Lázeňský trojúhelník a okolí je krajina bohatá nejen na minerální prameny, kolem nichž vyrašila půvabná lázeňská architektura, ale i na hrady a zámky oplývající tajemnou atmosférou. To vše dokresluje drsná a nespoutaná krušnohorská příroda.

Vítejte na Karlovarsku!

V samotných Karlových Varech každou minutu z osmdesátky zdejších termálních minerálních pramenů vyvěrá neuvěřitelných 2 000 litrů vody o teplotě 73 stupňů Celsia.

A každý den se tu odehrávají desítky kulturních i společenských akcí včetně unikátních festivalových událostí. Lázeňské město s tradicí počínající v dobách Karla IV. nás nebude nudit ani vteřinu.

Karlovarské kolonády

Nejslavnější karlovarskou kolonádu, která je navíc orchestřištěm i místem ke korzování lázeňských hostů, podpírá 124 korintských sloupů. Můžeme tu dle libosti ochutnat jeden z pěti minerálních pramenů a zároveň obdivovat tento architektonický skvost z dílny Josefa Zítka, který mimo jiné projektoval i Národní muzeum v Praze.

Sadová kolonáda postavená vídeňskými architekty Fellnerem a Helmerem nám připomene neopakovatelnou atmosféru 19. století, kdy byla postavena. Jejím moderním protipólem je funkcionalistická Vřídelní kolonáda z 2.

poloviny minulého století. Vyvěrá tu největší a nejteplejší pramen Karlových Varů zvaný Vřídlo, který tryská až do výšky 12 metrů.

Vary festivalové

Na začátku léta se lázeňské město pravidelně stává Mekkou filmových fanoušků, kteří se sem sjíždějí na MFF Karlovy Vary. Tím ale zdejší nabídka festivalových lákadel ani zdaleka nekončí. Každý rok v květnu v rámci zahájení lázeňské sezony naše chuťové buňky potěší Food Festival.

V září je tu Mezinárodní folklorní festival Karlovy Vary, který vrcholí galavečerem v LH Thermal, a v říjnu přichází hudební událost, tedy Jazzfest Karlovy Vary.

Město zeleně

Rušné centrum města dlážděné kavárnami a obchody lemují zalesněné plochy a parky. Na severovýchodě je to Mozartův park, který zdobí kamenné náhrobky z 18. a 19. století. Relaxovat můžeme i na lavičce uprostřed Smetanových sadů, jimž vévodí pseudorenesanční budova Alžbětiných lázní a socha nahé dívky od Břetislava Bendy.

Pohled do krajiny si nejlépe vychutnáme v Oboře u centra sv. Linhart, kterou prochází soustava mostíků, jež v nejvyšších místech dosahují výšky šesti metrů. Můžeme tu pozorovat jelena sika Dybowského, daňka skvrnitého či prase divoké.

Muzeum Jan Becher

Na místě bývalé továrny na Steinberkách z roku 1867 dnes stojí pozoruhodné karlovarské muzeum – Muzeum Jan Becher. Objevíme tu původně skleněný rozvod tohoto bylinného likéru, který spojoval jednotlivá sklepení, výrobní prostory, v nichž se becherovka rodila, prastaré sudy a lahve se zažloutlými etiketami, dýchající minulostí.

Zhlédneme film natočený bratry Cabanovými přímo pro Becherovku a absolvujeme ochutnávku korunovanou nákupem suvenýrů ve zdejším shopu. Mimochodem, některé z nich (například knihu Tajemství třináctého pramene) koupíme exkluzivně pouze zde.

Zámek Kynžvart

Jen pár kilometrů severozápadně od Mariánských Lázní ho nechali na ruinách chátrajícího renesančního zámku na konci 17. století postavit Metternichové.

Nejslavnějším majitelem zámku byl bezpochyby kancléř Metternich, který ho v 1. polovině 19. století nechal přestavět ve stylu vídeňského klasicismu, přičemž do realizace přestavby dost výrazně zasahoval.

Převážně zde strávil několik posledních let svého života. Za pozornost stojí zdejší umělecké sbírky, jejichž cennou součástí jsou středověké deskové obrazy, či velkolepá knihovna obsahující 24 000 svazků.

Nudit se nebudeme ani v kabinetu kuriozit, kde si můžeme prohlédnout například hřeben Marie Terezie či amulet lorda Byrona. Rafinovaně koncipovaný zámecký park s rybníkem a Ptačí alejí je úžasnou ukázkou vídeňské zahradní architektury.

Zpívající fontána v Mariánských Lázních

Asi největším lákadlem nejmladších lázní ze slavného lázeňského trojúhelníku je Zpívající fontána ve tvaru květu, která se poprvé rozezněla roku 1986. Kvůli fascinující kombinaci „vodního divadla“ a hudby se sem sjíždějí turisté z celého okolí.

Jedna z deseti skladeb ze zdejšího repertoáru, v němž nechybí klasika ani moderní hudba, zazní většinou každou lichou hodinu, a to v době od května do října. Najdeme ji na hlavní lázeňské kolonádě, jejíž litinová konstrukce byla postavena v 2.

polovině 19. století v novobarokním stylu. Zdobí ji nejen bronzové reliéfy, ale i nástropní fresky „Touha člověka létat“.

Mezi bahenními sopkami – SOOS

Tato v evropském měřítku ojedinělá přírodní rezervace (leží pár kilometrů severně od Chebu) vznikla na dně vyschlého slaného jezera, jehož středem vede asi jeden a půl kilometru dlouhá naučná stezka. Na tomto rašeliništi a minerálním slatiništi dnes probublávají bahenní sopky zvané mofety.

Projít si můžeme nejen samotnou rezervaci, ale i zdejší muzea s expozicemi Dějiny země či Příroda Chebska. Navíc tu vyvěrá nejteplejší minerální pramen této oblasti –Císařský.

Novogotické Chyše

Historie zámku Chyše, ležícího asi 30 kilometrů východně od Karlových Varů, je spjata s rodem Lažanských, ale i se slavným spisovatelem Karlem Čapkem, který zde pobýval roku 1917. Právě jeho osobnosti je věnován druhý prohlídkový okruh, přičemž ten první je zaměřený na nejvzácnější interiéry, jejichž součástí je mimo jiné i barokní mobiliář či nástropní malba Petra Brandla.

Po prohlídce můžeme korzovat zámeckým parkem či svlažit hrdlo ve zlatavém moku ze zámeckého pivovaru.

Úchvatná příroda Krušných hor

Horské pásmo, dříve někdy nazývané rovněž Rudohoří, se táhne do délky 130 kilometrů. Na kraji obce Boží Dar můžeme po dřevěných chodníčcích projít největší karlovarskou přírodní rezervaci, Božídarské rašeliniště.

Na svahu Blatenského vrchu se skrývá zajímavá památka přírodního a zároveň i technického typu – jsou to Vlčí jámy, které jsou pozůstatkem po cínových dolech. Mezi poklady Krušných hor patří i jejich nejvyšší vrchol Klínovec s nově opravenou rozhlednou měřící 24 metrů, která navazuje na hotel z roku 1893.

Foto: Shutterstock, PX FUEL, Město Karlovy Vary