Hrad Buchlov jen pár kilometrů od Buchlovic byl od poloviny 13. století majetkem českých králů, kteří se ho sice nechtěli vzdát, ale dávali ho často do zástavy svým věřitelům – bohatým moravským rodům.

Buchlova si tak vždycky všichni vážili.

Strategicky umístěná pevnost byla od počátku obdařena některými výsadami, mezi něž patřilo i takzvané lovecké právo a soudní pravomoc, která se vztahovala nejen na lesní pytláctví a nepovolený rybolov, ale i na ostatní přečiny a zločiny, nebezpečné čarodějnictví nevyjímaje.

Nejstarší částí hradu se stal palác se dvěma obrannými věžemi, obytným mázhauzem a kaplí. Její podobu stavitelé odkoukali od slavné St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když se v pozdějších staletích majitelé pokoušeli hrad přizpůsobit potřebám doby a modernizovat ho například v renesančním slohu v polovině 16.

století Nebo ještě modernějším trendům v 18. stoletím, Buchlov jako strohá středověká pevnost všem pokusům proměnit ho v komfortní sídlo odolával.

Mnohem víc mu svědčily úpravy v době hrozícího tureckého nebezpečí, které ho dovybavily dalším nádvořím s věžovou bránou a bastionem – částí opevnění vystupující z linie hradeb a umožňující tak ostřelování nepřátel do více stran.

Osudným pro Buchlov se pak stalo vybudování honosného zámku ve stylu italské barokní vily v Buchlovicích na počátku 18. století. Majitelé od té doby raději přebývali tam. Naštěstí ale hrad nepostihl osud mnoha dalších, které nezájem majitelů odsoudil k zapomenutí a chátrání.

Rod hrabat Berchtoldů do něj naopak soustředil mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky přírodnin a historických předmětů a proměnil ho tak v rodové muzeum.

Suvenýr z cest? Egyptská mumie!

Hradu dnes vévodí věž vysoká 35 metrů, která se díky otevřené vyhlídkové ploše o čtvercovém půdorysu proměnila ve vyhledávanou rozhlednu. Je prý z ní za dobrého počasí možné dohlédnout až do Vídně. Buchlov nabízí několik prohlídkových tras, které zavedou návštěvníky jak do gotických, tak renesančních prostor, prozkoumají rodinné sbírky Berchtoldů a jejich egyptologické kuriozity včetně tajuplné mumie a nevynechají ani kolekci středověkých deskových maleb, zbrojnici, knihovnu nebo přírodovědné sbírky cestovatelů Leopolda a Bedřicha Berchtoldových.

Za pozornost stojí také přední ozdobná část oltáře z 15. století z kozinkové usně vykládaná stříbrem s medailonem s motivem svatého Petra. Speciální prohlídkový okruh Buchlovská spirála umožňuje navštívit i jinak nepřístupné prostory hradního parkánu.

Spolu s návštěvou hradu bychom se rozhodně měli zastavit u nedaleké kapli sv. Barbory s podzemní hrobkou majitelů z rodů Petřvaldů a Berchtoldů. Je vzdálena zhruba 15 minut chůze, vystavěna na křížovém půdorysu s centrální osvětlovací kupolí a dodnes se u ní konají poutní bohoslužby na svátky Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie.

Lípa je nejlepší soudce

Ty, kteří na každém středověkém hradě vyhledávají tamní pověsti, můžeme potěšit příběhem vztahujícím se k lípě na nádvoří. Ta prý kdysi dávno prokázala nevinu zbrojnoše Vlčka nařčeného ze zrady a odsouzeného k smrti.

Mladík se dovolával Božího soudu a lípa mu dala za pravdu.

I po přesazení kořeny vzhůru na jaře opět vypučela a Vlček byl volný. Pro milovníky drsnějších historek pak poslouží ta o lakotném hradním pánovi, který si vypůjčil značný obnos od templářských rytířů, ale vracet se mu ho nechtělo.

Pozval tehdy své věřitele na hostinu a nechal je povraždit. Od té doby jeho duch bloudí hradem a je nucen neustále přepočítávat své zlaťáky.

Foto: PX FUEL