Na plzeňské katedrále sv. Bartoloměje najdeme hodně prvků, které můžeme směle prohlásit za výjimečné. Už třeba jenom to, že stojí tam, kde se kostely a chrámy obvykle nestavějí.
Město Plzeň podle historiků bylo založeno roku 1295 králem Václavem II. a ve stejné době tu také vznikl kostel sv. Bartoloměje. Nebyl to ale ještě ten současný, ten začali Plzeňané budovat z hrubozrnných pískovcových kvádrů až o půlstoletí později.
A zatímco o tom původním toho moc nevíme, dokonce ani to, kde přesně stál, pro nový bylo vybráno docela netradiční místo.
Většinu kostelů totiž jejich tvůrci vždy umisťovali do klidnějších zákoutí obce, nejčastěji někam na okraj k městským hradbám, stranou od všeho ruchu a shonu.
V Plzni na to šli jinak a rozhodli se svatostánek zbudovat přímo na náměstí, vlastně uprostřed hojně navštěvovaného tržiště.
Jedna věž místo dvou
Stavba kostela trvá dlouhá léta, a tak není divu, že se plány průběžně třeba trochu pozmění. Plzeňský kostel měl mít původně dvě věže, severní a jižní, obě podpírané mohutnými pilíři, dosahujícími až po věžní římsy.
Jenže když na počátku 15. století mělo na stavbu věží dojít, estetické požadavky na církevní stavby už se mezitím změnily a dvě věže najednou nebyly in. A tak má kostel svatého Bartoloměje věž jedinou, zato pořádnou.
Se svou výškou 102,26 metru je totiž nejvyšší kostelní věží České republiky a ve své době byla dokonce druhá nejvyšší v Evropě. K ochozu ve výšce 62 metrů stoupá 301 schodů a za ideálního počasí bývá vidět až na Šumavu.
V nejvyšším patře věže jsou zavěšeny zvony a nad nimi se ještě našlo místo na velké hodiny.
Vzpomínka na dobu krásných madon
Kostel – od roku 1993 oficiálně katedrála jako sídelní kostel biskupa – je dlouhý 58 metrů a široký 30 metrů, jeho klenby dosahují až pětadvacetimetrové výšky.
Jeho nejcennější památkou je takzvaná Plzeňská madona, opuková socha Panny Marie ve výklenku hlavního oltáře.
Pochází z druhé poloviny 14. století, měří 1,34 metru a patří k nejvzácnějším gotickým památkám na našem území.
Představuje také dokonalou ilustraci uměleckého období české gotiky, kterému se dnes pro idealizované a oduševnělé tváře postav říká doba krásných madon. Mimořádným dílem gotického řezbářství je také monumentální sousoší Kalvárie z poloviny 15. století.
Návštěvníci chrámu obdivují i jeho vzácná bohatě zdobená barevná okna.
Na sklonku 15. století byla ke kostelu připojena také pozdně gotická Šternberská kaple s pozoruhodnou klenbou, která byla postavena jako pohřební místo šternberského rodu a v níž stojí takzvaný Český oltář, pocházející z doby secese.
Chrám, který umí zazářit
V uplynulých třech letech byla zájemcům o prohlídku katedrály návštěva odepřena, protože stavba od roku 2018 procházela kompletní rekonstrukcí za 110 milionů korun. Až se letos v červnu chrám sv.
Bartoloměje opět zpřístupní, znalci okamžitě zaznamenají spoustu novinek a změn.
Návštěvníci určitě ocení vybudované sociální zázemí, nainstalovány jsou zcela nové vyhřívané lavice a novinkou je také zpřístupnění podkroví, kde našla místo nová expozice o historii kostela, která nabídne třeba i úlomky původních zvonů.
Zcela nová a originální je koncepce osvětlení. Má totiž pět světelných režimů od nejnutnějšího provozního přes běžné pro bohoslužby až po nejslavnostnější, které celý chrám rozzáří naplno. Rekonstrukce samozřejmě zahrnovala i pečlivé restaurování interiéru.
Byly kompletně vyčištěny stěny a klenby, obnovou prošly kaple, stovky uměleckých děl se na čas přestěhovaly do restaurátorských dílen a do kostela naopak docházelo dvacet restaurátorů. A jejich práce je znát.
Některé vzácné obrazy už byly věkem takřka nerozpoznatelné, nyní si je, jako ostatně celý chrám, můžeme užít v plné kráse.
Foto: Město Plzeň