Uprostřed pálavské krajiny se náhle vypínají k nebi zářivě bílé betonové bloky. Pod nimi se skrývá výjimečné muzeum připomínající dávné doby zdejšího kraje. Doby, kdy zde vládli lovci mamutů.

V období paleolitu vypadala krajina kolem dnešního Pavlova úplně jinak. Obydlená byla ale už tehdy. Moderní homo sapiens tu před 30 000 lety založil sídliště, jedno z nejvýznamnějších v celoevropském měřítku.

Toto období spadá do takzvané gravettienské kultury, která je sice pojmenována podle francouzského naleziště, ale má i podrobnější členění včetně staršího období zvaného pavlovien, jemuž dala jméno právě zdejší lokalita.

Archeologické nálezy z období lovců mamutů odhalily půdorysy sídlišť i ohnišť, zbytky pravěkých dílen, umělecké předměty či pozůstatky používaných nástrojů. Poskytly nejen pohled do paleolitické domácnosti, ale i kosterní pozůstatky lovených zvířat.

Muzeum skryté pod zemí

Už v roce 2003 vznikla myšlenka představit veřejnosti zdejší lokalitu a cenné nálezy v zajímavé expozici. Od nápadu byl k realizaci sice ještě pořádný kus práce, ale v roce 2016 se autoři projektu konečně dočkali slavnostního otevření.

Nově vybudované muzeum rozhodně nijak nenarušuje genius loci zdejší přírodně i archeologicky výjimečné oblasti. Budova je skryta pod zemí a viditelné jsou pouze zářivě bílé asymetrické světlíky, připomínající pálavské skály.

Výjimečná expozice zaujímá plochu více než 500 čtverečních metrů a kombinuje klasickou muzejní prezentaci s nejmodernější audiovizuální technikou.

Naučte se to, co uměl pračlověk!

Expozice představuje kamenné i kostěné nástroje, repliku dolnověstonického hrobu i umělecké předměty v čele se soškami venuší či plastikami zvířat.

Návštěvníci budou možná překvapeni, když se dozvědí o technologiích, které zde pravěcí obyvatelé zdejšího kraje užívali úplně poprvé. Objevovali totiž taje keramiky, tkaní látek či broušení kamene.

Unikátní částí výstavy je skládka mamutích kostí, která zůstala na stejném místě, kde byla archeology objevena.

V průběhu roku muzeum pořádá řadu doprovodných akcí a výstav.

Mezi ty pravidelné patří třeba Muzejní noc nebo Den dětí, v průběhu srpna a září můžeme ale navštívit i workshopy pravěkých technologií a od července do konce listopadu trvá dlouhodobá výstava Terra nostra: krajina, zvířata a lidé.

Procházka za Věstonickou venuší

Zájemci o archeologii nemusejí být po odchodu z Archeoparku Pavlov smutní, že už je žádné další zážitky nečekají. Mohou se totiž vydat po nově vybudované archeostezce mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi.

Je dlouhá 3,5 kilometru a provede turisty pěti nejvýznamnějšími archeologickými lokalitami lovců mamutů v oblasti.

Nevynechá ani míso, kde byla v roce 1925 nalezena slavná Věstonická venuše, tedy lokalitu Dolní Věstonice I., ale nahlédnout můžeme i do dalších míst.

Třeba do lokality Dolní Věstonice II známé především objevem společného hrobu tří mladých lidí označovaného v odborném světě jako dolnověstonický trojhrob.