Jako byste se ocitli v pohádkovém světě. Kolem dokola na vás shlížejí barevné domky s malebnými podloubími. Nikdo by nehádal, že patřily prostým měšťanům a nejsou součástí zámku, k němuž tento nevšední prostor bezprostředně přiléhá.
Plameny stoupající vysoko k nebi zachvátily roku 1530 starobylé město Telč. Nenasytný požár zničil většinu převážně dřevěných domů na náměstí od gotického kostela sv. Jakuba až po masné krámy, ušetřena nebyla ani radnice.
Většinu měst by taková katastrofa navždy odsoudila k úpadku a zapomnění. Lidé by se odstěhovali, obchod by ustrnul a urození představitelé obce by se rychle poohlíželi po jiném sídle.
Jenže Telč nejčernější den ve své historii překonala a dnes patří k nejúžasnějším památkám na našem území. Především díky Zachariáši z Hradce, muži, který tenkrát stál v čele telčského panství.
Odhodlal se k velkolepé přestavbě obce v renesančním stylu a zanechal tak dalším generacím unikátní kolekci staveb, která je dnes městskou památkovou rezervací a je zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Oslava s příliš velkým ohňostrojem
Přitom Telč ani předtím rozhodně nebyla nějakým bezvýznamným městečkem. Jeho část zvaná Staré město vznikla už ve 13. století, malebná obec se pak rozvíjela a stávala se centrem celého regionu.
Stál tu gotický hrad, získala právo pořádat trhy, právo hrdelní či neméně důležité právo várečné a vystavěla takřka nedobytné hradby. Samozřejmě nepanovaly vždycky slunné časy.
Jeden rozsáhlý požár přišel už na sklonku 14. století, o pár desítek let později město zdevastovali husité a život v Telči hodně poznamenala také tragická exploze na radnici roku 1499. Radní tehdy v suterénu uložili sud střelného prachu připraveného pro ohňostroj na obecní slavnost a jakýsi nešikovný lokaj se ve stejnou dobu vypravil do sklepa pro víno. Planoucí louč si odložil na vedlejší sud, v němž ovšem víno nebylo…
Skromné bydlení za skvostnou fasádou
Zachariáš z Hradce byl osvícený muž, který na opravách svého vyhořelého města nešetřil. Město dostalo vodovod a nemocnici, byly založeny rybníky, řemeslníci se začali organizovat do cechů.
Hodně úsilí věnoval opravě zámku, který za krátkou dobu proměnil v honosné reprezentační sídlo v renesančním slohu.
Pozval si k tomu osvědčené a zkušené italské stavitele, kteří se současně zapojili i do renovace náměstí a pomáhali měšťanům budovat z požárem zdevastovaných gotických příbytků nové úhledné renesanční domy, mnohem výstavnější než kdysi.
Měly už zpravidla v přízemí romantická podloubí, přibývaly bohatě zdobené barevné štíty a atiky. Většina majitelů zvolila podobné řešení – jednopatrový dům s navenek bohatým průčelím, ale podstatně skromnějším interiérem.
Z mázhausu čili hlavní přízemní síně určené především k provozování majitelova řemesla se vcházelo tunelem do dvora, odkud teprve vedl vstup do samotného domu.
Kolem komory v mezipatře se pak vstupovalo do patra, v němž byly zpravidla dvě obytné místnosti a další komora.
Míry si můžete ověřit na radnici
Památkové rezervace Telč si vážili dokonce i představitelé dob nedávno minulých, kteří jinak bez velkých cavyků budovali nevzhledné moderní panelové krabice v těsné blízkosti historických památek. V Telči se městské panoráma podařilo zachovat nedotčené.
Kromě zámku a úchvatného náměstí Zachariáše z Hradce Telč nabízí třeba vyhlídka z pozdně románské věže kostela sv. Ducha – nejstarší stavby na území Telče z poloviny 13. století.
Hranolová stavba z velikých kvádrů je vysoká 496 metrů a nahoru vede z vnější strany 97 dřevěných schodů. Velkou cenu má také Mariánský sloup z roku 1720 nebo farní kostel sv. Jakuba Staršího.
Ten pochází ze 14. století a patří k němu věž vysoká 60 metrů, na niž je možné vystoupat po 40 kamenných a 105 dřevěných schodech. Vyhlídka na město ovšem dá záhy na únavu zapomenout. Nad hlavami nám přitom budou viset dva vzácné zvony.
Jakub pochází z roku 1602, Marie je dokonce ještě o půl století starší. Na náměstí bychom neměli přehlédnout ani radnici s dokonalými renesančními liniemi a atikou zakončenou cimbuřím.
Vedle vstupních vrat si pozorný návštěvník povšimne železné míry s vyznačením délky jednoho sáhu i jednoho lokte a také značky nadmořské výšky města 522,5 metru.
Obdiv si zaslouží zdola i shora
Prostor náměstí zdobí také dvě kašny. jedna zobrazuje Siléna s Bakchem, ta starší pak svatou Markétu. Právě tato kašna původně z roku 1616 byla o století později přestavěna s odůvodněním, že svatá Markéta svými tvary nelahodí lidskému oku.
Zajímavostí města je také Telčský dům – expozici o historii a legendách města v jednom z nejlépe zachovalých domů na náměstí. Svého času získal cenu za nejlépe zrekonstruovanou historickou stavbu.
V něm si hodně užijí i děti, které potěší figurky postav z lidových pověstí nebo herna s vláčky. Za pěkného počasí stojí za to užít si i projížďku na loďce a nevšední pohled na město z hladiny rybníka.
Při krátkém výletu za město bychom pak neměli zapomenout na rozhlednu Oslednici, k níž nás dovede žlutá turistická trasa od nádraží.
Kovová konstrukce s ochozem ve výši 31 metrů je ovšem novodobá, postavena byla až roku 2000. Ale pohled na historické centrum Telče z ní stojí za to.
Pokud nám to nedošlo už při procházce pohádkovým náměstím, z výšky si rozhodně uvědomíme, jakou nevšední krásu tu dávní předkové dnešních obyvatel Telče dokázali vybudovat. Jednoho z velkých úspěchů se ale Telč dočkala až v době zcela nedávné.
Parlament totiž v roce 1995 udělil městu právo užívat vlastní vlajku. Na červeném podkladu září bílé, naležato orientované písmeno T .
Co nesmíte minout při návštěvě Telče?
Zámek Telč
Zámek patří mezi klenoty renesanční architektury a jeho interiéry se dochovaly ve skvělém stavu. Zámecký areál uzavírá užší stranu náměstí a jeho sgrafitová fasáda se odráží v hladině rybníka.
Prohlídky zahrnují především reprezentační prostory s kazetovými stropy, například Rytířský nebo Zlatý sál, a také kapli Všech svatých s mramorovým náhrobkem Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna. Zvenčí zaujme renesanční zahrada s arkádami a park se skleníkem.
Zavítat můžeme i do i historického podzemí patřícího ještě k původnímu gotickému hradu.
Telčské podzemí
Pod zem můžeme sestoupit také přímo z náměstí. Část středověkých sklepení a chodeb zpřístupněná v září 2014 je dlouhá 150 metrů a je pojata jako interaktivní multimediální expozice.
Na návštěvníky vybavené baterkami čekají projekce s animací vzniku telčských domů, akustická chodba, v níž zní hudba vzniklá v Telči a také telčské pověsti, interaktivní je i podlaha znázorňující proměny města v dějinách a dotykový stůl s databází všech exponátů, map a videí mohou ovládat sami návštěvníci. Podle legendy někde odtud vedla tajná chodba až na nedaleký hrad Roštejn.
