Z poklidné hladiny Vltavy vystupuje tmavá skála tak náhle, jako by sem ani nepatřila. Jde o pražský Vyšehrad, jenž snad kdysi býval významným sídlem přemyslovského státu a také dějištěm starých českých pověstí. Přeměna vrchu na pevnost během druhé poloviny 17. století setřela jeho původní podobu, ale ne všechna jeho tajemství. Některá z nich se mají nacházet v nitru Vyšehradské skály.
Patří me
Na jihu Čech se nachází malá obec Dobrá Voda, kam každoročně o Velikonocích míří zástupy poutníků. O zdejším prameni se už před stovkami let šířily neuvěřitelné legendy.
Minerální pramen vyvěrající v oblasti Dobré Vody u Českých Budějovic, měl pověst zázračné vody už od 17. století. Píše se rok 1629 a manželka českobudějovického purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu, Dorota, je smrtelně nemocná
Kdo se rád bojí, musí zamířit na bohnický hřbitov. Je místem, kde odpočívají pacienti bohnické léčebny, především pak oblastí s údajně nejnegativnější energií v celé České republice.
Kdo sem v noci vyrazí, toho prý popadnou křeče, bolesti v zádech, záchvaty zimy a podobně. Historie hřbitova započala jeho založením v roce 1906. Do roku 1966, kdy přestal fungovat, zde bylo pohřbeno téměř 5000 pac
Jedním z nejmagičtějších míst hlavního města je rozhodně Vyšehrad. Kromě nádherné baziliky svatého Petra a Pavla, jež tvoří místní dominantu, zde nalezneme také sochu věštící kněžny Libuše a rovněž také takzvaný Čertův sloup…
Nachází se zde už od roku 1888. Jeho jednotlivé kusy jsou 160 až 240 centimetrů dlouhé. Nejzajímavější na tomto sloupu však je, že původ kamenů není jednoznačně prokázán.
Kamenné válce stojící za kostelem sv. Petra a Pavla, na jihozápadním konci Karlachových sadů v pražském vyšehradském areálu budí otázky. Kde se tento prastarý objekt vlastně vzal. A proč se mu říká Čertův sloup?
Podle českého učence Bohuslava Balbína (1621–1688) byl sloup původně pohanským menhirem, kolem kterého se odehrávaly různé obřady na usmiřování slovanských bohů. Později byl ale na jeho
Světovým unikátem je takzvaná židovská Praha, čtvrť Josefov. Ta je opředena bezpočtem záhad a pověstí, z nichž nejznámější je nejspíše ta o Golemovi.
Ovšem ta verze, jíž známe všichni nejlépe – tedy z werichovské pohádky Císařův pekař a Pekařův císař – původní židovské pověsti příliš neodpovídá. Židovský rabi Löw měl Golema vytvořit z hlíny a dát mu jméno Josille (Josef). Golem měl chránit Židy př
V Praze na návrší zvaném Větrov, dnes v Apolinářské ulici č. 446, stávala již od 13. století hospoda. Šlo o nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem.
Původně se hospoda nazývala Na vinici. Jak napovídá název ulice, byla v blízkosti kostela sv. Apolináře. Ale také byla místem, kterému se po setmění slušní lidé vyhýbali.
Tato oblast proslula řadou přepadení, násilností i vražd. Hosp
V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá!
Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s
O místech s pohnutým osudem, kde zemřelo větší množství lidí, se tvrdí, že je tam energie dávné tragédie stále cítit a někdy se dost znatelně projevuje. To je také případ chodeb Rabštejna, kudy prý dodnes bloudí duše mrtvých vězňů.
Historie továrny Rabštejn v obci Janská v Českém Švýcarsku začíná vlastně už v polovině 16. století, kdy tu vznikají přádelny bavlny. A ne ledajaké! Technologicky by
Obec Horní Police nedaleko České Lípy patří k místům, která proslula zázraky. K tamnímu kostelu se vážou dokonce desítky případů zázračného uzdravení, které má mít na svědomí sama Panna Maria. Vítejte na místě, kde máte nebe doslova na dosah…
V jednom domku v hornickém městě Krupky (asi 5 km severně od Teplic) panuje ticho a smutek. Osmadvacetiletá Alžběta Bretschnerová onemocněla a nyní leží na