K pravoslavnému chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech pohodlně dojdeme za pár minut od kolonády, i když to bude trochu do kopečka. Spatřit na vlastní oči tuhle nevšední stavbu ale rozhodně strojí za trochu námahy.
V Karlových Varech si vždycky dávala dostaveníčko početná ruská lázeňská komunita, a tak bylo jasné, že zřízení pravoslavné modlitebny na sebe nenechá dlouho čekat.
Už v roce 1862 byla zahájena sbírka příspěvků na výstavbu nového chrámu, který se měl stát prvním svého druhu na území tehdejšího Rakouska-Uherska.
Vybrat dostatek prostředků se tenkrát ještě nepodařilo a věřící si tak prozatím museli vystačit s takzvaným domovním chrámem – pronajatým prostorem v grandhotelu Pupp, který však jako chrám fungoval pouze v lázeňské sezoně a po jejím skončení bylo třeba vnitřní vybavení rozebrat.
Opakovaná sbírka už byla mnohem úspěšnější, nejspíš proto, že se konala v roce 1872,v době oslav dvoustého výročí narození cara Petra Velikého.
Přesto se pravoslavná církev dočkala položení základního kamene až v létě 1893. Pak už ale nový chrám rostl rychle a za pět let mohl být slavnostně otevřen.
Car, který stavěl Karlovy Vary
Místo pro svatostánek bylo vybráno v nově vznikající luxusní vilové čtvrti na západě města, které se tehdy říkalo Westend. Pro stavbu byl zvolen půdorys řeckého kříže se všemi čtyřmi rameny stejně dlouhými.
Chrám vysoký 40 metrů se nechal inspirovat byzantsko-staroruským chrámem v Ostankinu u Moskvy. Už zdálky zaujme pěti pozlacenými kopulemi působícími v našich krajích výjimečně a exoticky.
Za zmínku rozhodně stojí i bohaté vnitřní vybavení, které svými dary pomáhali zajistit bohatí ruští klienti zdejších lázeňským domů.
Chloubou chrámu je především majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců, který rozděluje vnitřní prostor a byl původně vyroben pro Světovou výstavu v Paříži roku 1900. Návštěvník by také určitě neměl minout ani bronzový reliéf Petra Velikého, dílo karlovarského sochaře Maxe Hillera zapuštěné ve zdi terasy schodiště proti Sadové ulici a připomínající carův pobyt v Karlových Varech v roce 1711. Car tenkrát během své první návštěvy města nezůstal nic dlužen své pověsti fyzicky zdatného muže a celý den například ochotně pomáhal zedníkům při stavbě zdejšího domu U Páva. Právě při této činnosti ho plastika ve chrámu zachycuje.
Holubi na zlatém bidýlku
Chrám sv. Petra a Pavla, kterému se v Karlových Varech někdy říká také ruský kostel, je nejstarším a také nejvýznamnějším pravoslavným chrámem u nás. Ne vždy v historii byl tak krásný jako při svém dokončení nebo dnes po náročné rekonstrukci.
V roce 1916 přišel o pozlacenou měď z kupolí a o zvony, které byly zrekvírovány pro válečné účely. Za druhé světové války dokonce chrám nějakou dobu sloužil jako skladiště.
První větší rekonstrukce chrámu proběhla už v průběhu 80. let minulého století, ale náležité obnovy se chrám sv. Petra a Pavla dočkal až v letech 2013-2015. O odbornou obnovu vzácných ikon v interiéru se postarali restaurátoři specialisté z Ruska.
Opravit bylo ale třeba také dřevěné konstrukce, poškozené až z osmdesáti procent, a také obnovit zlacení kopulí.
Na měděný podklad se speciální hmotou lepily tenké plátky čtyřiadvacetikarátového zlata o rozměrech 8×8 centimetrů, kterých na pětici kopulí padlo neuvěřitelných šedesát tisíc. Tahle oprava ovšem není na věčné časy.
Odborníci tvrdí, že zlato na kopulích vydrží maximálně třicet let, než ho poškrábou holubi.
Krása zalitá novým světlem
Také oprava barevné fasády nebyla právě jednoduchá. Bylo totiž třeba nejprve odstranit všechny vrstvy nashromážděné během předešlých oprav a teprve potom opatřit zdi speciálním nátěrem umožňujícím zdivu dýchat.
Podařilo se také zcela obnovit vnější nasvícení chrámu a příjemnou novinku přinesl nový systém vytápění a instalace dvojitých oken. Náklady na rekonstrukci nakonec přesáhly 80 milionů korun.
Slavnostního znovuvysvěcení chrámu se pak v roce 2015 zúčastnili nejvýznamnější představitelé pravoslavné církve z celé Evropy. Přijít obdivovat krásnou architekturu a výzdobu chrámu můžeme přijít i my. Otevřeno je denně od 9 do 18 hodin.