Z poklidné hladiny Vltavy vystupuje tmavá skála tak náhle, jako by sem ani nepatřila. Jde o pražský Vyšehrad, jenž snad kdysi býval významným sídlem přemyslovského státu a také dějištěm starých českých pověstí.

Přeměna vrchu na pevnost během druhé poloviny 17. století setřela jeho původní podobu, ale ne všechna jeho tajemství. Některá z nich se mají nacházet v nitru Vyšehradské skály.

Patří mezi ně i rozsáhlá jeskyně s pokladem?

Četné legendy vyprávějí, že se v břidlicové skále nacházejí obrovské podzemní prostory, zaplněné poklady nedozírné ceny. Údajně je zde také jezero s léčivou vodou, do kterého se prý chodila koupat bájná kněžna Libuše.

Pověsti se ale rozcházejí v popisu, zda se jedná o výtvor přírody, nebo lidských rukou. „Nejstarší jsou z dob Libuše, která nechala pod Vyšehradem vybudovat rozsáhlé jeskyně. Některé z nich sloužily jako pokladnice, jiné jako úkryt v nebezpečí.

Libuše prý pod zemí vybudovala celé město, vchod do něj nechala zakrýt, protože je zároveň jejím hrobem,“ píše například Pavel Růt (*1967) ve své knize Pražské tajemno.

Během následujících staletí zde vznikají další chodby, ale Libušina jeskyně zůstává nejtajemnější z nich. Proč dosud nebyla objevena?

POKLAD NESMÍRNÉ CENY

V dobách vlády kněžny Libuše je v Čechách hojnost zlata i stříbra. „Lidé nacházeli ležet pruty zlata volně v lese,“ zmiňují se dochované pověsti.

Ve zlatých dolech u Jílového má být vykután tak velký valoun zlata, že jeho zvednutí dá zabrat i dvěma silným chlapům! Libuše prý nechává všechny cennosti svážet na Vyšehrad, kde je schovává v hlubokém sklepení.

Součástí jejího pokladu je údajně i stříbrný kůň, který bájnému knížeti Neklanovi věnovali horníci z Lipnice. Je skutečně možné, že se někde na Vyšehradě stále ukrývá takový poklad?

V minulosti prošla skála nad Vltavou několika rozsáhlými proměnami. K té největší dochází ve druhé polovině 17. století, kdy je zde postavena pevnost. Její součástí je také rozsáhlé podzemí, sloužící k obranným účelům.

Zasypáním sklepů zbořených domů pak vznikají další prostory, které na odborný průzkum teprve čekají. Proč ale při těchto stavebních úpravách není nalezen vstup do Libušiny jeskyně? Jde snad skutečně jen o legendu?

Naděje na její objevení přitom prý stále existuje! Některá místa, zejména směrem k Vltavě, ještě nebyla prozkoumána.

„Před Vyšehradským tunelem u bývalého přívozu přes Vltavu, za sklepem z přední polovice odbourané bývalé kanovnické residence, byla značně velká a vysoká podzemní místnost, dokonce i se studánkou dobré pitné vody uprostřed,“ zmiňuje se v roce 1939 spisovatel Edgar T. Havránek o jeskyni kdesi u pražské vily Divina. Jsme tedy na správné stopě?

JE JESKYNĚ U TUNELU?

Také další domy stojící u Vyšehradského tunelu prý mají ve své blízkosti vstupy do podzemních prostor. V minulosti sloužily jako spíže a v případě ohrožení i jako úkryt. A některé z nich jsou opravdu velké.

„Dále ke středu Prahy se při bourání domů pod strání, v zazděném oblouku na způsob vrátek, také objevil svého času vchod do tajuplného podzemí úzkou chodbičkou, která vedla do okrouhlé sluje vydlabané ve skále, dosti prostorné, v jejímž sousedství je prý dosud ještě jedna taková ,kaple‘,“ popisuje Havránek.

Může být vstup právě v těchto místech? Mnoho lidí doufalo, že k jejímu objevu dojde při ražení Vyšehradského tunelu na začátku 20. století. Jejich naděje ale zůstaly nenaplněny.

Naštěstí je ve hře stále ještě mnoho možností, například zřícenina Libušiny lázně na skále nad Vltavou. Potvrdí se jednou pravdivost starých legend?

Jan Zeman