Tajemný hrad opředený mnoha pověstmi se vypíná na strmém srázu už více než sedm set let. Nikdy nebyl dobyt nepřáteli a dodnes jeho zdaleka viditelná silueta láká k návštěvě.

Podíváme-li se pozorně na zdaleka viditelnou siluetu kopce Házmburk se zříceninou hradu na jeho vrcholu, nejspíš nám bude jasné, proč byla tato středověká pevnost považována za nedobytnou a nikdy se nepřátelům její hradby nepodařilo prolomit.

Ostatně výhodná poloha lákala k osídlení v bezpečí už od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy už z období neolitu.

Jak si žije králův číšník

Kdy byl založen samotný hrad, to historikové prozatím úplně přesně rozhodnout nedokázali. Nejspíš v polovině 14. století, ale možná už na sklonku století předcházejícího.

Jisté je, že si ho za své sídlo zvolil rod Zajíců, jehož zakladatel Zbyněk Zajíc Zámořský byl docela významnou osobností, protože byl důvěrníkem Karla IV. a zastával funkci nejvyššího královského číšníka.

Svou nedobytnost hrad prokázal za husitských válek, kdy dvakrát odolal obležení. Postupně ale majitelé přece jen podlehli svodům pohodlnějšího bydlení na renesančně upraveném sídle v Budyni, a Házmburk začal pozvolna chátrat.

V období romantismu se stal předmětem obdivu významných umělců v čele s Karlem Hynkem Máchou nebo Svatoplukem Čechem.

Jeho rozpad ale pokračoval a vyvrcholil na konci 19. století, kdy se část kopce pod hradem dokonce několikrát zřítila a zavalila obec Klapý v podhradí. Poslední z těchto tragédií dokonce zničila 52 domů.

Dveře v přízemí se nestaví

Omezený prostor na vrcholu kopce vedl k tomu, že majitelé postupně zastavěli takřka každý volný metr. Dnes můžeme obdivovat především obě dochované věže.

Okrouhlá pětadvacetimetrová Černá věž získala své jméno díky materiálu, z něhož je vystavěna – tmavému bazanitu.

Hranolová Bílá věž s cimbuřím je ještě o metr vyšší a její jméno se vztahuje pro změnu vztahuje ke křídovému pískovci, který byl použit na stavbu její horní třetiny. Dnes je na ní vyhledávaná rozhledna, z níž je výhled do všech stran na desítky kilometrů.

Jádro hradu pak tvořily tři palácové budovy, všechny stejně jako obě věže ve své době z obranných důvodů přístupné pouze z úrovně prvního patra a vzájemně propojené dřevěnými můstky a pavlačemi.

Do dnešních dnů se pak u stěny jižního paláce dochovala také unikátní nádrž na vodu vyzděná z kvádrů.

Na víno se musí do sklepení

Jako každý správný středověký hrad i Házmburk je opředen mnoha pověstmi. Většina z nich je spojena s tajemnými chodbami a místnostmi vytesanými prý ve skále pod hradem. Skrytá sklepení jsou prý dodnes plná sudů vynikajícího vína.

A zapomenout nesmíme ani na poklad nedozírné ceny, který si tu v podzemí schovalo francouzské vojsko v době, kdy se vracelo domů z neúspěšného tažení do Ruska. Pokud bychom se poklad rozhodli hledat, musíme se rozhodnout, které nápovědě dáme přednost.

Podle některých pramenů byl ukryt na místě, kam v šest hodin navečer dopadal stín hrušně zasazené pod Černou věží.

Vyprávělo se ale také, že poklad vůbec není zakopán na hradě, ale na jediném místě v okolí, z něhož bylo současně vidět hrad a střechu nedaleké myslivny.

FOTO: PX FUEL