Mnozí z nás si jistě ještě vzpomenou na tu slávu, kdy papež Jan Pavel II. v roce 1995 na olomouckém letišti za přítomnosti 200 000 věřících prohlásil za svatou českou šlechtičnu Zdislavu z Lemberka. Dnes se společně můžeme vydat po stopách této výjimečné ženy naší historie.

Na počátku 13. století dospěl král Václav I. k názoru, že si jeho věrný spojenec a místodržitel v Kladsku, Havel z rodu Markvarticů, zaslouží pořádný projev vděčnosti.

Věnoval mu proto území v Podještědí, kde Havel vzápětí na strmém ostrohu kopce Krutina založil vlastní hrad. Ten měl strážit obchodní stezku z Čech do Lužice a dostal tehdy módní německé jméno.

Jenže z původního Löwenbergu lidé postupně udělali lépe se hodící Lemberk. Sám majitel se už zanedlouho psal jako Havel z Lemberka a brzy si také přivedl manželku jménem Zdislava.

Zdislava se narodila jako dcera purkrabího na moravském hradě Veveří, a když se za Havla provdala, odstěhovala se s ním do tenkrát nehostinné podhorské oblasti. Byla to ale žena, která se rozhodně neztratila.

Proslavila se svou dobročinností, a dokonce se o ní říkalo, že umí uzdravovat. Spolu se svým manželem založila v Jablonném městský špitál, dominikánský klášter a kostel a je dodnes považována za patronku rodin a ochránkyni nemocných.

Hrad skrytý v mlze historie

Jak vypadal hrad, v němž Havel se Zdislavou žili, dnes už přesně nikdo neví. Jeho podoba se za staletí měnila stejně jako jeho majitelé.

Navíc někdy v polovině 16. století byl hrad přestaven na pohodlnější renesanční sídlo a z původního hradu zbyla jen jediná věž, a to ještě ne celá. Zato přibylo zámecké křídlo, které po nějaké době dostalo i druhé patro, zdobené psaníčkovými sgrafity.

A dostavby pokračovaly i dál a díky nim dnes můžeme obdivovat i další zámeckou budovu nebo kapli Seslání Ducha svatého z druhé poloviny 17. století s bohatou raně barokní štukovou výzdobou a nástropními malbami Nanebevstoupení Ježíše Krista a Nanebevzetí Panny Marie.

Tu najdeme v patře nad průjezdem třetí zámecké brány a zachovaly se v ní například původní varhany z roku 1723.

Strop plný malovaných příběhů

V zámku na návštěvníky čeká několik prohlídkových okruhů, které je zavedou jak do reprezentačních sálů, tak do soukromých místností i provozních prostor. Jedním z míst, kterým se Lemberk může právem pyšnit, je takzvaný Sál bajek.

Vznikl kolem roku 1610, v době, kdy Lemberk vlastnili pánové z Donína. V hlavním sále nechali zhotovit dřevěný kazetový strop s malovanými náměty ze zvířecích bajek. Strop je 17 metrů dlouhý a téměř deset metrů široký.

Obrazů je celkem 77 a jsou opatřeny vždy dvojveršími, vztahujícími se k Ezopovým bajkám a biblickým textům. Během prohlídky Lemberka bychom neměli vynechat ani vrchnostenskou kancelář z 19. století, zbrojnici nebo dosud funkční černou kuchyni ze 17. století.

Další chloubou zámku je pak Rytířský sál z druhé poloviny 17. století v severním křídle zámku s bohatou štukovou výzdobou, nástropními malbami a freskami s výjevy ze třicetileté války. Zajímavá je také prohlídka zdejší expozice historických stylů.

Zahrnuje jedenáct stylizovaných interiérů ve stylu klasicismu, empíru, biedermeieru, rokoka, neorenesance, secese a kubismu.

Výhled vysoko nad hladomornou

Mohutná válcová věž je to jediné, co se do dnešních dob zachovalo z původního pyšného hradu Havla a Zdislavy. Původní je ovšem pouze spodní část s gotickým oknem. Dostavba na ní už je mladší ze 17. století a také kašna u paty věže je barokní.

Dole si můžeme povšimnout otvoru v podlaze, který vedl do bývalé středověké hladomorny, hluboké zhruba tři metry.

Pětadvacetimetrová věž je přístupná po strmých dřevěných žebříkových schodech, kterých na nás čeká 121. Úzké schodiště je ovšem daní za bezpečnost – zdi ve spodní části věže dosahují až třímetrové tloušťky.

Odměnou za námahu ale bude nádherný výhled především na Lužické hory. Při výstupu jako bychom procházeli staletími. Ze středověké spodní části mineme pozdější barokní nástavbu a skončíme u hodinového stroje, který už ale pochází ze 20. století.

Výprava za čarovnou vodou

Lemberk je natolik spojen s osobností Zdislavy, že není divu, že tuto výjimečnou osobnost připomíná i řada míst přímo na zámku nebo v jeho blízkém okolí.

Kvůli poutníkům byla už v 17. století na zámku zřízena takzvaná Zdislavina světnička, do níž se podle legendy svatá žena uchylovala k rozjímání o samotě a jídlo si nechávala podávat jen malou dírou ve zdi.

Vyjdeme-li ze zámku, můžeme se pak projít ke Zdislavině studánce pod Zdislavinou kaplí. Stojí u ní empírový gloriet z roku 1862 a ve vedlejší skále je vytesaný výklenek se soškou.

Vodě ze studánky je připisována léčivá moc, a právě tuto vodu prý Zdislava používala k léčení nemocných.

Záchrana po bitevní vřavě

Zámek Lemberk má za sebou i jedno období, kdy zcela změnil svůj účel. Za sedmileté války v něm byl totiž zřízen lazaret pro vojáky, zraněné v roce 1758 v bitvě u Hochkirchu, vzdáleného zhruba padesát kilometrů.

Lazaret bohužel nenaplnil očekávání do něj vkládaná. Zásobování vázlo a nedostatek léků způsobil, že v lazaretu zemřelo přibližně 1100 rakouských a pruských vojáků. Jsou pohřbeni v nedalekém lese, na místě, které dnes označuje dřevěný Kříž mrtvých.

Oběti války pak připomíná i pamětní deska, vsazená roku 1901 do zámecké brány. Když už budeme zámek obcházet, neměl by naší pozornosti uniknout ani Bredovský letohrádek, postavený roku 1674 pro kratochvíle zdejšího panstva.

Většího využití se však nikdy nedočkal, a nakonec se proměnil v sídlo lesní správy. V současné době prochází rekonstrukcí, která mu má navrátit původní podobu.

Zámek už je zase jako nový

K zámku Lemberk se dostaneme pohodlně. Leží jen kilometr od obce Lvová a přivede nás k němu červená turistická značka. Parkoviště je bezplatné a skrývá se v někdejším hospodářském dvoře hned pod kopcem.

Na počátku 70. let minulého století se na čas zdálo, že Lemberk je odsouzen k zániku. V létě roku 1971 se totiž zřítila desetimetrová římsa právě v době, kdy nedaleko procházela další výprava návštěvníků.

Odborníci pak zjistili, že střešní krovy a další dřevěné prvky stavby jsou natolik napadeny dřevokaznou houbou, že další využívání zámku by bylo příliš nebezpečné.

Rekonstrukce byla zahájena v roce 1979 a byla opravdu zásadní, od nové elektroinstalace či nových rozvodů vody až po restaurování fresek.

Lemberk se tak dočkal znovuotevření až v roce 1992. Dnes se tu kromě prohlídek pořádají i koncerty nebo divadelní představení a romantické duše se mohou nechat oddat ve zdejší kapli.