Ojedinělý gotický portál není jedinou chloubou kláštera Porta coeli. Klášterní komplex s bohatou a slavnou historií nás při prohlídce přesvědčí, že tato stavba si své výjimečné místo v našich dějinách opravdu zaslouží.

Založit klášter cisterciaček se rozhodl na počátku 13. století už král Přemysl Otakar I., za svého života však už nestačil učinit rozhodující krok. Postarala se o to však jeho manželka Konstancie Uherská. Ta také dala před Prahou přednost moravskému Tišnovu.

Už v roce 1233 vzal nový klášter pod svou ochranu sám papež Řehoř IX., i když kompletní stavba ještě úplně dokončena nebyla a řádové sestry musely nějaký čas přebývat v improvizovaných chatkách.

Papež nebyl jedinou významnou osobností, které na vzniku kláštera záleželo. O jeho budování se hodně zajímal král Václav I., moravský markrabě Přemysl nebo Anežka Česká.

A protože zástup významných podporovatelů rostl, není divu, že se klášter brzy stal jednou z nejbohatších komunit cisterciáckého řádu.

Vstupte do Brány nebes

Postavit tak velký komplex se nestihne za pár let, a tak jádro kláštera sice bylo dokončeno kolem roku 1240, ale ještě celé další desetiletí byl areál tak trochu staveništěm.

Raně gotický klášter ale patří k tomu nejcennějšímu, co ve své době na českém území vzniklo. Jméno Porta coeli neboli Brána nebes dostal podle impozantního západního portálu do klášterního kostela ve stylu severofrancouzské gotiky s deseti sochami apoštolů.

Takový portál považují historikové architektury mezi kláštery za zcela výjimečný.

Není král jako císař

Ani klášterům se nevyhýbají války a ty husitské mají na svědomí hodně vzácných architektonických památek. Padl jim za oběť i klášter Porta coeli. Budovy byly zcela zničeny a řeholnice se rozprchly do okolních farností.

Až po sto letech se církevní život do Porta coeli vrátil, byl znovu vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie a král Jiří z Poděbrad potvrdil bývalá práva cisterciáků.

Jeho rozhodnutí ovšem vůbec nezajímalo jednoho z jeho následovníků, císaře Josefa II. Ten v roce 1782 klášter stejně jako mnoho dalších zrušil a klášterní budovy si zabrali podnikatelé pro svou barvírnu či cukrovar.

Když zvony přestaly znít

A opět uplynulo celé století, než Porta coeli opět povstala z popela. Klášter obnovil činnost v roce 1901, ale to neznamenalo, že jeho budoucnost byla bez problémů.

Už první světová válka ho připravila o všechny kovové předměty včetně zvonů, protože armáda kov potřebovala, pozemková reforma po vzniku Československa pak zase notně okleštila klášterní majetky.

A jak se choval ke klášterům a řeholnicím poúnorový režim, všichni určitě dobře vědí. I Porta coeli se dotkla vlna zatýkání a násilného přemisťování jeptišek na těžké práce. Teprve po roce 1989 se mohlo začít v Předklášteří budovat znovu.

Muzeum zve na prohlídku

O to, abychom se do Porta coeli mohli podívat, se dnes stará Podhorácké muzeum, jehož pobočka sídlí v budově proboštství. Prohlédnout si můžeme několik expozic.

Tou základní jsou Dějiny a současnost kláštera Porta coeli, klasická historická expozice, ovšem v nové vizuální podobě. Je umístěna v přízemí muzejní budovy a zachycuje historii kláštera od příchodu cisterciáků na naše území až do současnosti.

Novinkou je model klášterních budov za období vlády Lucemburků nebo maketa slavného gotického klášterního portálu.

Kolekci doplňují archeologické nálezy z místa i z okolí nebo virtuální prohlídka nejcennějších raně gotických prostor včetně Křížové chodby a Kapitulní síně.

Nábytek, trilobiti a pivo

Další stálou historickou expozicí je Měšťanský obytný interiér přelomu 19. a 20. století. Představuje sbírku nábytku zhotoveného na zakázku pro tišnovskou měšťanskou rodinu jako protiklad často vídaných sbírek zámeckých či lidových interiérů.

A na své si v Porta coeli přijdou i milovníci přírodnin, protože další stálá expozice v horním patře muzea se věnuje mineralogii.

Uvidíme na ní nejen kolekci minerálů a hornin, ale také paleontologické exponáty, například trilobity nebo zkamenělé otisky kapradin a přesliček. Klášter se v roce 2019 po 77 letech také opět vrátil k vaření piva.

Nový pivovar vznikl v budově bývalých stájí hned vedle historického pivovaru, kde se pivo vařilo naposled v roce 1942. Zdejší pivovar Vorkloster nabízí kromě piva i exkurze, jejíž součástí samozřejmě je i degustace.

Zřícenina hradu Lúčka

Od kláštera Porta coeli se můžeme vypravit na hezkou procházku po červené turistické značce přes řeku Loučku ke zřícenině hradu Lúčka. Znám je pod různými jmény, například Loučky nebo Střemchov a založen byl už v polovině 13. století.

Období jeho slávy ale netrvalo dlouho, poškodily ho husitské války a zcela zanikl už po necelých dvou stoletích.

Dodnes se zachovaly pozůstatky budov, základy věže o průměru osmi metrů a také příkop, který byl až 25 metrů široký a 5 metrů hluboký a který odděloval předhradí od vlastního hradu. Před palácem si můžeme povšimnout zbytků vodní nádrže vytesané do skály.

Při procházce pak určitě zaznamenáme i železniční viadukt nad údolím. Postaven byl sice až po 2. světové válce, ale jeho železobetonový oblouk patří k největším ve střední Evropě.