Kdysi za dávno zapomenutých časů, kdy bylo možné i to, co už dnes známe jen z pohádek, letěly nad krajem čarodějnice. Proč kamsi stěhovaly obří kameny, není tak úplně jasné.
Unést je ale nakonec nezvládly, a tak je upustily tam, kde později vznikla obec Lelekovice. A tak vznikla hora Babí lom.
Těžko říci, zda se dá z pověsti usoudit, před jakou dobou čarodějnice na světě žily. Odborníci považují skály na Babím lomu za staré 370 milionů let.
Mají typickou načervenalou barvu a ze seskupení až dvacetimetrových balvanů bylo krásně vidět do kraje už v dobách, kdy nikoho ještě nenapadlo postavit nahoře rozhlednu.
Dva vrcholy, dvě vyhlídky
Skalnatý hřeben Babího lomu byl ovšem vyhledávaným cílem turistů už v 19. století. V 60. letech tu tehdejší brněnský starosta nechal zřídit pohodlné lesní cesty, takže nadšených obdivovatelů daleké vyhlídky ještě přibylo.
Zdejší přírodu si prý velice oblíbil i básník Petr Bezruč, který na Babí lom vystupoval každý rok vždy 1. listopadu, aby tam zapálenou svíčkou uctil památku zesnulých kamarádů.
Babí lom má vlastně dva vrcholky a v roce 1887 se místní turistický klub rozhodl vybudovat dřevěné vyhlídkové plošiny rovnou na obou. Na tom nižším postavili krytý dřevěný pavilon, který nazvali po předsedovi klubu Ripkova vyhlídka.
Na vyšším z obou vrcholů se pak tyčila dřevěná trámová rozhledna. Později přibyla i dřevěná Wieserova chata, pojmenovaná podle lesního rady a poskytující turistům občerstvení i úkryt před nepohodou.
Sokolské cvičení v praxi
Ani jedna z těchto nepříliš trvanlivých staveb nepřežila druhou světovou válku. A tak se pořádná rozhledna začala budovat až na sklonku padesátých let. A byla o poznání bytelnější.
Na patnáctimetrovou válcovitou věž se spotřebovalo 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a nepočítaně železných výztuh.
Místo vybrané pro rozhlednu není právě z nejpřístupnějších, a tak všechen materiál obětavě vynosili na kopec na zádech členové lelekovického Sokola.
Po třech letech ale mohla konečně 15. května 1961 nastat ta slavnostní chvilka, kdy byla rozhledna uvedena do provozu.
Nebojíte se strašení?
Nová rozhledna stojí na místě Ripkovy vyhlídky, pozůstatky vedlejší rozhledny ještě můžeme najít asi kilometr severně. Vede k ní původní cesta upravená na skalnaté schůdky.
Na vrcholu leží kámen s nadmořskou výškou z roku 1921 a krásný výhled se samozřejmě nezměnil, i když po rozhledně se kromě kamenných schodů zachovaly jen betonové úchyty pro dřevěné trámy. Současná betonová věž má dvě vyhlídkové plošiny.
Na tu vnější vede třináct betonových schodů, abychom se ale dostali až nahoru do dvanáctimetrové výšky, musíme ještě překonat uvnitř dalších 33 kovových stupňů.
Samozřejmě se nesmíme nechat odradit nápisem nad vstupními dveřmi, který varuje návštěvníky, že uvnitř straší. Výhodou je, že rozhledna je přístupná celoročně.
Odměnou za náročnou cestu na vrchol i za absolvování strmých schodů nám pak bude výhled na Brno se Špilberkem, na Moravský kras i Českomoravskou vrchovinu, na Pálavu s Děvínem a za nejpříznivějšího počasí i na vrcholky vzdálených Alp.
Zbavte se svých lelků!
Z centra Lelekovic vede k rozhledně červená turistická značka, ale v závěru cesty se musíme připravit na opravdu strmý výšlap.
A pokud se rozhodneme na Babím lomu strávit vícer času, vždycky tu najdeme dostatek turistických tras k procházkám, nebo dokonce i méně náročné horolezecké stěny.
Pobyt pak ozvláštní i místní sochy v čele s populárním Lelkovačem – konstrukcí, pod kterou prý stačí projít a ona za příchozího sama pochytá všechny lelky. Ostatně pokud při procházení vzhlédneme, už uvidíme nad hlavou v kleci ty pochytané.