Domů     Štramberk: Malebné město ve stínu Trúby
Štramberk: Malebné město ve stínu Trúby

Je toho hodně, co nás napadne při vyslovení jména Štramberk – bohatá historie, cenné architektonické památky, stále živé lidové tradice… V tomto malebném moravském městě je ale pořád možné objevovat něco nového a zajímavého.

Historické jádro Štramberka je díky své bohaté historii i cenným památkám městskou památkovou rezervací. Tvoří ji měšťanské domy, obehnané hradbami v okolí svažitého náměstí.

Roubená stavení na svazích pak činí ze Štramberka jedno z nejmalebnějších měst celého Moravskoslezského kraje. Za prohlídku stojí také barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na náměstí.

Postaven byl na počátku 18. století, svou věž ale dostal až na počátku století dvacátého. Před šesti lety byla dokončena celková oprava kostela včetně restaurování ciferníků věžních hodin. Historicky cenný je také interiér.

Hlavní oltář pochází z roku 1781, varhany ze stejného období jsou ale dnes už nahrazeny modernějším nástrojem. Z kostela zní čtveřice zvonů.

Amfiteátr pod zvonicí

Zvonění ovšem patří i k další štramberské památce – zvonici kostela sv. Bartoloměje, pozůstatku původního farního kostela ze 14. století. Kostel byl sice v roce 1782 zbořen, ale Stará věž, jak se jí také říká, zůstala zachována.

Patrová hranolová věž, propojená s hradbami, skrývá v nice ve své severovýchodní zdi kamennou plastiku madony s Ježíškem z roku 1738. Současnost pak reprezentuje amfiteátr vybudovaný pod věží, kde se pořádají koncerty a historická divadelní představení.

I Štramberk má Zlatou uličku

Zajímavostí štramberské památkové rezervace jsou také roubené studny, například ta, která stojí před domem č. 105 z konce 18. století v Jaroňkově ulici, přezdívané někdy také „štramberská Zlatá ulička“. Studna má jehlanovou střechu, krytou šindelem.

Další kulturní památka, dřevěná studna s rumpálem a sedlovou stříškou, pak stojí v oblasti bývalých městských jatek v ulici Zauličí. A pokud se nám nebude chtít z malebné Jaroňkovy ulice, pak se můžeme zastavit u pískovcové sochy Jana Nepomuckého.

Dílo lidového umělce z 19. století, stojící proti domu č. 108, je kulturní památkou.

Občané rozebírají hrad

Nejznámější dominantou Štramberka je stejnojmenný hrad, tyčící se nad městem. Pochází z počátku 14. století, pyšný na něj byl rod Benešovců nebo Žerotínů, posléze se ho ujali jezuité.

Po zrušení jejich řádu byl ale hrad po téměř pěti stech letech existence opuštěn, část zdiva se zřítila, a pro místní občany se tak hrad stal zdrojem stavebního materiálu.

Stavební úpravy, prováděné na počátku 20. století, sice hradu dodaly nové budovy, ale přitom poničily cenné pozůstatky původního areálu. Hrad ovšem i dnes stojí za prohlídku, i když se z něj zachovalo jen několik mohutných hradebních zdí.

Bojuje se nad hladomornou

Nejzachovalejší je ovšem rekonstruovaná hradní věž neboli bergfit, které se odnepaměti říká Trúba. Je vysoká 40 metrů a vede na ni tříramenné dřevěné schodiště, které končí na vysunutém dřevěném vyhlídkovém ochozu, položeném na 32 kamenných krakorcích.

Z něj se pokocháme nejen výhledem na celý Štramberk, ale dohlédneme až do Beskyd. Věž je vyzděna z lomového kamene a bývala obklopena vysokou zdí, takže se do ní vstupovalo z paláce po krytém můstku ve výšce deseti metrů.

Průměr Trúby je téměř deset metrů, ale uvnitř zase tolik prostoru není, protože zdi jsou až 3,5 metru silné. V nejnižším podlaží bývala hladomorna a do dalších pater se vcházelo pouze po žebřících.

Obránci hradu byli připraveni bránit Štramberk až ve výšce 24 metrů, kde měli připravené úzké střílny.

180 schodů jako galerie

Areál hradu je po celý rok volně přístupný, pro výstup po 180 schodech na Trúbu si ovšem budeme muset zakoupit vstupenku za 100 korun.

Cestou vzhůru si zato můžeme prohlédnout expozici Cesta do paměti Štramberské Trúby, tvořenou patnácti osvětlenými informačními panely s fotografiemi a historickými příběhy. Zatímco z hradu samotného příliš mnoho nezbylo, místo vůbec není pusté.

Občerstvit se tu můžeme v turistické chatě Dr. Hrstky z roku 1925 a v sousední rekonstruované Jaroňkově útulně s dobově vyzdobeným interiérem najdeme prodejnu výrobků lidových řemesel.

Dlouhá křížová cesta

V dobách, kdy byl Štramberk jezuitský, se zrodila tradice pouti na nedaleký vrch Kotouč. Poprvé se takto křesťané vydali na cestu v roce 1660, aby si připomněli více než čtyři století staré vítězství nad mongolským vojskem.

Na Kotouč od těch dob vede křížová cesta, která patří se svou délkou 8,5 kilometru k nejdelším v republice. Původně měla 14 zastavení – dvanáct zděných kapliček, kapli svatého Jana Křtitele a Boží hrob v jeskyni Čertova díra na Kotouči.

Pokud ale budeme chtít křížovou cestou projít, budeme muset začít ne ve Štramberku, ale v Novém Jičíně – první kapli najdeme na konci Slezské ulice nedaleko hřbitova. Cesta nás ale ke Štramberku přece jen přivede.

Křížová cesta byla obnovena právě před deseti lety, ale bohužel není dokončená, protože na vrch Kotouč se stal místem lámání vápence a poslední část cesty tak zmizela v nenávratnu. Chybějící kaple tak byly nahrazeny alespoň dřevěnými kříži.

Jen ve Štramberku mají uši

Už první poutníci na Kotouč tradičně ochutnávali místní specialitu – „štramberské uši“.

Pochoutka z perníkového těsta se také váže k vítězství nad Mongoly v roce 1241. Podle legendy štramberští občané prokopali hráz rybníka a vytopili ležení mongolských dobyvatelů. V opuštěném táboře pak našli mnoho uší, které nájezdníci uřezávali svým obětem.

I přes krvavou historku, která stála u jejich zrodu, patří ale štramberské uši k vynikajícím dobrotám, a pokud je ve městě ochutnáme, můžeme si být jisti, že nikde jinde takovou příležitost nedostaneme.

Od roku 2000 totiž může obchodní značku Štramberské uši nést pouze cukrářský výrobek opravdu vyrobený ve Štramberku.

Štramberk z ptačí perspektivy

Poté, co jsme si přečetli o tolika krásách Štramberka, možná neuškodí prohlédnout si celé okolí z ptačí perspektivy. K tomu poslouží třeba rozhledna na Bílé hoře jen kousek nad městem.

Postavit tady rozhlednu se snažily celé generace občanů Štramberka i Kopřivnice, ale podařilo se to až v roce 2000 díky vybudování stavby, symbolizující svým tvarem strukturu DNA. Věž dosahuje výšky 43 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 26 metrů.

Pro stavbu bylo potřeba 520 tun betonu a 39 tun ocelových konstrukcí. Na vrchol vede schodiště se 134 ocelovými a 27 betonovými schody a z vyhlídky můžeme dohlédnout až do Ostravy či na vrcholy Jeseníků a Beskyd.

Vydat se k rozhledně ze Štramberka můžeme lesoparkem po modré turistické značce po pěšině zvané Sluneční cesta. Zhruba dvoukilometrová trasa začíná u sochy Panny Marie na konci Bělohorské uličky a najdeme podél ní zastavení se znameními zvěrokruhu.

Foto: Shutterstock
Předchozí článek
Další článek
Související články
Tolik fascinujících zákoutí jako v Adršpašsko-teplických skalách uvidí naše děti jen málokde. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem střední Evropy. Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí, takto jsou pojmenovaná místní skaliska v Adršpašsko-teplických skalách. Některá místa jsou přístupná pouze po žebřících. D
Severozápadně od Českých Budějovic se poblíž městečka Netolice nachází krásný renesanční zámek Kratochvíle. Jedná se o patrovou vilu, která byla dříve využívána jako lovecké letní sídlo a je výrazem okázalé velkorysosti předního velmože království Viléma z Rožmberka, který si ji koncem 16. století nechal postavit. Zámek je obklopený vodním příkopem, renesanční zahradou a okolními lesy, rybníky a
Ať už sem vystoupáme severním, nebo jižním schodištěm, nebo využijeme unikátního výtahu, čeká nás na Chlumku nejen výjimečná architektonická a církevní památka, ale také překvapivě daleký výhled do okolní krajiny. Baronka Marie Maxmiliana Slavatová z Chlumu a Košumberka neměla ve druhé polovině 17. století jednoduchý život. Přišla o všechny děti, přežila prvního manžela a v druhém manželství byla
Hrad na skalnatém kopci nad Brnem se v polovině 13. století rozhodl založit moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II, aby posílil svou moc na Moravě a vytvořil důstojné sídlo pro panovníka. Jméno nebylo třeba dlouho vymýšlet, vždyť to, které nesl zdejší kopec Špilberk, vyhovovalo naprosto dokonale. Roli královského sídla pak však Špilberk nikdy příliš neplnil. Panovníci se tu za
Jeden z nejstarších hradů severozápadních Čech, Hasištejn, se nachází v Krušných horách a je proslulý pro svou klidnou a inspirativní atmosféru. Přestože je doporučován jako klidné místo, které je vhodné ke studiu, jeho historie je poměrně krvavá. V době svého největšího rozkvětu se Hasištejn podobá jakési malé akademii, a to proto, že téměř ke každému oboru studia se na hradě nacházejí sbírky.
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čtěte ušima
panidomu.cz
Čtěte ušima
Audiokniha šetří oči, zabírá minimum místa a může se stát vaším milým společníkem třeba při vaření nebo úklidu. Mnohem víc vtáhne do děje a rozvíjí fantazii. Co je audiokniha Jedná se o zvukovou podobu tištěné knihy, která nadchne i malé děti, zapřisáhlé nečtenáře, příznivce literatury s poškozením zraku nebo dyslektiky. Je to předčítaná verze klasické psané
Hledá Dana Batulková nového chlapa?
nasehvezdy.cz
Hledá Dana Batulková nového chlapa?
Vztah Dany Batulkové (67) ze seriálu Kamarádi budí poslední dobou velké otazníky. O divadelním režisérovi Ondřeji Zajícovi (55) totiž najednou není ani vidu, ani slechu. Herečka o něm alespoň občas
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
21stoleti.cz
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západníc
Tajné šifry mistra Michelangela: Sixtinská kaple je jich plná!
enigmaplus.cz
Tajné šifry mistra Michelangela: Sixtinská kaple je jich plná!
Renesanční génius Michelangelo se do historie nesmazatelně zapsal mimo jiné tím, že vymaloval strop Sixtinské kaple a na její oltářní stěně zvěčnil výjev Posledního soudu. Podle některých názorů v kap
Jak mohla vše zapomenout?
skutecnepribehy.cz
Jak mohla vše zapomenout?
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství.
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
epochalnisvet.cz
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.   Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti
Bramborová omeleta
tisicereceptu.cz
Bramborová omeleta
Další verze té nejlepší snídaňové klasiky. Suroviny 4 vejce 2 stroužky česneku uzenina kousek špeku 2 větší cibule sůl, pepř sladká paprika olej vařené brambory zmrazený hrášek zbytek
Marii Terezii vychovala Liška
historyplus.cz
Marii Terezii vychovala Liška
Budoucí panovnici Marii Terezii je teprve 11 let, když dostává novou vychovatelku. Dvorní dáma, které se říká Liška, ji bude provázet celým životem a možná má na osudy monarchie větší vliv než kdokoli jiný. Svým původem je hraběnka Karolina von Fuchs-Mollard (1675–1754) předurčena pohybovat se v nejvyšších kruzích habsburského dvora. Je dcerou viceprezidenta dvorské komory, starající
Útok z úplně jiné fronty: Tři války, které ovlivnily nemoci
epochaplus.cz
Útok z úplně jiné fronty: Tři války, které ovlivnily nemoci
Nepřítel se blíží a on sám doufá, až bude moci vyrazit k útoku. Po několika minutách skučí a vyjeveně zírá na krvácející ránu ve stehně. Okamžitě ho odnáší do polního lazaretu, kde rozhodnou o amputaci nohy. Netuší, že během operace se nakazí nemocí, která ho za pár dní pošle pod drn. Někdy prostě zasáhne vyšší moc
Zachraňte v létě svou barvu vlasů
nejsemsama.cz
Zachraňte v létě svou barvu vlasů
Znáte to. S velkou pýchou odcházíte z kadeřnictví s krásně sytou barvou. Jenomže žhnoucí sluníčko u vody je zabiják vlasového pigmentu. Zvláště v případě tmavých odstínů. Ale i na to jsou způsoby, díky nimž můžeme zkáze předejít. Pozor na chlor i mořskou vodu Slunce, zvlášť pokud jsou vlasy mokré po koupání, nebo dokonce od mořské soli či chloru, je jednoznačně tím, co nám může změnit
Nechte se unést kouzlem babího léta v Leogangu
iluxus.cz
Nechte se unést kouzlem babího léta v Leogangu
Leogang a okolní region Saalfelden Leogang patří dlouhodobě mezi nejatraktivnější destinace v rakouských Alpách – a právě podzim tu má své výsadní postavení. V době, kdy se krajina zbarví do odstínů z
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz