Na hradě Bouzov, přestože jste tam třeba nikdy předtím nebyli, si můžete připadat jako na docela známém místě. Samozřejmě pouze v případě, že máte rádi filmové pohádky.

Protože zdejší romantická zákoutí vylepšila třeba seriál Arabela, pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo italskou sérii Princezna Fantaghiró.

Než se na Bouzov začali stěhovat filmaři, prožil hrad dlouhých sedm století vzestupů a pádů. Vznikl pravděpodobně už na konci 13. století, prvním doloženým majitelem byl jakýsi Búz z Bouzova.

Za třicetileté války sloužil hrad jako vězení pro švédské zajatce. Vlastníci z řad českých panských rodů se postupně měnili, až se v 18. století majetku ujal Řád německých rytířů. Těm pak Bouzov patřil až do roku 1939.

Slavnost padacích mostů

Během své existence prošel Bouzov jako většina středověkých pevností mnoha přestavbami.

Zpočátku byl menší, pak přibylo podhradí a největší proměnu zažil na konci 19. století, kdy byla velká část středověkých prostor zbourána a nahrazena poněkud romantičtější verzí s cimbuřími, arkýři, střílnami a chrliči.

Zároveň němečtí rytíři svezli do objektu mnoho vybavení včetně středověkých památek a když se příslušné předměty nedochovaly, nechali vyrobit na míru patřičné repliky. Dnes nabízí Bouzov celkem šest prohlídkových okruhů.

Procházet můžeme sloupovou síní, jídelnou velmistra řádu, knížecími pokoji, rytířským sálem, kapitulní nebo loveckou síní a nevynecháme ani nejcennější prostory v čele s novogotickou kaplí s gotickým oltářem a náhrobními kameny řádových mistrů ze 14. až 16. století.

Za prohlídku stojí i hradní zbrojnice v původním gotickém sálu staré části hradu. Speciální okruh se věnuje technickému zázemí hradu a jeho zásobování vodou či teplem. Do zázemí ovšem patří třeba i muzikantská komora a místnost pro kapelu či tajné schodiště.

Speciální trasa pak zavede návštěvníky i do hlásné věže s jedinečnou vyhlídkou na ochozu. Unikátní jsou také dva zdejší padací mosty a padací mříž.

Jsou totiž zcela funkční a provozu je můžeme spatřit při zvláštních příležitostech jako je zahájení a zakončení sezony nebo hradní jarmark.

Noční koncert bílé paní 

Pro turisty jsou připraveny také zajímavé kostýmované prohlídky nebo večerní procházky ztemnělým hradem. Ve sklepeních pak čeká expozice Draci a drakobijci věnovaná drakům v životní velikosti a hrdinným rytířům, kteří se nebáli se jim postavit.

Právě večerní prohlídka může být příležitostí pokusit se seznámit z bouzovskou bílou paní – tajemnou bytostí vznášející se nad zemí, která prý po nocích prochází komnatami, bouchá masivními dveřmi a někdy prý dokonce rozezní i klavír v hradní jídelně.

Pokud jsme vážili cestu na Bouzov, rozhodně bychom neměli vynechat areál věnovaný historii válečnictví v podhradí. Jeho dominantou je totiž světový unikát – dřevěná stavba Trojského koně vysoká 15 metrů.

Kůň z modřínového dřeva váží 40 tun a vešlo by se do něj 120 lidí, což už je slušná jednotka k dobývání hradu či města. Na bocích zvenčí si povšimneme rozměrných štítů.

Každý váží zhruba půl tuny a jsou důmyslně řešeny tak, že je možné je za nepříznivého počasí natočit před okna a proměnit v unikátní okenice. Vnitřní prostor je nečekaně rozlehlý a pořádají se v něm dokonce výstavy.

Do útrob koně se vstupuje po 52 schodech a návštěvníkům se naskytnou neopakovatelné výhledy – ušima mohou pozorovat hrad, očima zase městečko Bouzov. Ne nadarmo byl zdejší Trojský kůň oficiálně zařazen mezi české rozhledny.

Úvodní foto: Harold – Creative Commons – CC BY-SA 3.0