Za jeden z nevšedních symbolů italské Sardinie jsou považovány megalitické kamenné věže, jejichž výstavba podle archeologů započala přibližně okolo roku 1800 před naším letopočtem, tedy v době bronzové. Věže, nazývané nuraghi, jsou dílem nuragské civilizace, která Sardinii obývala přibližně až do 2. století našeho letopočtu.
Jejich pojmenování vychází ze slova „nurra“, jež ve volném překladu zna
První kamenný hrad, který u nás nezakládá panovník, vzniká ve 2. polovině 12. století v Roudnici nad Labem. Románskou stavbu, z níž už toho dnes moc nezbylo, budují pražští biskupové. Později se mění v barokní zámek.
Původní palác měl kulaté věže, což napovídá, že se stavitel výrazně inspiroval přestavbou Pražského hradu z 30. let 12. století, kterou provedl český kníže Soběslav I. (1090–1140)
Jen málokdo nikdy neslyšel o fascinujících obřích obrazcích, pokrývajících náhorní planinu Nazca v jihoamerickém Peru. Prakticky od svého nálezu vzbuzují spoustu otázek. Na některé již odpovědi známe, ovšem důvod, proč je dávní indiáni vytvořili, je stále záhadou. S jakými teoriemi, vysvětlujícími vznik těchto unikátních linií, vědci a jiní badatelé přišli?
Planina Nazca je pouštní oblastí o rozl
Ve středním Mexiku na okraji města Tulancingo stojí pyramida Huapalcalco, která od svého objevení v 50. letech 20. století stále přitahuje pozornost archeologů i odborníků na předkolumbovské civilizace, neboť si svá tajemství stále pevně střeží.
Je sice nejmenší mexickou pyramidou, ale zároveň se stále neví, kdo a proč ji vlastně postavil.
Podle odborné analýzy vznikla přibližně okolo roku 800
Říká se mu Rapa Nui, Velká země, a je druhým nejodlehlejším obývaným ostrovem naší planety. Méně známý název se kasá označením Te Pito O Te Henua, Pupek světa.
Další, poetičtější jména tohoto kusu pevniny v Jižním Pacifiku, jsou Mata Ki Te Rangi, tedy Oči, které hledí do nebes, a také Hiti Ai Rangi, Kraj nebes. Ze všeho nejvíc však Velikonoční ostrov zůstává krajem záhad.
Kdysi tu skutečně zaží
Radhošť v Moravskoslezských Beskydech láká na řadu turistických cílů. Ovšem to největší tajemství se možná nachází v jejím podzemí. Poznejte záhady zdejší historie.
Na vršku moravské hory Radhošť prý v předkřesťanských dobách stojí socha pohanského boha hojnosti, slunce a úrody, Radegasta. Pak ale na Velkou Moravu přicházejí kazatelé Cyril (826 – 869) a Metoděj (815 – 885) a pohanské symboly jso
Můžete na ni narazit cestou do Kutné Hory. Obec Libenice je spolu se svým okolím spojována s jedněmi z nejslavnějších archeologických nálezů u nás. Místo si pro jeho zvláštní sílu možná kdysi vybrali Keltové a vystavěli zde svou svatyni.
V roce 1981 je v blízkosti obce Libenice odkryto 30 objektů a řada keramických artefaktů pocházejících z období 5. - 1. století př. n. l. Dále pak pec původem z
Nápis nad vchodem do budovy neunikl v 16. století pozornosti portugalského cestovatele Benta de Goese ani jeho předchůdce, portugalského zeměpisce Jana de Barrose.
Nejen oni, ale ani nikdo z jejich současníků nedokázal text přečíst. Bento de Goes nevšední zážitek následně popsal ve své kronice: „V srdci země leží pevnost, vybudovaná z velkých těžkých kamenů. Podivuhodně pevné zdivo vypadá zvnitř
Podle pověsti přišla do Říma za králem Luciem Tarquiniem Superbem, jenž žil přibližně v letech 534–495 př. n. l., neznámá stařena a nabídla mu ke koupi devět knih za cenu tří set kusů zlata. Knihy mu měly odhalit budoucnost světa.
Králi se však cena zdála vysoká, a tak stařenu odmítl. Po několika týdnech za ním přišla opět a nabídla mu za stejnou cenu šest knih. I to však bylo pro krále neakcept
Egyptské pyramidy v Gíze, visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, rhódský kolos a maják na ostrově Faru. Tyto starodávné divy světa, z nichž se dochovaly jen pyramidy, jsou všeobecně známé. Avšak existují i jiné výběry divů světa...
Dne 7. 7. 2007 v sedm hodin večer světového času bylo v Lisabonu vyhlášeno sedm nových divů světa. P