Domů     Soutěsky Kamenice: Vítejte na Konci světa
Soutěsky Kamenice: Vítejte na Konci světa

Proplouváte mezi majestátními kamennými obry a nevíte, kam vlastně upírat pohled přednostně. Skalní soutěsky tyčící se nad říčkou Kamenicí v Českém Švýcarsku představují to nejcennější z celého národního parku.

Vytvořit turistickou atrakci v Českém Švýcarsku se příroda rozhodla už někdy před sto miliony let.

Pečlivě se starala o usazování písečných usazenin silných až několik set metrů na dně moře a když pak nechala vodu odtéct, sopečná činnost a eroze během třetihor už vykonala zbytek práce.

Až lidské oči ale v rozeklaných skalních průrvách dokázaly vidět romantiku, jaká jen obtížně hledá konkurenci.

Hazardní sázka prvních turistů

Zpočátku ale byly skalní soutěsky na řece Kamenici lidem spíš pro zlost. Byly obtížně přístupné a navíc vydat se do jediného kostela široko daleko znamenalo pro věřící z druhé strany pořádnou štrapáci, protože museli tu obrovskou díru v zemi složitě obcházet.

Ne nadarmo se pro místo, kde končily všechny stezky nebezpečným spádem do hlubin, ujalo označení Konec světa. Každý, kdo by se snad pokusil do neprobádaných končin proniknout, by byl nutně považován za šílence a hazardéra. Ale našli se i takoví.

V roce 1877 se pětice mladíků s nepříliš vyvinutým pudem sebezáchovy v hřenské hospodě U Zeleného stromu po pár žejdlících vsadila, že soutěskami řeky Kamenice projede na vorech.

Dali dohromady tři přibližně čtyři metry dlouhá improvizovaná plavidla a u Dolského mlýna se s nimi pustili do proudu.

Jízdu přežili a když se nakonec bez jediného škrábnutí vynořili u Hřenska, ani netušili, že právě nenápadně položili základ budoucího turistického ruchu v těchto romantických končinách.

Zkušenosti z Alp se hodí

Uplynulo jediné desetiletí a podnikavý obchodník se dřevem Franz Clar z Hřenska se pokusil vydělávat na zpřístupnění jedné ze soutěsek.

V roce 1889 se postaral o vybudování systému plovoucích ukotvených dřevěných lávek a chodníčků a pro návštěvníky připravil i vor. Ale všechno to bylo málo trvanlivé a stačilo, aby se trochu zvedla hladina, a už chodníčků povážlivě ubylo.

Pořádně do ruky to vzal až sám majitel zdejšího panství Edmund Clary-Aldringen. Bylo mu jasné, že budoucí turisté musejí soutěskami procházet pohodlně a bezpečně.

Potřebné odborníky přivezl až z Itálie stejně jako dvě stovky dělníků, příslušníků kočovné a svérázné komunity, kterým se říkalo barabové. Byli to původně železniční dělníci vykonávající ty nejtěžší práce při prorážení tratí a tunelů v těžkém terénu v Alpách.

Podobná práce jako tam je čekala i v soutěskách. I tady bylo třeba kromě stezek prorážet tunely. Barabové používali prastarou techniku: Pískovcové skály nejprve zahřívali ohněm a pak je prudce ochlazovali vodou. Popraskaný kámen pak bylo snadnější vylámat.

Žebráci se na loďce nesvezou

Barabové byli hotovi za několik měsíců a už v roce 1890 tak mohl být zpřístupněn první úsek – zhruba půl kilometru dlouhá soutěska, která od té doby nese jméno Edmundova.

Na hladinu řeky se tehdy vydalo pět lodiček ovládaných převozníky vybavenými bidly a vyšňořenými v námořnických stejnokrojích. Po osmi letech se zvědavci mohli podívat také do Divoké soutěsky, dlouhé 250 metrů, a turistický ruch se rozjel na plné obrátky.

Nahlédneme-li do dochovaných dokumentů z 20. let minulého století, zjistíme, že v té době už křižovalo vody Kamenice v soutěskách 21 lodiček a ročně se na nich svezlo 160 000 zájemců. Už tenkrát tu platily přísné předpisy.

Že se nesmělo fotografovat, to tehdy ještě možná běžné návštěvníky trápit nemuselo. A majitel pro jistotu přidal i zákaz podomního obchodu a vylepování politických plakátů a také zapověděl vstup žebrákům.

Převozník těžký chleba má

Jako první po proudu se mezi obcí Srbská Kamenice a zříceninou Dolského mlýna pod vysokou hradbou skal otevírá Ferdinandova soutěska. Na sklonku 19. století tu panoval docela čilý ruch.

Lodičky nabízely půlhodinovou projížďku, cestu zpátky proti silnému proudu si převozníci museli i s prázdnými plavidly tvrdě odpracovat. Trasa vedla i přes takzvanou Černou hlubinu, nejužší místo soutěsky.

Dnes už tudy pramice neprojíždějí a pěšky si celou soutěsku také neprojdeme, protože voda místy dosahuje až ke strmým skaliskům. Ferdinandova soutěska je však volně přístupná, jen v době hnízdění zdejší kolonie výrů velkých od února do dubna se sem nesmí.

Hned za Dolským mlýnem z 16. století se skrývá divoká rokle zvaná Ve Strži. Díky své naprosté nepřístupnosti je takřka nedotčená člověkem.

Po ní následuje Divoká soutěska zpřístupněná už v roce 1898. Od Mezního můstku překlenujícího Kamenici sejdeme stezkou k přístavišti, abychom na člunu zhruba za čtvrthodinku absolvovali úsek dlouhý 450 metrů.

Přitom bychom si měli trochu obdivu, který věnujeme okolním skalním velikánům, ponechat i pro samotné převozníky. Nejen že bravurně podávají výklad i v cizích jazycích, ale také se docela nadřou.

Prázdná lodička váží 850 kilogramů a naplněná turisty se může vyšplhat až na hmotnost 2,5 tuny. Každý z převozníků se v sezoně musí průměrně čtrnáctkrát otočit, aby se projížďky dočkali všichni zájemci.

Soutěskou ale můžeme projít také suchou nohou po dřevěných chodnících a nechat se vést žlutou turistickou značkou. Chodníky byly před dvěma lety nákladně zrekonstruovány a byl opravdu nejvyšší čas.

Poslední opravu prováděli už před téměř šedesáti lety vojáci Československé armády.

Vodopád, který padá na povel

V sevření skalních velikánů není pro návštěvníky ani tak těžké pochopit, že právě v těchto hlubokých roklích panují úplně jiné přírodní podmínky.

Takzvaná vegetační inverze je způsobena hromaděním studeného vzduchu na dně roklí a překvapivě se tu proto můžeme setkat s řadou podhorských i horských druhů rostlin. Je to tak i v poslední soutěsce v řadě – Edmundově neboli Tiché soutěsce.

Téměř kolmé stěny, které ji svírají, se tyčí do výšky až 150 metrů a po vodě tu můžeme urazit téměř kilometr. Skalní útvary nad hlavami nesou mnohdy neobvyklá jména jako Skalní rodina, Gorila, Velryba, Sloní rodina, Hřenská anakonda či Mimozemšťan.

Převozníci během zhruba dvacetiminutové projížďky potěší jak odborným, tak žertovným výkladem a jako bonus zatáhnou za ocelové lanko, čímž spustí proslulý umělý vodopád.

Pokud zvolíme plavbu po proudu, doveze nás pramička tak daleko, že dojít pěšky do Hřenska už není takřka žádná námaha.

Voda nesnese nic v cestě

Příroda kolem Kamenice nenabízí jen úchvatné půvaby, ale umí ukázat i tvrdou odvrácenou tvář. V úzkých roklích v hlubokém skalním korytu voda proudí zdánlivě poklidně, při větším průtoku se však chová jako dravá horská bystřina.

Na počátku srpna 2010 se zdejší oblastí prohnala ničivá povodeň, podle starousedlíků největší, jakou pamatují. Ve Hřensku stoupla hladina říčky na 406 centimetrů, zatímco běžně dosahuje sotva desetiny. Blesková povodeň ale zcela zničila soutěsky.

Odnesla můstky a lávky, rozvalila jezy a lodičky rozházela po březích i stromech, jako by byly z papíru. Až do Hřenska připlul kiosek s občerstvením. Ze soutěsek se uvolnilo obrovské množství naplavenin a příroda se tak trochu vrátila do dob hraběte Edmunda.

Když převozníci příští sezonu nastupovali do práce, museli dvoumetrová bidla vyměnit za čtyřmetrová a i tak mnohdy ani nedosáhli na dno a museli používat pádla. Dnes už jsou ale následky povodní napraveny a soutěsky čekají na turisty opět v plné kráse.

FOTO: PX FUEL

Foto:
Související články
Zlaté Hory leží na severovýchodě okresu Jeseník při hranicích s Polskem. Zdejších bezmála čtyři tisíce obyvatel celoročně rozšiřují zástupy turistů, kterým má region rozhodně co nabídnout. Tajemné podzemí Nevšedním a nezapomenutelným zážitkem je návštěva Poštovní štoly přibližně šest kilometrů od Zlatých Hor. Překvapivě zachovalá štola určená původně k těžbě zlata, stříbra či mědi pocházející z
Představte si, že šlapete klidnou cestou lemovanou hustými lesy, míjíte tiché lázeňské parky i tajemná rašeliniště, dýcháte čerstvý vzduch a máte čas jen pro sebe, pro své myšlenky, nebo pro radost dětí, které vás nadšeně předjíždějí. Přesně takové chvíle vám nabízí cykloregion Česko-bavorské lázně. Ať už milujete kopce, rovinky, nebo jen ten pocit volnosti, kdy vás cesta vede dál a dál, tady s
Česká republika je rájem vodáků, kteří si užívají nejen projížděk po nejznámějších řekách, ale také výlety do jejich romantického okolí. Vodácký výlet tak nabízí nejen sportovní zážitek, ale i zcela jiný pohled na pamětihodnosti na okolních březích. Romantika mezi hrady a skalami Berounka O Berounce se říká, že je nejvhodnější řekou pro vodácké začátečníky. Splavná bývá téměř po celém svém toku
Zakladatel moderního českého sochařství a učitel J. V. Myslbeka byl ve svém tvoření plodný. Jeho zajímavá díla naleznete v Česku i za hranicemi. V lese, ve skalách, na hřbitovech, v chrámech… Tvorba Václava Levého má široký záběr a zajímavé motivy. Lesní sochy Had, Harfenice a kaplička Začátek výletu si naplánujte v obci Želízy. Od koupaliště se vydejte po cyklotrase 0057. Na rozcestí Zimořský
V roce 1864 se na okraji Jindřichova Hradce rodí restaurace podle plánů architekta Josefa Zítka (1832–1909), který se později proslaví stavbou Národního divadla. Jde o jeho první velkou zakázku v Čechách.  Financuje ji hrabě Černín a jméno jí dává po svém synovi Rudolfovi. Součástí jednoduché, ale přitom promyšlenou budovu. Její součástí je i taneční sál pro velké plesy.    [caption id="atta
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Botanická pozvání pozvání na výlet
panidomu.cz
Botanická pozvání pozvání na výlet
Je tu jaro a s ním první nesmělé kvetení. Jestli se už nemůžete dočkat, až se vaše zahrádka oděje do barev, vydejte se do některého parku nebo botanické zahrady. Je jich po Čechách víc, takže si určitě vyberete. Americká zahrada Najdete ji v západočeském kraji nedaleko Chudenic jen pár kilometrů do Klatov a výlet určitě bude stát
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz