Kdysi slavná historie děčínského sídla málem úplně zmizela kvůli desetiletím stráveným v obležení armády.
Dnes ale opět připomíná vznešené a slavné hosty, kteří se procházeli jeho komnatami, ať už šlo o rakouského císaře Františka Josefa I., nebo skladatele Fryderika Chopina.
Kde se nachází?: v Děčíně, Ústecký kraj
GPS souřadnice: 50°46’44,45″N, 14°12’33,07″E
Web: www.zamekdecin.cz
Skoro šedesát let byl děčínský zámek v podstatě odříznutý od světa. Jeho těžká brána byla zavřená pro kohokoli nepovolaného, neboť celý areál sloužil vojákům. Od třicátých let minulého století se v impozantním areálu vystřídalo hned několik armád.
Od české přes německou až po tu ruskou. Když pak na začátku devadesátých let poslední uniforma zámek opustila, ukázalo se, kolik je toho potřeba udělat, aby bylo možné ceněnou památku zachránit.
Nakonec se to povedlo a jedinečné barokní sídlo opět zdobí Děčín stejně jako před staletími.
Prastaré základy
Skála nad soutokem Labe a Ploučnice byla svědkem opravdu dávné historie, vždyť první hradiště tu stálo už někdy před tisícem let a postupně se pak proměnilo na velký královský hrad, který připadl mocnému rodu Vartenberků.
Přímo v Děčíně se pak narodil Zikmund I. z Vartenberka, který v 15. století proslul svým pokrytectvím, když se za husitských válek dokázal střídavě přidat k oběma válčícím stranám. Dlouho mu to bylo ku prospěchu a získal tak také značné bohatství.
To ovšem vzbudilo rozhořčení a také závist ostatních šlechticů. Aby se ho zbavili, podali novému králi Albrechtovi falešné informace o tom, že vlivný Zikmund proti němu chystá spiknutí.
Zikmund skončil v žaláři a kdysi obávaný politik pak pár měsíců po svém zatčení zemřel potupně hlady v hladomorně jindřichohradeckého hradu.
Sídlo Thun-Hohensteinů
Za svou současnou podobu ovšem vděčí zámek poslednímu mocnému rodu, který se usadil na skalnatém výběžku nad soutokem řek.
Hraběcímu rodu Thun-Hohensteinů patřilo panství dlouhá tři staletí, a proto není divu, že si jej přizpůsobili svým představám a původní hrad přestavěli ve velký a luxusní zámek.
Už v 17. století nechali při první přestavbě vybudovat takzvanou Dlouhou jízdu, tedy skoro 300 metrů dlouhou příjezdovou cestu do zámku vytesanou ve skále.
Na skalní terase byla pak hned vedle příjezdové cesty vybudována takzvaná růžová zahrada s barokním rosariem. Na druhé straně pak vyrostla barokní jízdárna pro ustájení skoro dvou tuctů koní. Už o sto let později se ale dočkal další významné přestavby.
Starší gotické a renesanční paláce byly strženy a nové zarovnány do stejné výše a vyzdobeny jednotnou fasádou. Na straně k řece pak vyrostla štíhlá hodinová věž.
Panovníci i umělci
Přestavěný zámek pak hostil celou řadu velmi prominentních hostů – jeho majitelé totiž zastávali důležité a vysoké úřady. Franz Thun byl například dvakrát místodržitelem v Čechách a byl dokonce předsedou rakouské vlády.
Roku 1854 se proto v Děčíně konal třeba diplomatický kongres panovníků, kam dorazili panovníci Rakouska – František Josef I., Pruska – Bedřich Vilém IV. a Saska – Bedřich August II. Častým hostem na zámku byl i následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d’Este, který byl dokonce s děčínskými Thuny spřízněn.
Po sarajevském atentátu pak byly na děčínském zámku vychovávány i jeho osiřelé děti, Max, Ernst a Sophie. V zámeckých síních však bylo možné potkat i významné vědce a umělce. Thunové se setkávali s Josefem Dobrovským, Františkem Palackým či Josefem Mánesem.
Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku však byl hudební skladatel Fryderik Chopin, který zde pobýval v září roku 1835 a Děčínu věnoval i jeden svůj valčík.
Záchrana před zánikem
Když však Thunové zámek v roce 1932 prodali státu a do areálu se nastěhovali vojáci, období slávy skončilo. Kasárna tu vydržela celých šest desetiletí, a když vojáci odešli, bývalý lesk významného sídla nepřipomínalo vůbec nic.
Hlavní nábřeží sloužilo jako běžecký ovál, komnaty byly vymalovány budovatelskými hesly, nábytek zničený. Poté, co se začalo s opravami, se navíc zřítilo celé jihovýchodní nároží zámku.
I to se ale podařilo opravit a k osmdesátému výročí prodeje zámku státu byla dokončena i rekonstrukce hlavní zámecké budovy, která patří k největším v České republice.
Do původní podoby byly uvedeny i zahrady a jednotlivé zámecké komnaty, které byly zrekonstruovány podle dobových fotografií. Nyní patří děčínský zámek k největším turistickým lákadlům kraje.
Co nesmíte minout při návštěvě Zámku Děčín?
ZOO Děčín – Zoologická zahrada v Děčíně chová přibližně 450 kusů zvířat ve vícero než 150 druzích. Záměrem přitom není množství zvířat, ale chov vzácných a málo známých druhů, se kterými se v Česku jinde nesetkáte.
Zahrada patří k menším, nicméně díky lesnímu prostředí také k nejkrásnějším u nás.
Rozhledna Děčínský Sněžník – Rozhledna na Děčínském Sněžníku stojí na nejvyšší stolové hoře v České republice. Samotná věž měří 33 metrů a na otevřenou vyhlídkovou plošinu vede 153 schodů.
Z vrcholu je nádherný výhled na Lužické hory a Českosaské Švýcarsko. Pokud budete mít štěstí na počasí, můžete zahlédnout třeba Špičák, Sokolí vrch, Bukovou horu s vysílačem či Milešovku.
