Majestátně se tyčí uprostřed ostrých skal u Orlické přehrady. Jeho krása i strategické postavení udivují návštěvníky dodnes. Pro badatele a záhadology je hrad Zvíkov něčím naprosto výjimečným.

S každým novým poznatkem o gotickém hradě jsou paradoxně blíž světu tajemna. Zvíkov totiž skrývá několikerá tajemství a jejich vysvětlení rozhodně nehodlá dát snadno!

První hodnověrné zmínky o existenci Zvíkova můžeme nalézt již v roce 1234, kdy se o něm zmiňuje listina krále Václava I. (1205–1253). Tehdy již pravděpodobně stojí Hlízová věž i jižní křídlo hradu.

Jenže jaké je skutečné datum, kdy opravdu věž, které se často také kvůli barvě přezdívalo Černá, vznikla?

1

Skutečné stáří hradu Zvíkov zahaleno v mlze

Tajemství: kdo nechal hrad postavit

Domněnky: praotec Čech, Markomani, Keltové

Je to právě ta věž, která dominuje hradu. Majestátně se tyčí do nebes a ukazuje na jedinečnost celého gotického stavení. A je to právě ona, která motá hlavy badatelům ze širokého okolí! Kdo ji postavil a hlavně kdy?

Otázka šrotuje v myslích záhadologům, ale jasno nemají ani historikové! „Věž hlízová, hlízavá, hlízovitá nebo jak se jí vůbec říká Markomanka, jest zajisté nejpamátnější a nejstarší budova hradu.

O věži této kolují mezi lidem mnohé báje, a mezi učenými mnohé spory o původu jejím.

Věž sama má podobu hradebních věží Pompejských, jakož i věží římských, které se nalézají v Německu jižním v Mostu, na Litavě v Rakousech, z čehož mnozí římský původ její odvozují,“ píše o věži v Pamětech Zvíkovských František Tyl.

Vzhled nenapovídá

Kýženou nápovědou ohledně stáří věže není ani její vzhled. Ten je značně neobvyklý a vede záhadology k domněnkám, že stavba vznikla daleko dříve! Některé konkrétní pověsti dokonce přisuzují vznik její a celého hradu do doby působení praotce Čecha.

„Podle pověsti měl praotec dceru a ta se zasnoubila s mužem, kterého tatínek neměl příliš v lásce.

Milenci proto prchli do vzdálených krajů na jihu, kde si postavili prostou chatrč a tam vychovávali své děti,“ vypráví úryvky legendy přední český záhadolog Vladimír Šiška.

Na konci legendy je usmíření, ovšem pro nás je důležitý vznik sídla, které nechá praotec postavit a které dostane jméno Zvykov. „Z tohoto jména pochází Zvíkov,“ upřesňuje záhadolog. Kdy tedy tajemný hrad skutečně vznikl, když o něm hovoří i legendy?

Přiložili ruku k dílu Římané?

Domněnky nepřestávají vzrušovat badatele. Někteří kronikáři přisuzují stavbu dominanty tyčící se nad soutokem Vltavy a Otavy mytickému knížeti Nezamyslovi, který ji měl nechat postavit už v roce 760. Jiní vidí jako autory věže Římany.

Nechal ji zbudovat ve 2. století našeho letopočtu císař Marcus Aurelius (121–180), který rovněž nechal postavit „v barbarském území“ tvrze s posádkami?

„Hlízová věž se skutečně trochu podobá údajným římským stavbám u Dunaje,“ připouští Šiška, ale zároveň dodává, že výčet domnělých stavitelů věže zdaleka nekončí!

Spekuluje se i o možnosti, že Hlízová věž vznikla pod rukama germánského kmene Markomanů a odvážná tvrzení se dokonce nebojí přisoudit vznik stavby Keltům!

Neutěšené pátrání

Současná podoba hradu je výsledkem mnoha úprav v průběhu staletí. Ani podrobná zkoumaní nevedou k měřitelným veličinám, které by o stáří Zvíkova napověděly více. Navíc nemusí být ani pravdivý předpoklad, že Hlízová věž vznikla na zelené louce!

Co když tam před ní už nějaká stavba byla, ale nedochovala se? Není pochyb o tom, že středověká podoba hradu musela začít vznikat kolem roku 1226. Mohlo tam být ale ještě něco dávno před tím?

Působení Keltů v této oblasti je více než zřejmé, mohli to být oni, kdo dali vzniknout zvíkovské kráse, nebo byl pouze použit materiál z nedalekého keltského hradiště?

2

Koho střeží ozobené postavy?

Tajemství: kresby v hradní kapli

Domněnky: moroví doktoři, inspirace z Egypta

Nepozorný návštěvník je pravděpodobně přejde bez povšimnutí. Ovšem ti, kteří mají potřebné štěstí a tendence nasát co nejtajemnější atmosféru Zvíkova, je najdou! Řeč je o podivných malbách na zdi zvíkovské kaple. Komu patří postavy s dlouhými špičatými zobany svírající v rukou dlouhý meč?

Moroví doktoři

Obrysy zobáků jsou na stěnách zvíkovské kaple těžko rozeznatelné, přesto tam jsou. Postavy oděné do bílého hávu a místo hlavy mající masku s podlouhlými zobáky vyvolávají nejednu otázku.

Koho mohly symbolizovat a proč se vyskytují zrovna na freskách hradní kaple? Prvotní domněnky ukazují velmi konkrétním směrem. Mohlo snad jít o morové doktory, kteří pomáhali svým bližním ve chvílích nejtěžších?

„V době morových epidemií vycházeli lékaři pomáhat nemocným v dlouhém utěsněném koženém kabátci s kuklou přes obličej, také z kůže,“ popisují historikové a dodávají, že kukla byla opatřena jakýmsi zobákem, do kterého se vkládala hubka s octem.

Přes ni pak doktor dýchal jako přes jakýsi filtr. Mohly k ochrannému účelu sloužit i zobáky na fresce v kapli?

K čemu ty meče?

I přes jistou podobnost však na spojitosti s morovými doktory něco nesedí. Zobany, jimiž se mohou pochlubit kresby ve zvíkovské kapli, jsou dlouhé a tenké a ve zobrazení chybí i jakýkoliv jiný ústní otvor. Co má tedy symbolizovat malba?

Může se jednat o nějakou modifikaci morových doktorů? Proč by ale byli léčitelé vybaveni dlouhými meči? Nebo se snad může jednat o nějakou analogii ptačích božstev známých z Egypta?

Návštěvníci odjinud

Kdo by ale mohl přinést inspiraci až z daleké říše faraonů? Při podrobnějším prozkoumání se kromě podobně vysokých postav s ptačími zobany a nesoucích meč objeví ještě postava další. Ta je znatelně větší než ty ostatní.

Navíc nemá zobák a celá freska vypadá, jako by těm ostatním postavám nařizovala, co mají dělat! Co má tedy freska symbolizovat? Mohlo by dokonce jít o vyobrazení návštěvníků z jiného světa? Odkud její autoři načerpali tak zvláštní inspiraci?

3

Byla na Zvíkově uchovávána královská koruna?

Tajemství: svatováclavská koruna na hradě

Domněnky: klenoty, lustry

Díky své strategické poloze a skvělému opevnění je hrad Zvíkov jedním z mála českých hradů, který vlastně nikdy nebyl dobyt. Byl schopný odolat mnohem silnější přesile.

Není divu, že se brzy začaly objevovat spekulace, zda náhodou neskýtal domov českým korunovačním klenotům! Mohla být v prvním patře tajemné Hlízové věže – v Korunní síni – uchovávána česká královská koruna?

Místo Karlštejna Zvíkov

„Byltě Zvíkov oblíbeným sídlem krále Václava I., za něhož byl vystavěn v nádherném slohu gotickém, tam také vězněn byl odbojný jeho syn Otakar, a chována byla i koruna Česká, dokud Karel IV. nevystavěl pro ni hrad Karlův Týn,“ dozvídáme se v knize Letem českým světem z roku 1898 od Josefa R. Vilímka.

Nicméně mezi první zprávy, které se zmiňují o královské koruně na Zvíkově, patří zmínka rožmberského kronikáře Václava Břežana z roku 1616, který napsal, že právě na tomto hradě byla uschována koruna českých králů spolu s dalšími královskými klenoty a listinami do doby, než se Karel IV. (1316–1378) dočkal Karlštejna.

Která koruna to byla?

Nabízí se palčivá otázka. Která koruna měla údajně najít útočiště za zdmi nedobytného hradu? Je nad slunce jasné, že knížata měla ke Zvíkovu vřelý vztah a v době, kdy byli poslední přemyslovští králové již korunováni českou královskou korunou, byl hrad hotov.

A svatováclavská koruna, již nechal vyrobit Otec vlasti, byla v té době ještě v plenkách. Koruny přemyslovských králů se nedochovaly, takže jejich vzhled se dá usuzovat jen dle vyobrazení na mincích, pečetích či kronikách.

Česká královská koruna vznikla v roce 1346 a má být podle Karlova přání uchovávána ve svatovítské katedrále. Proč by panovník změnil umístění klenotu, když pro něj bylo uložení koruny na lebku svatého Václava významným a nejen symbolickým aktem?

Bylo to všechno jinak!

Pro kterou korunu se tedy stal Zvíkov bezpečným útočištěm a zárukou, že se nedostane do nechtěných rukou? Jedná se podle legend o korunu, jež spočinula na hlavách posledních Přemyslovců, nebo o chloubu, již nechal zhotovit sám Karel IV.?

Nebo se dají zvěsti o královské koruně na Zvíkově vysvětlit ještě jinak? „Koruna prý byla uchovávána na kruhu, zavěšeném na řetězu spuštěném ze stropu Korunní síně v Hlízové věži.

Možná však jde v tomto případě o falešnou interpretaci – podobně totiž bývaly zavěšeny lustry se svíčkami. Těmto lustrům se totiž říkalo koruna!“ vysvětluje Vladimír Šiška, ovšem ani on nedokáže s jistotou říci, kde je pravda.

4

Zvíkovský purkrabí s podivným jménem

Tajemství: původ purkrabího

Domněnky: Švábsko, Francie

Mezi ty, kteří spravují hrad Zvíkov, se vmísí i člověk s velmi neobvyklým jménem. Patří mezi významné dvořany krále Václava I. a Přemysla Otakara II. (1233–1278). I kvůli tomu na sebe poutá víc pozornosti, než by chtěl.

Krajanům je navíc divné, jak se mohl neurozený stát oblíbencem králů a jak se ocitl na tajemném Zvíkově.

Pasuji tě na rytíře!

„Hirzo, takové podivné jméno,“ pomyslí si jeden z poddaných, kterému leží oblíbenec „krále železného a zlatého“ v žaludku.

A skutečně, nováček, jemuž nechá král spravovat hrad Zvíkov, nese jméno vskutku netradiční – „Hrz, Hircz, Hersso, Hýř či Hereš,“ uvádějí další dobové prameny. Navíc rozhodně nepatří mezi šlechtice.

Do rytířského řádu jej musí pasovat až Přemysl Otakar II. Odkud se tajemný muž s cizím jménem vzal?

Do Čech z velké dálky

Hirzo z Klingenbergu rozhodně nepatří mezi místní. Dokonce se předpokládá, že se do Čech připlete z Porýní či Švábska. Odvážnější teorie jej zase spojují s Francií, kolébkou templářů!

A co napoví jméno tajemného muže, zejména jeho varianta Hrz? Ta připomíná jazyk, který v psané podobě samohlásky vynechává – hebrejštinu! Kým tedy je neurozený Hirzo z Klingenbergu?

Štědrý donátor

Aby tajemná rouška, která zahaluje tuto historickou postavu, byla ještě zajímavější, je na místě připomenout, že Hirzo je s dějinami Zvíkova, ale i dalších velmi významných památek spjat velmi těsně.

V roce 1249 získává od krále takzvaný Mokerský újezd, v němž zakládá několik nových sídel. Jeho jméno se navíc v roce 1263 objevuje na zakládací listině kláštera Zlatá koruna poblíž Českého Krumlova.

V roce 1265 Hirzo z Klingenbergu vyměří a založí město České Budějovice. Štědře dotuje rozličné stavby a těší se bezmezné důvěře panovníků!

I když to vypadá, že dobové prameny jsou téměř schopny převyprávět jeho život, při bližším pohledu zjistíme, že o záhadném Hirzovi to nejdůležitější stejně nevíme.

Kateřina Pelikánová

Označuje tajemný kříž únikovou chodbu?

Zvíkov je v minulosti několikrát neúspěšně obléhán. Při nájezdu nepřátel se zásoby tenčí, ovšem nikdy nedojdou! Jak to asi obránci udělali? Vydrželi tak dlouho, protože se uskromnili, nebo znali cestu z hradu, o které neměl nikdo jiný ani tušení?

Jako nejpravděpodobnější varianta se jeví tajná hradní chodba. Jenže kudy vede? Nejnovější výzkumy se přiklání ke sklepu u hradní kuchyně ve východním křídle hradního paláce.

„Je celý vytesaný do žulové skály a vede slušně hluboko,“ popisuje český záhadolog Pavel Miškovský.

Sklep navíc nese podivné označení, které nelze jen tak přehlédnout. „Jedná se o kříž a evidentně je to znak, který má na něco upozorňovat,“ pokračuje záhadolog s tím, že hned vedle začíná jakási podzemní chodba!