Město Jičín si za staletí své existence získalo mnoho přídomků. Bylo to Šťastné město či Pohádkové město, ale bez ohledu na názvy to bylo vždy město plné architektonických památek a slavné historie, která na návštěvníka dýchne na každém kroku.
Už někdy kolem roku 1300 byl Jičín královským městem a jeho význam se v dalších stoletích jen upevňoval.
Vládnoucí šlechtické rody jako Vartenberkové, Trčkové z Lípy nebo Smiřičtí se postaraly o zvelebování a výstavbu dodnes obdivovaných architektonických památek.
Až po bitvě na Bílé hoře si Jičín za své sídlo vybrala zřejmě nejvýznamnější osobnost – vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna.
Jičín – Terra Felix
Za Albrechtových dob zažil Jičín dlouhé období rozkvětu. Nový pán zakládal další a další budovy, razil v Jičíně vlastní mince, rozšířil předměstí a přidal zcela novou čtvrť zvanou Nové město.
Zval renomované zahraniční umělce, kteří pak po sobě zanechávali nesmrtelná sochařská, malířská či kamenická díla.
Albrecht z Valdštejna nechal dokonce vypracovat nový územní plán, jeden z prvních v rámci celé střední Evropy, podle kterého se měl Jičín téměř trojnásobně rozšířit. Ne nadarmo se v Albrechtových dobách Jičínu začalo přezdívat Terra Felix neboli Šťastná země.
Bohužel po jeho smrti bylo město vypleněno švédskými vojsky a bylo třeba ho budovat znovu.
Stále krásné jako kdysi
Ale přicházela i lepší období, například časy první republiky.
Podobu města tehdy hodně ovlivnil architekt Čeněk Musil se svými funkcionalistickými budovami, město navíc zakoupilo od rakouského šlechtického rodu Trauttmansdorffů některé významné památky jako zámek, Valdštejnovu lodžii nebo vrch Zebín v barokní kaplí sv.
Maří Magdalény z roku 1700. Historické centrum Jičína pak uniklo i všudypřítomným přestavbám měst v období socialismu.
Nejvýznamnější architektonické skvosty včetně náměstí lemovaného podloubím tak můžeme stále obdivovat takřka v původní podobě a v nezměněném prostředí.
Jak si poradit s Napoleonem
V Jičíně rozhodně nesmíme vynechat zdejší Valdštejnský zámek, i když architektoničtí šťouralové by nás určitě opravili, že vzhledem k umístění objektu v centru města se mu správně nemá říkat zámek, ale palác.
Jeho původní renesanční křídlo vystavěl už na počátku 17. století rod Smiřických. Dnes už si samozřejmě nikdo nevšimne, že zámek byl v roce 1620 vážně poškozen výbuchem střelného prachu.
Albrecht z Valdštejna totiž potom spolu s architektem Andreou Spezzou všechny škody opravil a přidal navíc další křídla a přilehlé budovy jako konírny, jízdárnu či zbrojnici.
Do historie pak jičínský zámek zasáhl v roce 1813, kdy tu pobýval císař František I. a právě tady vedl zásadní jednání se svými zahraničními partnery – ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Vilémem III. o společném postupu v napoleonských válkách.
V zámku dnes sídlí kromě Městského informačního centra také Regionální muzeum a galerie, při jehož návštěvě máme možnost se podívat nejen na volně přístupná nádvoří, ale i do interiéru tohoto Valdšetejnova paláce.
Kouzelný svět stromů
Jedinečnou barokní památkou Jičína je také Valdštejnská lodžie na úpatí kopce Zebína – reprezentativní příměstské sídlo Albrechta z Valdštejna s okolním parkem zvaným Libosad.
Albrecht sice svůj letohrádek vystavěl, ale příliš ho nevyužíval, a ani v dalších stoletích se stavba nestala právě centrem jičínského dění. Až v posledních letech díky probíhajícím rekonstrukcím se lodžii opět vrací zašlá sláva.
Můžeme se o tom přesvědčit třeba při tradiční Slavnosti stromů, která se v okolí Valdštejnské lodžie koná 21. října coby fantaskní oslava světa stromů pro celou rodinu s výtvarnými dílnami, divadly a představením o stromových bytostech.
Za pohádkou, jídlem i hudbou
Do Jičína se ovšem můžeme vydat i při jiných příležitostech. Protože každé malé dítě v této zemi ví, že v jičínském lese Řáholci žije loupežník Rumcajs, určitě nikoho nepřekvapí, že právě v tomto městě se koná tradiční festival Jičín, město pohádky.
Letos ve dnech 13. -17. září nás v zámeckém parku čeká už 32. ročník. Pokud už jsme třeba z pohádek vyrostli, a navíc rádi ochutnáváme dobroty všeho druhu, měli bychom se do Jičína vydat o něco dříve, přesněji 12. srpna.
Jen tak totiž nepřijdeme o jičínský Food Festival, osmý ročník přehlídky vynikajícího jídla i pití opět v prostorách zámeckého parku.
A prohlídku města jako celku můžeme spojit s hudebními zážitky 21. června, v den letního slunovratu, kdy celý Jičín ožívá v rámci Svátku hudby. Takřka na každém kroku tu narazíme na amatérské i profesionální muzikanty, kteří zaplní městské ulice i náměstí svými tóny.
