Poutní místo Mariánská Týnice bývá nejčastěji spojováno s nedalekým klášterem v Plasech, ale mnohem blíže je to z něj do Kralovic. S klášterem v Plasech ho ale spojuje jedno významné jméno – architekt Jan Blažej Santini.
Znalci dějin umění možná poněkud povytáhnou obočí. Proč je poutní místo Mariánská Týnice označováno za barokní památku, když jeho historie spadá až do 12. století, kdy o baroku ještě pěkných pár století nikdo ani neslyšel?
Jenže kdyby nebylo cisterciáckého kláštera založeného knížetem Vladislavem II. v Plasech roku 1144, nejspíš by nebylo ani Mariánské Týnice.
Obec Týnice už tenkrát pod klášter administrativně spadala, stál tu kostel s uctívanou sochou Panny Marie a za ní se sem scházeli poutníci zblízka i zdaleka. Poutní tradice kvetla i v polovině 17. století, a to už se k barokní době rychle blížíme.
Z historie víme, že tehdejší opat Ondřej Trojer nechal poutní kostel rozšířit, aby lépe vyhovoval náporu věřících.
Přibylo ambitové nádvoří se zvonicí, založeno bylo proboštství s působivým průčelí obráceným ke slunnému jihu, vztyčila se věž s hodinami a kvůli tomu všemu se v Týnici objevil významný host – proslulý architekt Jan Blažej Santini.
Vizitka viditelná zdaleka
Bylo by ale naivní se domnívat, že výstavba rozsáhlého areálu půjde jako na drátkách. Sám Santini sice v roce 1710 vypracoval plány, ale v tu chvíli už mu zbývalo pouhých třináct let života, a za takovou dobu se tak monumentální komplex prostě postavit nedá.
Základní kámen budoucího poutního areálu v Mariánské Týnici s kostelem Zvěstování Panně Marii, proboštstvím a ambity byl položen v červenci roku 1711 na svátek Navštívení Panny Marie.
Chrám Zvěstování Panny Marie projektoval Santini na půdorysu řeckého kříže a počítal s tím, že stavba bude obklopena ambitovými dvory. Architekt dbal na to, aby stavba byla náležitě monumentální a byla viditelná zdaleka, což můžeme ocenit docela dobře i dnes.
Kostel bez klenby a kopule
Santini ovšem nemohl tušit, jak si jeho dílo povede v následujících stoletích. Samotný kostel se dočkal vysvěcení až v roce 1762, a to už se pomalu blížila doba panování císaře Josefa II. a jeho reforem.
Stejné jako mnohé další byl i klášter v Plasech v roce 1784 zrušen a poutní místo v Mariánské Týnici na půl druhého století upadlo téměř v zapomnění.
Naši předkové zrovna oslavovali vznik Československa, když se kopule a klenba kostela zřítila a vypadalo to, že kdysi výstavná barokní chlouba už je odsouzena stát se jen zásobárnou stavebního materiálu pro široké okolí.
I dnes se staví podle baroka
Spolek pro záchranu Mariánské Týnice v čele s respektovaným architektem Hanušem Zápalem se činil, co mohl. Postaral se o provizorní zastřešení kostela a věnoval se opravování ambitů, ale na zásadní rekonstrukci neměl ani prostředky, ani síly.
Areál bývalého cisterciáckého proboštství je ale od roku 1952 sídlem Muzeum a galerie severního Plzeňska, a také jeho zásluhou tu mezi roky 1993-2021 probíhala rozsáhlá stavební obnova.
Ta vyvrcholila dostavbou východního ambitu přesně tak, jak si ve své době představoval Jan Blažej Santini. Východní ambit kopíruje podobu ambitu západního. Nacházejí se v něm tři chodby a jeho čtyři kaple jsou vyzdobeny barokizujícími malbami.
Dostavba získala titul Stavba roku Plzeňského kraje v roce 2020 s důrazem na příkladné řemeslné a výtvarné řešení.
Návrat o sto let zpátky
Muzeum nabízí prohlídky areálu a pro své návštěvníky připravilo dva okruhy.
První nás zavede do kostela Zvěstování Panny Marie i do západního a východního ambitu a nabídne také dvě expozice nazvané 100 let obnovy Mariánské Týnice a Baroko a jeho svět.
Druhá z nich připomene nejen odkaz Jana Blažeje Santiniho a jeho vliv na českou, především pak západočeskou architekturu.
Využívá přitom poznatků místního řeholníka, zeměměřiče a kartografa přelomu 17. a 18. století Johanna Georga Vogta, který přímo ve zdejším klášteře pobýval
Přijeďte i na koncert!
Milovníci historie si ale přijdou na své i při procházce druhou trasou, která zamíří do bývalého proboštství s výstavami o historii obce, o mariánském kultu i o celé oblasti severního Plzeňska.
Nevynechají ani refektář, který se v moderní době proměnil ve výstavní sál. Ti, kdo zavítají do Mariánské Týnice, možná budou mít štěstí a přijedou zrovna ve chvíli konání některé z mnoha kulturních akcí – koncertů, divadelních představení atd.