Romantické sídlo na Hluboké skrývá nejen přepychové sály s vyřezávaným obložením stěn, stylovým nábytkem a křišťálovými lustry, ale také stříbrnou pokladnici rodu Schwarzenbergů.

Vzácný poklad po dlouhých letech opustil zámecké trezory a rozhodně stojí za vidění.

Pokud vám romantické bílé cimbuří připomíná slavný anglický zámek Windsor, jste na správné stopě. Podobnost v tomto případě není čistě náhodná, byla přímo objednána u vídeňského architekta Františka Beera.

Šlechtický pár z rodu Schwarzenbergů totiž při zahraničních cestách toto sídlo natolik uhranulo, že chtěli něco podobného přestěhovat od Temže k Vltavě. Také v tomto případě můžeme navíc dodat – za vším hledej ženu.

Zámecký pán Jan Adolf II. poskytl svou pokladnici a jeho manželka Eleanor pak svůj vytříbený vkus a rozhodnost.

Vzpomínka na zlaté časy

Hluboká je dnes právem považovaná za nejkrásnější zámek u nás. Nebylo tomu ale tak vždy, třeba v padesátých letech jej odborníci považovali za důkaz úpadku šlechty, která se už jen shlíží v romantické minulosti.

Možná proto byl tento neogotický zámek v pohádce Pyšná princezna z roku 1952 sídlem nepřátelského Půlnočního království. Ideologii ale nechme stranou.

Kompletní přestavba z poloviny 19. století dodala luxusnímu sídlu Schwarzenbergů unikátní atmosféru a zámecké komnaty skrývají ty nejvybranější skvosty.

Stříbrný poklad

Jedním z těch největších lákadel je pak určitě stříbrný poklad Schwarzenbergů, který po dlouhých letech strávených v trezorech a náročné restauraci byl představen návštěvníkům zámku.

Nejcennějších částí sbírky, čítající více než sto předmětů, jsou renesanční a barokní poháry na víno zlatnických a stříbrnických mistrů. Jeden z nich navíc sloužil také k pobavení panstva.

Totiž ten z hostů, který byl na zámku poprvé, jej dostal plný vína a musel ho vypít až do dna. Vzhledem k jeho velikosti to nebylo nic pro slabé povahy. Poháry jsou navíc zdobeny nádherně vyvedenými zvířaty, ale také pravými špičáky jelenů či polodrahokamy.

Zvířecí motivy jsou na místě, zámek totiž sloužil jako lovecké sídlo, ze kterého vzácní hosté vyráželi na několikatýdenní hony. V takové podobě, jakou máte možnost vidět dnes, navíc nebyl ještě nikdy stříbrný poklad vystaven.

Ubytování jako v pohádce

Novinkou je také otevření třinácti z celkových třiceti hostinských pokojů na zámku. Ty po zabavení sídla Schwarzenbergům v roce 1939 čekal smutný osud. Po válce tyto luxusní apartmány sloužily jako skladiště a postupně chátraly.

Nyní se jim však podařilo vrátit původní lesk. Mezi náročně vyřezávaným obložením stěn, vzácnými indickými tisky na stěnách a cenným nábytkem je poznat ruka šlechtičny Eleanor, která interiéry pokojů nechala vybavit.

Dokazují to i dobové katalogy a účtenky, které se na zámku dochovaly dodnes.

Hosté na zámku měli k dispozici také potřebný servis, o jejich šaty se starala třeba zvláštní žehlírna a na zámku byl také ubytován řidič, který byl kdykoliv připraven hosty odvézt třeba do lázní v Karlových Varech.

Lodní můstek na zámku

Zvláštností je také pánský salon pojmenovaný Tegetthoff podle rakouského viceadmirála Wilhelma Tegetthoffa, jenž velel plachetnici Schwarzenberg.

V arkýři salonu, jehož okna jsou přímo v průčelí zámku, je totiž jako pozůstatek postaven lodní můstek, připomínající památku slavné rakouské lodi.

Neméně zajímavou návštěvu nabízí také novogotická jízdárna v zámeckém areálu, kde nyní sídlí Alšova jihočeská galerie.

Zblízka si tu můžete prohlédnout skvosty gotického umění, například velmi cenné sochy madon, a také obrazy nizozemských malířů z 16. až 18. století.

A rozhodně nevynechejte ani romantickou procházku po zámeckém parku vytvořeném v anglickém stylu, který je okouzlující v každém ročním období.

Dějiny skryté pod zemí

Komu by se zdálo, že šlechtické sídlo z 19. století je příliš nové a málo historické, neměl by se ukvapovat. Zámek v Hluboké byl totiž doslova vybudován na základech, které sahají do hluboké minulosti.

Gotická tvrz Froburg tu stála už ve 13. století a na jejím místě byl vybudován královský hrad, který ve své době patřil třeba Karlu IV. Po přestavbě na zámek tu pak sídlil třeba španělský generál Don Baltasar de Marradas.

Nakonec však Schwarzenbergové v roce 1840 povolali na tři stovky dělníků, aby původní sídlo zbořili a postavili nové, které můžeme obdivovat dnes.

Pokud vás zajímá, jak vůbec Hluboká získala své jméno, traduje se, že podle 120 metrů hluboké studny, která byla kdysi vyhloubena nedaleko původního hradu. Pro představu o její hloubce stačí vyšlapat 240 schodů na zámeckou věž a podívat se dolů. Do studny by se totiž zámecká věž vešla hned třikrát.

Foto: Shutterstock, (úvodní foto: Jižní Čechy)