Bývá nazýván perlou Podkrkonoší a byl domovem velkého českého učence a cestovatele, který pro svůj odpor proti císaři skončil na popravišti. Tvrz, která dříve strážila zlaté doly, je atraktivním cílem výletů i po dlouhých staletích.
Kde se nachází?: u Pecky na Jičínsku
GPS souřadnice: 50°28’44″N, 15°36’15″E
Web: www.hradpecka.cz
Uprostřed Podkrkonoší vyrostl hrad Pecka již skoro před sedmi sty lety. Hned na začátku dostal poněkud netradiční úkol, měl střežit a dohlížet nad zlatými doly u Stupné, které bylo cenným nalezištěm po celý středověk.
Ale období největší slávy zažilo zdejší opevnění pod vládou velké a zároveň tragické osobnosti Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Právě on na místě původního strohého hradu vybudoval panské sídlo se čtyřmi paláci. Všechno ovšem ukončil meč legendárního kata Mydláře.
Učenec a cestovatel
Na začátku 17. století se vdova po předchozím majiteli hradu Barbora Miřkovská z Tropčic znovu vdala a Kryštof Harant tak Pecku vyženil. Zřídil si tu nejen kancelář, ale také orchestr, neboť krom jiného patřil k předním českým skladatelům.
Nebyl ale jen učenec, měl i značně dobrodružného ducha. Už v roce 1598 se vypravil se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic na náročnou pouť do Svaté země a Egypta.
Nejdříve cestovatelé na koních dorazili do Benátek, odkud se s přestávkou na Krétě lodí přeplavili do dnešního Tel Avivu.
Společně pak procestovali nejvýznamnější místa spojená s životem Ježíše Krista a pokračovali dále do Egypta, na horu Sinaj, Oreb a Svaté Kateřiny.
Jejich exotické putování trvalo déle než rok a Kryštof Harant jej pak zvěčnil v obsáhlém cestopisu, který vyšel v roce 1608.
S císařem a proti němu
Po svém návratu z cest vstoupil Kryštof Harant roku 1599 do služeb císaře Rudolfa II., dokonce mu prý zachránil život! Když se panovník jednou při hostině začal dusit vzpříčeným soustem, uštědřil mu ránu do zad, která jej uvolnila.
Pak ale konvertoval k protestantsví a přidal se k povstání českých stavů proti Habsburkům. V roce 1619 při tažení na Vídeň dokonce velel stavovskému dělostřelectvu a vydal rozkaz střílet na císařský palác.
Pak ale přišla osudová porážka v bitvě na Bílé hoře. Na Pecku poté dorazil se svým vojskem Albrecht z Valdštejna a hradního pána zajal.
Právě rozkaz k palbě na císařský palác nakonec Kryštofa Haranta zařadil mezi sedmadvacet českých pánů, které císař Ferdinand II. nechal za vzpouru popravit.
Tajemná studna
Po tragické smrti Kryštofa Haranta získal Pecku Albrecht z Valdštejna, který však sídlo měl jen jeden rok a pak jej daroval řádu kartuziánů. Ti Pecku po více než sto padesát let využívali pouze jako letní sídlo. Téměř neobývaný zámek postupně chátral.
Za jeho slávou pak udělal definitivní tečku rozsáhlý požár v roce 1830. Postupné snahy o záchranu se pak hrad dočkal až na začátku 20. století.
Místní nadšenci tu při úpravách trosek nalezli také 56 metrů hlubokou studnu, která byla kdysi dávno z neznámých důvodů zasypána. Její otvor je ale šikmý, což znemožňuje nabírání vody do věder. I v hloubce je zcela čerstvý vzduch, a dokonce průvan.
Mnozí se proto domnívají, že studna mohla být spíše rafinovaným vchodem do tajných chodeb.
Co nesmíte minout při návštěvě Hradu Pecka?
Dřevěný kostel v Nové Pace – Dřevěný kostel ze 17. století se až do doby první republiky nacházel na území Podkarpatské Rusi.
Odsud jej do Nové Paky převezl roku 1930 sběratel Otto Kretschmer.
Dnes je tu k vidění sbírka náboženského umění a také bohatě vyřezávaný oltář z konce 17. století či ikonostas z roku 1812. Kostel, který se nachází na soukromém pozemku je přístupný po předchozí domluvě.
