Domů     Soutěsky Kamenice: Vítejte na Konci světa
Soutěsky Kamenice: Vítejte na Konci světa
od 26.3.2021
1

Proplouváte mezi majestátními kamennými obry a nevíte, kam vlastně upírat pohled přednostně. Skalní soutěsky tyčící se nad říčkou Kamenicí v Českém Švýcarsku představují to nejcennější z celého národního parku.

Vytvořit turistickou atrakci v Českém Švýcarsku se příroda rozhodla už někdy před sto miliony let.

Pečlivě se starala o usazování písečných usazenin silných až několik set metrů na dně moře a když pak nechala vodu odtéct, sopečná činnost a eroze během třetihor už vykonala zbytek práce.

Až lidské oči ale v rozeklaných skalních průrvách dokázaly vidět romantiku, jaká jen obtížně hledá konkurenci.

Hazardní sázka prvních turistů

Zpočátku ale byly skalní soutěsky na řece Kamenici lidem spíš pro zlost. Byly obtížně přístupné a navíc vydat se do jediného kostela široko daleko znamenalo pro věřící z druhé strany pořádnou štrapáci, protože museli tu obrovskou díru v zemi složitě obcházet.

Ne nadarmo se pro místo, kde končily všechny stezky nebezpečným spádem do hlubin, ujalo označení Konec světa. Každý, kdo by se snad pokusil do neprobádaných končin proniknout, by byl nutně považován za šílence a hazardéra. Ale našli se i takoví.

V roce 1877 se pětice mladíků s nepříliš vyvinutým pudem sebezáchovy v hřenské hospodě U Zeleného stromu po pár žejdlících vsadila, že soutěskami řeky Kamenice projede na vorech.

Dali dohromady tři přibližně čtyři metry dlouhá improvizovaná plavidla a u Dolského mlýna se s nimi pustili do proudu.

Jízdu přežili a když se nakonec bez jediného škrábnutí vynořili u Hřenska, ani netušili, že právě nenápadně položili základ budoucího turistického ruchu v těchto romantických končinách.

Zkušenosti z Alp se hodí

Uplynulo jediné desetiletí a podnikavý obchodník se dřevem Franz Clar z Hřenska se pokusil vydělávat na zpřístupnění jedné ze soutěsek.

V roce 1889 se postaral o vybudování systému plovoucích ukotvených dřevěných lávek a chodníčků a pro návštěvníky připravil i vor. Ale všechno to bylo málo trvanlivé a stačilo, aby se trochu zvedla hladina, a už chodníčků povážlivě ubylo.

Pořádně do ruky to vzal až sám majitel zdejšího panství Edmund Clary-Aldringen. Bylo mu jasné, že budoucí turisté musejí soutěskami procházet pohodlně a bezpečně.

Potřebné odborníky přivezl až z Itálie stejně jako dvě stovky dělníků, příslušníků kočovné a svérázné komunity, kterým se říkalo barabové. Byli to původně železniční dělníci vykonávající ty nejtěžší práce při prorážení tratí a tunelů v těžkém terénu v Alpách.

Podobná práce jako tam je čekala i v soutěskách. I tady bylo třeba kromě stezek prorážet tunely. Barabové používali prastarou techniku: Pískovcové skály nejprve zahřívali ohněm a pak je prudce ochlazovali vodou. Popraskaný kámen pak bylo snadnější vylámat.

Žebráci se na loďce nesvezou

Barabové byli hotovi za několik měsíců a už v roce 1890 tak mohl být zpřístupněn první úsek – zhruba půl kilometru dlouhá soutěska, která od té doby nese jméno Edmundova.

Na hladinu řeky se tehdy vydalo pět lodiček ovládaných převozníky vybavenými bidly a vyšňořenými v námořnických stejnokrojích. Po osmi letech se zvědavci mohli podívat také do Divoké soutěsky, dlouhé 250 metrů, a turistický ruch se rozjel na plné obrátky.

Nahlédneme-li do dochovaných dokumentů z 20. let minulého století, zjistíme, že v té době už křižovalo vody Kamenice v soutěskách 21 lodiček a ročně se na nich svezlo 160 000 zájemců. Už tenkrát tu platily přísné předpisy.

Že se nesmělo fotografovat, to tehdy ještě možná běžné návštěvníky trápit nemuselo. A majitel pro jistotu přidal i zákaz podomního obchodu a vylepování politických plakátů a také zapověděl vstup žebrákům.

Převozník těžký chleba má

Jako první po proudu se mezi obcí Srbská Kamenice a zříceninou Dolského mlýna pod vysokou hradbou skal otevírá Ferdinandova soutěska. Na sklonku 19. století tu panoval docela čilý ruch.

Lodičky nabízely půlhodinovou projížďku, cestu zpátky proti silnému proudu si převozníci museli i s prázdnými plavidly tvrdě odpracovat. Trasa vedla i přes takzvanou Černou hlubinu, nejužší místo soutěsky.

Dnes už tudy pramice neprojíždějí a pěšky si celou soutěsku také neprojdeme, protože voda místy dosahuje až ke strmým skaliskům. Ferdinandova soutěska je však volně přístupná, jen v době hnízdění zdejší kolonie výrů velkých od února do dubna se sem nesmí.

Hned za Dolským mlýnem z 16. století se skrývá divoká rokle zvaná Ve Strži. Díky své naprosté nepřístupnosti je takřka nedotčená člověkem.

Po ní následuje Divoká soutěska zpřístupněná už v roce 1898. Od Mezního můstku překlenujícího Kamenici sejdeme stezkou k přístavišti, abychom na člunu zhruba za čtvrthodinku absolvovali úsek dlouhý 450 metrů.

Přitom bychom si měli trochu obdivu, který věnujeme okolním skalním velikánům, ponechat i pro samotné převozníky. Nejen že bravurně podávají výklad i v cizích jazycích, ale také se docela nadřou.

Prázdná lodička váží 850 kilogramů a naplněná turisty se může vyšplhat až na hmotnost 2,5 tuny. Každý z převozníků se v sezoně musí průměrně čtrnáctkrát otočit, aby se projížďky dočkali všichni zájemci.

Soutěskou ale můžeme projít také suchou nohou po dřevěných chodnících a nechat se vést žlutou turistickou značkou. Chodníky byly před dvěma lety nákladně zrekonstruovány a byl opravdu nejvyšší čas.

Poslední opravu prováděli už před téměř šedesáti lety vojáci Československé armády.

Vodopád, který padá na povel

V sevření skalních velikánů není pro návštěvníky ani tak těžké pochopit, že právě v těchto hlubokých roklích panují úplně jiné přírodní podmínky.

Takzvaná vegetační inverze je způsobena hromaděním studeného vzduchu na dně roklí a překvapivě se tu proto můžeme setkat s řadou podhorských i horských druhů rostlin. Je to tak i v poslední soutěsce v řadě – Edmundově neboli Tiché soutěsce.

Téměř kolmé stěny, které ji svírají, se tyčí do výšky až 150 metrů a po vodě tu můžeme urazit téměř kilometr. Skalní útvary nad hlavami nesou mnohdy neobvyklá jména jako Skalní rodina, Gorila, Velryba, Sloní rodina, Hřenská anakonda či Mimozemšťan.

Převozníci během zhruba dvacetiminutové projížďky potěší jak odborným, tak žertovným výkladem a jako bonus zatáhnou za ocelové lanko, čímž spustí proslulý umělý vodopád.

Pokud zvolíme plavbu po proudu, doveze nás pramička tak daleko, že dojít pěšky do Hřenska už není takřka žádná námaha.

Voda nesnese nic v cestě

Příroda kolem Kamenice nenabízí jen úchvatné půvaby, ale umí ukázat i tvrdou odvrácenou tvář. V úzkých roklích v hlubokém skalním korytu voda proudí zdánlivě poklidně, při větším průtoku se však chová jako dravá horská bystřina.

Na počátku srpna 2010 se zdejší oblastí prohnala ničivá povodeň, podle starousedlíků největší, jakou pamatují. Ve Hřensku stoupla hladina říčky na 406 centimetrů, zatímco běžně dosahuje sotva desetiny. Blesková povodeň ale zcela zničila soutěsky.

Odnesla můstky a lávky, rozvalila jezy a lodičky rozházela po březích i stromech, jako by byly z papíru. Až do Hřenska připlul kiosek s občerstvením. Ze soutěsek se uvolnilo obrovské množství naplavenin a příroda se tak trochu vrátila do dob hraběte Edmunda.

Když převozníci příští sezonu nastupovali do práce, museli dvoumetrová bidla vyměnit za čtyřmetrová a i tak mnohdy ani nedosáhli na dno a museli používat pádla. Dnes už jsou ale následky povodní napraveny a soutěsky čekají na turisty opět v plné kráse.

FOTO: PX FUEL

Foto:
reklama
Související články
20.6.2024
Každý správný výlet by měl být spojený s ochutnávkou místních specialit. Pokud už vás lázeňské oplatky ničím nepřekvapí, je na čase začít objevovat chutě piv z Karlovarského kraje. Existuje zde lokálních pivovarů hned několik a je na nich krásné to, že je každý jiný. Kamkoli zavítáte, vždy vás překvapí něco nového. V Karlovarském kraji se vaří klasické ležáky, ale i speciály s vřídelní vodou neb
19.6.2024
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje nová výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představuje téměř sto prací napříč různými výtvarnými technikami a médii z českých institucionálních i soukromých sbírek. K vidění jsou do 27. října jak malby starých mistrů, tak díla současných českých tvůrců. Jak s
14.6.2024
Střední Čechy uspokojí všechny! Gurmány, děti, aktivní lidi ale i ty, kteří si nejraději trochu zalenoší. Kam tady můžete vyrazit v první polovině prázdnin? Akcí je připraveno nespočet. Kutnohorské léto, Kutná Hora a okolí 1.7. – 30.8. Kutnohorské léto, festival netradičních prohlídek památek a dalších zajímavostí ve městě a okolí, se koná již po šestnácté. Kutnohorské léto je celoprázdninový f
12.6.2024
Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatavého moku, na kterém nebude chybět ani redakce Epochy na cestách, se v letošním roce bude konat 14. a 15. června na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů. Festival vypukne v pát
11.6.2024
Cestovat se dá nejrůznějšími způsoby, ale plout krajinou po meandrujících řekách má šmrnc a romantický nádech. Střední Čechy protíná několik významných řek, z nichž hned dvě jsou splavné pro velké výletní lodě. Nastupte na palubu a poznejte místa, která inspirovala třeba české umělce. Vltava: z Prahy až ke Slapské přehradě Jedním z nejkrásnějších úseků řeky Vltavy jsou takzvané Svatojánsk
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Než začnete malovat…
panidomu.cz
Než začnete malovat…
Také se tak díváte po stěnách a říkáte si, že by to chtělo vymalovat? To se stává často, když nám slunce posvítí do oken. A také je jaro a začátek léta k malování nejvhodnější. Barva bude dobře schnout a nebude zas takové horko. I když ono samo malování je tak trochu alchymie, nesmí to schnout moc