Domů     Sídlo králů vysoko nad Vltavou
Sídlo králů vysoko nad Vltavou
od 12.5.2023
1

Jeho silueta patří k nejznámějším nejen mezi Čechy, ale i ve světě. Pražský hrad hrdě se tyčící nad Vltavou je symbolem české státnosti a snad každý z nás ho alespoň jednou v životě navštívil. Na jeho poznání ale jedna návštěva rozhodně stačit nebude.

Turisté, kteří se každý den vydávají vzhůru na Pražský hrad, nejspíš vůbec netuší, že kopec, na které se tato rozlehlá stavba vypíná, má také své historické jméno.

Jmenuje se Opyš a je jedním z původních devíti historických vrchů, na nichž naše hlavní město vznikalo. Skalnatý výběžek nad řekou lákal k osídlení už v pravěkých časech a archeologové tu zaznamenali nálezy keramiky z období před osmi tisíci lety.

Přesnější informace po sobě ovšem zanechali až Přemyslovci. Kníže Bořivoj, proslulý mimo jiné zakládáním kostelů v českých zemích, jeden takový zasvěcený Panně Marii nechal v 9. století vystavět právě na Opyši.

Kolem něj postupně vznikalo opevněné hradiště a přibývaly další a další stavby, o což se starali zde sídlící vládci v čele s Přemyslem Otakarem II., jedním z nejváženějších evropských panovníků své doby.

Pohled na nádvoří z věže katedrály
Pohled na nádvoří z věže katedrály

Práce na půl tisíciletí

Císař Karel IV. už přebíral hrad jako rozsáhlý komplex s výstavným královským palácem vybudovaným podle francouzských vzorů. Srdcem hradu se měla stát nová katedrála sv.

Víta, jejíž základní kámen pokládal mladý Karel IV. ještě jako následník trůnu v době, kdy vládl jeho otec Jan Lucemburský.

Sotva tenkrát mohl tušit, že stavba se dočká dokončení až po více než půl tisíciletí, v době, kdy už i samo království české bude minulostí a na hradě vystřídá feudálního panovníka volený prezident.

Dominantou hradu je svatovítská katedrála.
Dominantou hradu je svatovítská katedrála.

Královský dvůr se stěhuje

Na nějakou dobu čeští panovníci na hrad zanevřeli a za svou rezidenci si zvolili Králův dvůr v místě dnešního Obecního domu. Potom se ale do bezpečného a pohodlného hradu zase vrátili, jen jeho opevnění a komfort postupně ještě vylepšovali.

Zejména Vladislav Jagellonský byl v tomto ohledu velice aktivní a díky němu máme dnes třeba monumentální Vladislavský sál, největší světský klenutý prostor bez podpůrných sloupů v tehdejší Evropě.

Za svou trvalou hlavní rezidenci si Pražský hrad vybral i císař Rudolf II., což znamenalo nejen přesun celého dvora do Prahy, ale i další stavební rozmach komplexu. Rudolf II. byl ale zároveň posledním z panovníků, kteří byla na Pražském hradě doma.

Jeho následovníci už přijížděli jen na návštěvy, případně u příležitosti korunovace, a tak až po vzniku Československa se Pražský hrad proměnil opět v sídlo hlavy státu.

Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.
Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.

Sál nad hlavami koní

Přestože do areálu Pražského hradu můžeme vstoupit i od Prašného mostu či po Starých zámeckých schodech, tím hlavním vstupem zůstává takzvaná Brána Gigantů na Hradčanském náměstí.

Hned za ní se před námi otevře první nádvoří – ceremoniální prostor tradičně sloužící k uvítání významných státních návštěv.

Svou dnešní podobu získalo až v polovině 18. století a naše kroky po novodobější žulové dlažbě logicky vedou k Matyášově bráně, slavnostním portálu směrujícím návštěvníka na druhé nádvoří.

Své jméno dostala podle císaře Matyáše Habsburského, za jehož vlády byla na počátku 17. století dokončena, přestože největší zásluhu na jejím vzniku bychom měli spravedlivě připsat spíše Rudolfu II. Brána není jen obyčejným průchodem, skrývá v sobě také jak vstup do reprezentačních prostor hradu vpravo, tak vlevo monumentální Sloupovou síň, z níž se vchází do největšího slavnostního prostoru hradu – Španělského sálu o rozměrech 47 x 24 metrů a se štukovým stropem ve třináctimetrové výšce.

Své jméno dostal podle vzácných španělských koní, kteří se chovali ve stájích přímo pod ním. Rudolf II. sem umístil svou sochařskou sbírku, dnes známe Španělský sál především jako místo konání koncertů či státních slavnostních shromáždění.

Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.
Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.

Pokladnice hlídaná lvy

Vzhlédneme-li k obloze, můžeme spatřit nad střechou v jihozápadním rohu nádvoří vlát prezidentskou vlajku, která se vyvěšuje v době, kdy je hlava státu přítomna na hradě. Víceméně pravidelný obdélníkový tvar druhého nádvoří narušují dva objekty.

Uprostřed prostoru vévodí barokní Kohlova kašna, které se přezdívá také Lví. Její kamenná nádrž je totiž zdobena lvími hlavami a další trojice lvů podpírá kouli na samém vrcholku.

Na jižní straně pak vystupuje do prostoru nádvoří Kaple svatého Kříže z poloviny 18. století, dnes sloužící k uchovávání Svatovítského pokladu shromažďovaného od 11. století.

Vystavené předměty mají nejen neocenitelnou historickou a liturgickou hodnotu, ale také jsou dokladem neobyčejné umělecké a řemeslné zručnosti našich předků.

Největšími unikáty je třeba prapor svatého Jiří, meč svatého Václava nebo korouhev osobně zhotovená svatou Ludmilou.

Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.
Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.

Dominanta největšího nádvoří

Z druhého nádvoří se můžeme vydat dvěma cestami. Ta první směrem k Prašnému mostu nás zavede k barokní Jízdárně Pražského hradu, dnes jedné z nejvýznamnějších pražských výstavních síní.

Druhý průchod nás pak provede pod severním křídlem a první, co spatříme z třetího, hlavního a největšího nádvoří, bude zdobený portál katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Tu jsme si blíže představili v předminulé Epoše na cestách, tak alespoň připomeňme, že její stavba byla započata v roce 1344 a dokončena až roku 1929 u příležitosti tisícího výročí úmrtí svatého Václava.

Jižní věž katedrály je svou výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží na našem území.

Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.
Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.

Pod leskem zlaté pyramidy

Katedrála je samozřejmě dominantou nádvoří, ale my bychom si měli povšimnout i dalších zajímavých objektů.

Naši pozornost bezesporu upoutá osmnáctimetrový žulový obelisk, stojící na svém místě od roku 1928 a teprve na sklonku tisíciletí zakončený pozlacenou vrcholovou pyramidou.

Minout bychom neměli barokní budovu Starého proboštství či Starý královský palác, před nímž stojí Orlí kašna a v němž se skrývá již zmíněný unikátní Vladislavský sál.

Třetí nádvoří pak plynule přechází v Náměstí U Svatého Jiří, k němuž projdeme podél katedrály a na němž na první pohled nepřehlédneme baziliku sv. Jiří, jeden z nejstarších českých kostelů a pohřebiště Přemyslovců.

Bazilika svatého Jiří na Hradčanech
Bazilika svatého Jiří na Hradčanech

Legendy o zlatě a alchymii

Oficiálně má Pražský hrad také čtvrté nádvoří, které ale nečekejme v posloupnosti za třetím. Ve skutečnosti leží v těsné blízkosti vstupu do areálu, trochu stranou úplně vlevo, a velkou většinu jeho rozlohy tvoří zahrada na Baště.

Nádvoří tak většinou nebývá tak zaplněno turisty a slouží spíše k odpočinku. My však ve své procházce areálem pokračujeme dál.

Obejdeme-li katedrálu z druhé strany, ve Vikářské uličce čeká proslulá restaurace Vikárka, známá z příběhů Svatopluka Čecha o panu Broučkovi.

Zdejšímu vikářství udělil právo vařit pivo Karel IV. už v roce 1347. Náměstí U Svatého Jiří opustíme Jiřskou ulicí, z níž ovšem nesmíme zapomenout odbočit doleva do Zlaté uličky..

Zdejší miniaturní, pohádkově vyhlížející domy se od konce 16. století vestavovaly do výklenků v hradbách. Podle legend tu přebývali zlatníci či alchymisté, ve skutečnosti si zde ale příbytky zřejmě budovali chudí zaměstnanci hradu a císařští vojáci. Dnes mají domky nové pestřejší fasády a slouží převážně jako prodejny suvenýrů.

Zlatá ulička
Zlatá ulička

Po starých zámeckých schodech…

Uličkou se pak dostaneme až k Daliborce, proslulé věži postavené původně jako věznice a spojené s legendou o mladém šlechtici Daliborovi z Kozojed, který se v ní za dobu svého věznění naučil hrát na housle.

Hrad pak můžeme opustit třeba po Starých zámeckých schodech ze 17. století, které nás zavedou dolů na Malou Stranu a blízko ke stanici metra Malostranská. Schodiště je 230 metrů dlouhé a absolvovat budeme muset 121 schodů.

Možná nám přitom bude tiše znít v hlavě slavná píseň Po starých zámeckých schodech od Karla Hašlera, který má ostatně v horní části schodiště i svůj pomník.

Foto: Shutterstock
Lokalita:
reklama
Související články
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce 1976 uza
Barokní sloup Nejsvětější Trojice vysoký 35 metrů, nejvzácnější stavbu svého druhu u nás, najdeme na olomouckém Horním náměstí. Byl vysvěcen v roce 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie, měl být vyjádřením díků za ukončení morové epidemie a svým uspořádáním se odlišuje od podobných památek. V jeho spodní části monumentu s bohatou sochařskou výzdobou je umístěna kaple, v níž se v minulosti k
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned ně
Je to už sedm století, co na skalnatém kopci v Javořických vrších vzniklo lovecké sídlo pánů z Hradce. O své přežití do dnešních časů musel sice bojovat, ale ten boj vyhrál a patří mezi perly celého kraje. Podle pověsti si pán zdejšího kraje zatoužil vystavět na skále hrad, ale nedostávalo se mu peněz. Upsal proti duši ďáblu, který za to slíbil vybudovat sídlo za jedinou noc. A hned se pustil do
Gotická Vlkova věž v centru města Znojma je místem zasvěceným vínu. Platí to již 12 let a za tu dobu si zde vína s označením VOC Znojmo zvykli ochutnávat a nakupovat nejen místní, ale i četní turisté, kteří do našeho města zavítají často právě kvůli vínu. Již od 1. dubna, kdy Informační centrum VOC Znojmo zahajuje 12. sezónu, Vlkova věž opět vítá své návštěvníky, ať už jde o jednotlivce, kteří z
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.