Známá báseň Jana Nerudy Romance o Karlu IV. nám určitě utkvěla v paměti ještě ze školních let. Otec vlasti v ní popíjí se svým přítelem Buškem z Velhartic.

Právě ten bývá v historických pramenech uváděn jako první majitel hradu na přelomu 13. a 14. století. Stavitelé vtiskli Velharticím trojdílnou podobu.

Vlastní hradní jádro zahrnuje gotický Rajský dům a renesanční křídlo, jako druhá část je tu ale také předhradí s věží Putnou, schopnou čelit dělostřeleckému ostřelování, protože je ve směru možného útoku vybavena zesílenou zdí bez otvorů.

Odborníci z celé Evropy pak oceňují především výjimečné propojení obranné věže s hradním palácem pomocí spojovacího mostu. A konečně třetí díl hradní skládanky – hospodářské předhradí s pivovarem na západní straně areálu.

Ve svahu se tu také částečně dochoval vodovod, který umožňoval čerpání vody z říčky Ostružné.

Hradní pán jménem Poberta

Jedním z pozdějších majitelů Velhartic byl i nechvalně proslulý nizozemsko-španělský šlechtic don Martin de Hoeff-Huerta, generál císařského vojska za třicetileté války. Právě on nechal postavit v areálu renesanční palác, ale tím jeho zásluhy zřejmě končí.

O jeho renomé nejlépe svědčí jeho přezdívka Poberta. Zneužíval totiž své moci a připravoval poddané o jejich políčka, aby rozšířil svůj už tak ohromný majetek.

Vstupte do hradu i do zámku

Také Velhartice nabízejí několik prohlídkových okruhů, které nás seznámí s bohatou historií areálu. Představí nám hrad v různých úhlech pohledu. Jeden z okruhů se věnuje především gotické době založení hradu od 13. do 16. století.

provede nás interiéry Rajského paláce, podíváme se do sklepení, poznáme hradní cisternu, užijeme si vyhlídku z velkého kamenného mostu a nemineme ani obrannou věž zvanou Putna.

Od 17. století se Velhartice přeměnily v pohodlnější renesanční sídlo, a právě tomuto období se věnuje další speciální prohlídková trasa.

Nevynechá prostory šlechtické rodiny ani komůrku služebné, samozřejmostí je návštěva jídelny, herny, tanečního sálu nebo lovecké chodby. O všem podstatném nás bude samozřejmě průběžně informovat zkušený průvodce.

Tradiční lidové stavby

Bez průvodce se naopak obejdeme, pokud nám bude stačit prohlídka venkovních prostor hradu. I tak je toho ale k vidění hodně – horní a spodní nádvoří, zadní parkán či vyhlídka do údolí Ostružné.

Podívat se můžeme i do prostor bývalého hradního pivovaru a spatřit i zbytky místní vinopalny. V průběhu letních prázdnin je pak možné si na nádvoří vyzkoušet střelbu z luku, kuše nebo trebuchetu. Minout bychom ale neměli ani předhradí.

V něm je totiž už od roku 2009 zpřístupněn unikátní soubor tradičních staveb lidové architektury, které sem byly přesunuty z různých míst šumavského předhůří.

Výhodou je, že exteriéry skanzenu jsou volně přístupné, a nejsme tak závislí na otevírací době hradu samotného.