Navštívit vesničku Štěpánovice jen kousek severně od Klatov možná každého při výletu na Šumavu nenapadne. V okolí ale najdeme spoustu zajímavých turistických cílů a přímo v obci stojí stavba, která si pozornost určitě zaslouží. A kromě té pozornosti možná i zvláštní cenu za nezdolnost.

Pánové ze Štěpánovic si tvrz postavili v polovině 14. století a z dobových pramenů víme, že měla v přízemí dva pokoje a čtyři komory a v patře tři pokoje se dvěma komorami a třemi sýpkami.

Přes velkorysý prostor a výjimečný výhled do okolí z návrší v západní části vsi během dalšího století majitelé tvrz opustili, stavba pustla a zdálo se, že skončí jako ruina vhodná možná jako zásobárna stavebního kamene pro okolní obyvatele.

Vše pro splnění romantického snu

Tvrz se ale vzpamatovala. V roce 1730 byla upravena na sýpku, čímž si zajistila existenci na další dobu. Ale dvacátým stoletím už procházela jen tak tak a do nového tisíciletí vstupovala opět jako beznadějná troska.

Ale opět se našel někdo, kdo jí zajistil další život. V roce 2005 koupil zchátralý objekt nový majitel, znalec a milovník historie, a pustil se do nákladné rekonstrukce. Měl před očima její budoucí podobu, a tomu snu podřídil vše.

Už zdálky tvrz působí romanticky, protože je zčásti zapuštěná do svahu a obklopena mírně svažitou zahradou. Oprava si vyžádala nové krovy, zpevnění nárožních opěráků, vybudovat bylo třeba venkovní kryté schodiště.

Přestože renovační práce stále pokračovaly, už v roce 2010 se tvrz dočkala kolaudace a následně i zápisu do seznamu kulturních památek.

Herwart útočí ohněm a větrem

Osud ale připravil pro štěpánovickou tvrz ještě jedno protivenství. V říjnu 2017 zasáhla republiku i celou střední Evropu prudká bouře Herwart, která si celkem vyžádala jedenáct lidských životů.

Čerstvě opravenou budovu ve Štěpánovicích pohltily plameny, které byly vidět na několik kilometrů. Silný vítr totiž strhl jiskry z komína, od kterých se vzňala střešní konstrukce.

Na místě zasahovalo šest hasičských sborů z okolí, přesto požár zdevastoval střechu i nejvyšší patro. Bylo třeba postavit novou střechu, ale tvrz už je opět schovaná pod bobrovkami.

Interiér přístupný není, ale pohled na středověkou památku, která dokázala přežít tolik útrap, stojí za to i zvenčí.

Poustevník, který psal strašidelné romány

Jen čtyři kilometry západně od Klatov a sedm kilometrů od Štěpánovic najdeme přírodní památku Tupadelské skály. Se svou délkou 230 metrů představují výjimečný útvar tmavých buližníkových skal.

V roce 1784 si tu postavil poustevnu německý spisovatel hororových, rytířských a strašidelných románů Christian Heinrich Spiess, kterou doplnil o umělý hřbitov. Jeho melancholická díla se dobře prodávala, ale on všechny honoráře rozdával lidem v okolí.

Nejvyšší z fotogenických skal dosahují výšky až 15 metrů, kromě nich tu objevíme kamenná moře, skalní okno nebo mechový vodopád. Pokud máme dost sil, můžeme návštěvu skal spojit s absolvováním Spiessovy naučné stezky, vedoucí sem z Bezděkova. Má šest zastavení a je dlouhá 16 kilometrů.