Anglii, ale tam se už bohužel nedostal. Loď Beatrice, která ho z Egypta převážela do Velké Británie ztroskotala mezi Maltou a Španělskem a potopila se.

Už se tak nikdy nikdo nedozví, co se v něm ve skutečnosti nacházelo.

Největší záhady pyramid v Gíze

I když má lidstvo nespočet matematických, astronomických a jiných znalostí, s egyptskými pyramidami jdou ruku v ruce mnohé záhady, pro něž stále nemáme vysvětlení. A co se týká čísel, jsou pyramidy opravdu nekonečnou studnicí otázek pro vědce.

Největší Chufuova pyramida má čtvercovou základnu o straně dlouhé 230 metrů, což odpovídá asi miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Původně pyramida měřila 146,59 metru a zdá se být skoro až příliš velká náhoda, že přibližně stejné číslo, ovšem v milionech kilometrů, také reprezentuje vzdálenost Země od Slunce.

I když se tato teorie zdá být neuvěřitelná, pyramidy mají další zajímavé číselné souvislosti.

Pokud se vydělí obvod pyramidy dvojnásobkem její výšky, vznikne číslo pí. Celková hmotnost pyramidy je podle odhadů asi 5,97 milionu tun, a vykazuje tedy zajímavou spojitost s hmotností Země, jež činí 5,97 × 1021 tun.

Také poloha pyramidy je až neskutečně přesná. Její rohy jsou totiž zaměřeny do čtyř světových stran a sedmý div světa leží v přesné třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem. Tady přichází na řadu otázka, jak je to vůbec možné.

Protože pokud by se jednalo o náhody, bylo by jich až neskutečně mnoho na jedno místo, což není příliš uvěřitelné. Ale pokud stavitelé či architekti moc dobře věděli, co dělají, museli mít pozoruhodnou metodu na vyměření zeměpisné délky a šířky.

Jenže ta se začala využívat až v 16. století. Jako lidstvo tedy nemáme přesné informace o tom, jak vyvinutá tehdejší společnost opravdu byla, nebo díky čemu byli tehdejší stavitelé schopni pyramidy postavit.

Kde se bere tolik energie?

Někteří badatelé také tvrdí, že pyramidy v sobě ukrývají zvláštní energii. To ostatně potvrdil průzkum před několika lety, který dokázal, že se v pyramidách skrývá jakési elektromagnetické pole, jež bylo později označeno za pyramidální energii.

O co přesně jde, to nikdo neumí říct či vysvětlit, říká se však, že jde o energii, která je spojením zemské energie s energií vesmírnou. Je známo, že uprostřed pyramidy vzniká zvláštní energetické prostředí.

Faraonové se v těchto budovách údajně pokoušeli navazovat spojení s vyššími silami a nabíjet svá královská žezla vesmírnou energií. V zóně moci pyramid pak dochází k neobyčejným jevům. Například k tomu, že v nich obyčejná voda nezamrzá ani při teplotě – 40 stupňů Celsia, nebo dochází ke spontánnímu nabití akumulátorů.

V minulosti bylo předloženo několik teorií naznačujících, že pyramida může být ve skutečnosti nějakým starodávným elektrickým zařízením, které je však nyní vypnuté.

Ovšem nejdiskutovanější, ale také nejdivočejší teorií o záhadných pyramidách je ta, že jsou do nich zakomponována proroctví a poselstvích o významných událostech lidské historie. Proroctví však nemají být zapsána v tajemných hieroglyfech na stěnách chodeb a místností, ale v rozměrech stavby a přečíst je lze jen za použití matematických věd!

Domněnky o tom, že vnitřní chodby Velké pyramidy v Gíze tvoří chronologickou mapu proroctví, se snažil ve 20. století vyvrátit skotský stavební inženýr David Davidson. Byl touto myšlenkou natolik posedlý, že ji analyzoval dlouhých 25 let, až nakonec napsal v roce 1924 knihu Velká pyramida: Její božské poselství. Ve svém bádání například zjistil, že se v pyramidě nacházejí také hodnoty solárního roku (365 dní, 5 hodin, 48 minut, 46 sekund), siderického roku (365 dní, 6 hodin, 9 minut, 10 sekund) i roku orbitálního (365 dní, 6 hodin, 13 minut, 53 sekund).

Obsahují zakódované události?

O tom, že se z úhlů chodeb v pyramidách a jejich kamenů můžeme dozvědět budoucnost národů, informoval na přelomu 19. a 20. století jasnovidec Edgar Cayce. S ním souhlasil také badatel Lewis Spence, který pyramidy považoval především za odkaz zničené Atlantidy.

Nicméně se ve své knize soustředil také na to, že jsou pyramidy v Gíze postaveny jako prorocký monument, v jehož rozměrech a stavebních liniích jsou zakódovány významné události. „Jestliže prostory mezi těmito kříženími jsou vyměřeny pyramidálním palcem a propojeny s roky, měsíci a dny – v některých případech i s aktuálními hodinami – získáme důležitá data.

Když to spojíme s liniemi, které stoupají nahoru nebo vedou horizontálně či vertikálně klesají, nabývají prorocká data jistého významu,“ vysvětluje Spence. Z uspořádání uvnitř pyramidy tedy můžeme odhalit i datum a povahu události, ke kterým má teprve dojít.

Spence svou teorií navazuje na již dříve vyslovené domněnky a provedené studie, které vedou až do 17. století, kdy pyramidu navštívil John Greaves, oxfordský profesor astronomie, a zaznamenal první důkazy o ukrytých proroctvích.

Po něm následovali další vědci, jako například britský matematik John Taylor, který byl přesvědčen, že Velká pyramida vůbec nebyla hrobkou, ale památníkem, do kterého se zaznamenávaly všechny důležité informace o celé planetě včetně její budoucnosti.

Naplněná proroctví

Mezi události, které měly být v pyramidách zapsány a jejichž proroctví se již naplnila, má být například rok 1453 př. n. l., který podle informací ukrytých v pyramidách symbolizuje vzestup člověka k Bohu.

Právě tento rok je historiky brán jako datum exodu Izraelitů z Egypta.

Nechybí zde ani zmínka o jedné z největších událostí lidstva, a to o roce 33, kdy došlo k ukřižování Krista. Údajně se dá také dopočítat k začátku první světové války v roce 1914. Badatelé dokonce tvrdí, že se některá proroctví mohou vypočítat s přesností na hodiny.

Proto není divu, že se záhadologové snaží vypočítat další události, které by mohly nastat. Jako například další příchod Ježíše, nebo začátek nové světové války.

Traduje se i příběh o tom, jak slavný francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte v roce 1798 sám navštívil Velkou pyramidu a požádal místní průvodce, zda by mohl zůstat sám v Královské komoře. Když se vrátil, by opravdu velmi rozrušený.

Potom se ho měl jeho pobočník zeptat, co se mu stalo, a co v komoře zažil. Napoleon údajně odpověděl, že na to nemá co říci. Nikdy se o daném incidentu nechtěl více bavit. Když pak o 23 let později umíral, jeho blízký přítel se ho opět zeptal, co se opravdu během návštěvy pyramidy odehrálo.

Když už byl Napoleon rozhodnutý, že jim odhalí pravdu, nakonec zavrtěl hlavou a pronesl: „Ne, nemělo by to smysl. Nikdy bys mi nevěřil.“ Je tak možné, že i on viděl nějaké proroctví.

Trůn z meteoritu

Se zajímavým tvrzením přišel také profesor Giulio Magli, který věří, že se uvnitř Velké pyramidy nachází trůn vytesaný z jádra meteoritu. A kde jinde by měl být než v nedávno objevené komoře. I nadále tak probíhají práce na dalším speciálním robotovi, který by se tam měl dostat a probádat toto místo.

Teorie je vystavěna na tom, že se ve slavných textech pyramid píše, že předtím, než faraon dosáhne hvězd, musí projít branami oblohy a sedět na železném trůnu. Jenže, jak se zdá, nejedná se o žádnou obrovskou senzaci, protože staří Egypťané uměli meteorické železo velmi dobře zpracovávat při výrobě artefaktů.

Pokud by se však přece nějaké artefakty v tajemné komoře opravdu nacházely, jednalo by se o obrovský objev.

Francouzský turista Antonie Bovis patřil ve 30. letech minulého století mezi první lidi, kteří v pyramidách prováděli pokusy, protože si všimli zvláštních procesů, které se v nich odehrávají. Když si procházel Velkou pyramidu v Gíze, našel vyschlou mumii kočky.

Protože mu tento nález nedal spát, rozhodl se, že si vlastnoručně vyrobí jakousi malou provizorní pyramidu a do ní umístil kočku, která zemřela. V objektu pak údajně nalezl stejně vysušenou kočku a podobný proces se měl odehrát také s ovocem, které se proměnilo v křížaly.

Navíc potraviny, které se do pyramidy uložily, podléhaly pomaleji zkáze, rostliny rychleji klíčily a mléko se prý během několika dní proměnilo v jogurt bez jediné známky plísně. Stejný pokus mimo pyramidu dopadl katastrofálně a vše brzy zkyslo a zplesnivělo.

Dalším zajímavým pokusem, který byl prováděn v pyramidě, bylo ostření žiletek, ke kterému má dokonce docházet samovolně. Dokonce měla tento fenomén zdokumentovat německá televize ZDF. Pyramidy byly přesnou kopií té Chufuovy, a to i s natočením jejích rohů do světových stran.

I Královská komora byla přesně na identickém místě a již po týdnu byly žiletky v ní skutečně ostré. Stavby pyramidálního tvaru slouží také jako soukromé kliniky, kde se léčí složité popáleniny, revmatické bolesti, křeče nebo poruchy imunitního systému.

Pyramidální efekt působí velmi příznivě i co se doplnění energie týče.

Nedávno egyptologové přišli se zajímavým objevem, který předpokládá, že si mohli staří Egypťané v pyramidách svítit žárovkami. I když se to zdá být nereálné, protože žárovky a elektřina jsou výdobytkem moderní doby, důkazy mluví jinak.

Lidé již v té době mohli mít možná mnohem pokročilejší znalosti, než si myslíme. Pyramidy, a především ta Chufuova, jsou uvnitř nádherně zdobeny hieroglyfy, a ty samozřejmě nemohly být malovány potmě.

Samozřejmě jako první připadaly v úvahu louče, jenže tato možnost byla zavržena poté, co se na zdech nenašly žádné otvory po úchytech, a navíc nikde nebyly ani stopy od černého kouře, které by z ohně zajisté vznikaly.

Další možností byla zrcadla, jenže ta by v tak obrovských místnostech rozhodně nestačila.

Proto vědce velmi zaujaly záhadné hieroglyfy, které nalezli v chrámu bohyně Hathor v Dendeře. Podobné se také objevily i v komplexu pyramid v Gíze. Zobrazují podivnou věc, která se až podezřele podobá naší dnešní žárovce.

A to nemluvě o tom, že se mezi některými obrazci objevila také věc podobná akumulátoru. Egyptologové ovšem dlouhou dobu odmítali akceptovat jakékoli myšlenky o tom, že by se na hieroglyfech opravdu zobrazovala žárovka, považovali to spíše za nějaký náboženský symbol.

Jenže čím více se začal tento symbol objevovat i v papyrech a jiných textech, ve kterých se v žádném smyslu o náboženství nepsalo, nezbylo jim nic jiného než své názory změnit. Vypráví se příběh o egyptském bohu Thovtovi, který je zobrazován jako muž s hlavou ibise.

Údajně se uměl také převtělit do paviána a byl to opravdový génius. Právě on měl sestoupit z nebes a naučit lidi o astronomii, psát, počítat, ale především měl přinést světlo. Má snad co do činění s tím, jak si Egypťané svítili v pyramidách?

Jaká je budoucnost pyramid?

Pyramidy stojí na naší planetě Zemi už tisíce let, o tom není žádný pochyb. Zvládly ustát války a mnoho dalších katastrof, které se zde odehrály. Však ne nadarmo vzniklo staré arabské přísloví, které praví: „Vše se bojí času, jen pyramidy se času vysmívají.

“ Jenže v poslední době se zdá, že by se pyramidy přece jen měly začít trochu bát. Počty turistů, kteří chtějí tyto obrovské a honosné stavby vidět, stále rostou, což působí vrásky na čele nejednomu památkáři, protože ne každý turista se umí chovat slušně.

Odborníci z UNECSO dokonce spočítali, kolik vápence a pískovce turisté z pyramid sedřou. O to horší je, že v Egyptě stále dramaticky stoupá hladina podzemních vod, která památky ničí zespodu a narušuje jejich strukturu.

Situace je o to dramatičtější, neboť Gíza je předměstím obrovského hlavního města Káhiry, které čítá před 12 milionů obyvatel. Ti mají mnoho starých aut, jejichž výfuky způsobují obrovské znečištění ovzduší, a i to pyramidy samozřejmě ničí.

Proto se již před nějakou dobou spojily vědecké týmy z celého světa, aby se zamyslely nad tím, jak se dá pyramidám pomoci. Jenže je předem jasné, že půjde o velice drahou a technicky náročnou záležitost.

Vždyť jeden z návrhů si například pohrává s myšlenkou jakéhosi průhledného kompletního zastřešení celého pyramidového komplexu v Gíze. A to se jedná ještě o jeden z nejreálnějších plánů, který vědci mají.

Na další by se finance nikdy ani nedaly sehnat…

Za 200 let mohou být navždy zničené

Samozřejmě není ani pochyb o tom, že se nejvíce bude muset snažit samotná egyptská vláda, která musí udělat první zásadní krok. V Egyptě si jsou závažnosti situace vědomi, a proto už alespoň povolili vjezd pouze autobusům a auta se do areálu vůbec nedostanou.

I když tu pyramidy stojí tisíce let, odhady jsou velmi pesimistické. Dokonce natolik, že by měly být během sta až dvou set let nenávratně poškozeny, nebo dokonce zničeny. Z toho důvodu by měly být co nejdříve podniknuty další kroky k jejich záchraně.

Obrovským problémem je také to, že se najdou i tací, kteří v okolí pyramid rozkrádají všechno možné a následně to prodávají. Poklad nevyčíslitelné hodnoty nezákonně prodávali například tři muži v egyptské Gíze.

Kameny ze zdí pyramidy zájemcům nabízeli v přepočtu za jednotky tisíc korun a zahraniční turisté museli sáhnout do kapsy ještě hlouběji. Když tato kauza vyplavala na světlo, dojeli na místo reportéři, kteří celou situaci natočili a zároveň od podvodníků u Menkaureovy pyramidy vykoupili dva kameny za přibližně 1120 korun Tento podvodník se navíc chvástal, že turistům je prodávají i za necelých 14 tisíc korun.

Policie samozřejmě tyto muže následně zatkla za nezákonné obchodování se starožitnostmi. Ředitel historické oblasti v Gíze potvrdil, že kameny byly opravdu z pyramid, ovšem zloději je naštěstí nijak nelámali, nýbrž je našli na zemi jako odpadlé.

Komplex je sice střežen, nicméně je tak obrovský, že různé incidenty včetně krádeží či poškozování jsou relativně běžné.

Nezbývá nic jiného než pyramidám popřát, aby takovýchto trápení zažívaly co možná nejméně a mohlo se jimi kochat ještě mnoho dalších generací a zkoumat je řada vědců, kteří objasní další otázky a tajemství, které ukrývají.

Foto: PX FUEL

reklama

Komentáře

Mohlo by Vás zajímat

Objevte Hoch-Tirol trail: Přes dvě země vysoko v horách, z Jižního Tyrolska do Rakouska

Objevte Hoch-Tirol trail: Přes dvě země vysoko v horách, z Jižního Tyrolska do Rakouska

Rakousko je krásné letní i zimní

Rakousko je krásné letní i zimní

Rakouský Leogang: Adrenalin pro cyklisty, ráj turistů i zábava pro rodiny

Rakouský Leogang: Adrenalin pro cyklisty, ráj turistů i zábava pro rodiny

Léčivé prameny a vodní atrakce: Slovensko je termální ráj

Léčivé prameny a vodní atrakce: Slovensko je termální ráj

Dovolená v regionu Hochsteiermark: V nejzelenějším srdci přírody

Dovolená v regionu Hochsteiermark: V nejzelenějším srdci přírody

Italské Benátky: Romantika ve městě gondol a masek

Italské Benátky: Romantika ve městě gondol a masek

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nová teorie o Turínském plátně: Ježíšova tvář to prý není!
epochalnisvet.cz

Nová teorie o Turínském plátně:...

Není to pohřební rubáš z Jeruzaléma, ale ubrus z...
Další chlap nevydržel
nasehvezdy.cz

Další chlap nevydržel

Ani tentokrát se Agátě...
Přijde nakonec Burešová úplně o vše?
nasehvezdy.cz

Přijde nakonec Burešová...

Jako by toho nebylo v životě...
Smetanový dezert crème brulée
tisicereceptu.cz

Smetanový dezert crème brulée

Miluje ho celý svět. „Krém brilé“, jak se...
Operaci šedého zákalu je bezpečné podstoupit i v létě
epochaplus.cz

Operaci šedého zákalu je...

Operace šedého zákalu je nejčastějším chirurgickým...
Tajemní Esejci: Ve své sektě měli svá vlastní pravidla
enigmaplus.cz

Tajemní Esejci: Ve své sektě...

Nikde v Bibli o nich nenaleznete ani zmínku,...
Pozvání do interiérové krajiny
rezidenceonline.cz

Pozvání do interiérové krajiny

Barcelonský byt je ojedinělý útulnými zákoutími,...
Legendární Ford Bronco v omezeném množství i v Evropě
iluxus.cz

Legendární Ford Bronco v...

Ford dnes oznámil, že na evropský trh uvede...
Dal mi lásku a pocit bezpečí
skutecnepribehy.cz

Dal mi lásku a pocit bezpečí

Do svých třiceti let jsem byla tou...
Odkaz nenáviděného diktátora: Ceaușescův palác má stropy vysoké i 20 metrů
epochaplus.cz

Odkaz nenáviděného diktátora:...

Nevysoký diktátor vypadá v ohromném sále ještě menší....
Výtečný srnčí guláš
panidomu.cz

Výtečný srnčí guláš

Zimní jídlo podle našeho gusta vyzkoušejte!...
Pobyt ve vesmíru ubírá na kostní hmotě, zjistili vědci
21stoleti.cz

Pobyt ve vesmíru ubírá na...

O jistých tělesných změnách spojených s...